Zrušení karenční doby od července 2019. Půjde jen o další nesplněný slib?

Obnovení proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci od 1. 7. 2019 se stalo klíčovým bodem programového prohlášení, který umožnil vznik současné menšinové vlády. Prosadila jej tam ČSSD a podporuje ho i KSČM, na jejíchž hlasech je vláda Andreje Babiše taktéž závislá. Někteří poslanci ANO však proti návrhu příslušného zákona, který by změnu umožnil, hlasovali na sněmovním hospodářském výboru a není tedy jisté, zda se při projednávání ve sněmovně sejde dostatek hlasů. Sociální demokraté se už nechali slyšet, že v případě porušení dohod jsou připraveni s hnutím ANO vyvolat dohodovací řízení, kde se rozhodne, zda má vláda vůbec pokračovat.

Přecházení infekčních onemocnění představuje hrozbu pro pacienta i jeho okolí.  S tímto tvrzením zřejmě budou souhlasit i všichni lékaři. Neproplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci – tzv. karenční doba – znamená pro většinu zaměstnanců citelný zásah do rozpočtu. Lidé jsou tedy motivovaní běžné nemoci buď přecházet, nebo si na nemoc vybírat svou dovolenou. Původně měla karenční doba odradit simulanty a zamezit tak zneužívání dávek. Podle statistik sice vedlo zavedení karenční doby ke snížení celkového počtu neschopenek, ale zvýšilo také průměrnou dobu jejich trvání. To může být způsobeno nejen tím, že si lidé z ekonomických důvodů berou místo kratší neschopenky raději dovolenou nebo tzv. sick days, ale možná i komplikacemi vyplývajícími z přecházení nemocí.

Karenční doba je škodlivá, říká imunolog

Ve chvíli, kdy člověk začne pociťovat první příznaky, tělo již bojuje s nemocí. V této chvíli se podle imunologa prof. MUDr. Ivana Šterzla, CSc. většina lidí rozhoduje, zda nemoc vyleží, nebo ji přechodí. Karenční doba a s ní související výpadek příjmů pak podle Šterzla při tomto rozhodování hraje významnou roli. „Ne každý si uvědomuje, že právě tyto tři dny, kdy vám stát nic nedá, mohou být velmi důležité pro rozvoj vaší obranyschopnosti, tedy imunity. Pokud se zánět správně nevyhojí, v oslabeném organismu nastoupí infekce bakteriemi, které u zdravého člověka sice osídlí tělo, ale neškodí. Při oslabení se ovšem stávají zdrojem pokračující nadstavbové infekce a z relativně krátké doby tří dnů, kterou byste potřebovali k uzdravení, vzniknou komplikace a z banálního onemocnění se může stát chronické – protáhnout se o řadu dní i týdnů. Navíc v tomto období jste stále infekční a onemocnění dál šíříte nejen na pracovišti, ale i cestou do práce v dopravních prostředcích atd.,“ píše ve svém komentáři pro Sondy revue profesor Šterzl, podle kterého je možný přínos karenční doby pro zaměstnavatele značně relativní. „Zaměstnavatel díky karenční době možná vychytá několik simulantů, ale výrazně zatíží organismus řady zaměstnanců, potažmo zdravotnictví a státní finance. Tím že se kvůli komplikacím prodlouží pracovní neschopnost, projeví se to nakonec i ve výdělcích zaměstnavatele. Proto je karenční doba škodlivá,“ dodává prof. Šterzl.

I přes tuto souvislost však zaměstnavatelé zrušení karenční doby odmítají a někteří poslanci hnutí ANO stojí navzdory slibům a programovému prohlášení na jejich straně. Ostatně sám Andrej Babiš a někteří další poslanci hnutí ANO patří mezi významné zaměstnavatele a je snadné si představit, jak bolestivé pro ně bude hlasování pro znovuobnovení proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci.

Rebélie v hnutí ANO

V části programového prohlášení zabývající se karenční dobou, které do dokumentu prosadila ČSSD, stojí: „Od 1. 7. 2019 obnovíme náhradu mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu a projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům.“ Podle tohoto prohlášení by tedy nejprve mělo dojít ke zrušení karenční doby a teprve poté se bude diskutovat o možných kompenzacích pro zaměstnavatele. To se ovšem nelíbí zaměstnavatelům a pravicovým poslancům včetně několika zástupců hnutí ANO, jejichž hlasy by při finálním projednávání ve sněmovně mohly navzdory ujištění Andreje Babiše chybět. Proti zrušení karenční doby se na hospodářském výboru postavilo pět poslanců hnutí – Jiří Bláha, Pavel Juříček, Martin Kolovratník, Patrik Nacher a Pavel Pustějovský. Tito poslanci jsou skálopevně přesvědčeni o přínosech karenční doby a skutečně preventivním účinku tohoto opatření proti „lemplům a simulantům“. Zaměstnavatelům by se navíc podle viceprezidenta Svazu průmyslu a obchodu Jana Rafaje zvedly po zrušení karenční doby přímé náklady o 5 až 7 miliard korun. Zaměstnavatelé proto trvají na kompenzacích a zrušení karenční doby dále podmiňují i funkčním systémem elektronických neschopenek, který by posílil kontrolu nad marodícími zaměstnanci. Podle Andreje Babiše existuje „nepsaná dohoda“ mezi stranami, že by první část e-neschopenky měla začít fungovat od 1. ledna příštího roku. Závazné a pro další existenci této vlády nezbytné je ovšem pouze dodržování dohod uvedených v programovém prohlášení a e-neschopenky nejsou jeho součástí. Faktem je, že hlasování na jednom z výborů není pro finální projednávání ve sněmovně určující, pouze naznačuje preference poslanců, z nichž by mnozí díky svým podnikatelským aktivitám museli v této věci hlasovat proti svým vlastním zájmům.

Filip Kůt Citores

FOTO: Depositphotos


Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 38/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 2000 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 40 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1700 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 34 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share