Změny ve vzdělávání sester znamenají degradaci profese, míní odborníci

Novela zákona o vzdělávání nelékařů, umožňující zkrácení doby nutného studia pro všeobecné sestry, prošla třetím čtením v poslanecké sněmovně a míří do senátu. Hlasovala pro ni drtivá většina poslanců napříč politickým spektrem. Ze strany odborné veřejnosti – profesních organizací nelékařů i vysokých škol se ovšem ozývá ostrá kritika – novela prý povede jen k degradaci sesterského stavu a příliš mnoho dobrého nepřinese. 

Novela zákona zavádí pro všeobecné sestry již veřejnosti notoricky známý model vzdělávání 4+1 – tedy možnost získat odbornost všeobecná sestra již jeden rok po střední škole namísto dnešních 3 let v podobě terciárního vzdělávání. Ministerstvo zdravotnictví si podle ministra Miloslava Ludvíka od navrhovaných změn zákona slibuje stabilizaci systému vzdělávání zdravotníků, urychlení nástupu absolventů do praxe a usnadnění návratu do zdravotnictví těm, kteří už praxi mají. Podle M. Ludvíka i vedení nemocnic je právě všeobecných sester, resp. těch, které mohou pracovat bez odborného dohledu, v systému trvalý nedostatek. Podle nedávné sondy portálu Seznam.cz mezi 50 největšími nemocnicemi se situace nadále prohlubuje a na některých místech už dochází dokonce k omezování chodu jednotlivých oddělení – největší problém mají interny. V mnoha případech způsobí omezení provozu oddělení výpadek třeba jen 2 sester. Potíž však není pouze v obecném nedostatku zdravotnického personálu, ale také v legislativě a kompetencích současných absolventů středních zdravotnických škol, kteří nemohou sloužit bez odborného dohledu všeobecných sester. Právě tento aspekt celého problému chtějí předkladatelé změnou vzdělávání vyřešit. Současní zdravotničtí asistenti, porodní asistentky a zdravotničtí záchranáři budou mít snazší cestu k získání odborné způsobilosti pro výkon povolání všeobecné sestry bez odborného dohledu. Samostatně by měla mít možnost pracovat i tzv. praktická sestra, což je obor, který novela zavádí místo současného zdravotnického asistenta. „Usnadní to začlenění absolventů tohoto oboru do pracovních multidisciplinárních týmů v praxi,“ myslí si ministerstvo zdravotnictví.

Marná očekávání

Převážná část odborné veřejnosti, které se má tato změna nejvíce dotknout, ovšem řadu měsíců upozorňuje ministerstvo zdravotnictví, že jeho očekávání budou zřejmě následována hlubokým zklamáním. Personální krizi zdravotnictví tato novela nevyřeší ani v dlouhodobějším časovém horizontu a podle některých naopak může dojít spíše k paradoxní situaci, kdy se současní zdravotničtí asistenti vrátí zpět do škol, aby si zvýšili svou kvalifikaci a buď si zkrátí úvazky, nebo rovnou odejdou z pracoviště (více čtěte v rozhovoru Tomášem Válkem). Ochota studentů středních zdravotnických škol nastoupit po škole do nemocnice je obecně velmi nízká, což potvrdil i aktuální průzkum společnosti HealthCare Institute . Významné procento studentů středních škol chce pokračovat ve studiu a v nemocnicích se tedy mimo povinnou studijní praxi zřejmě jen tak neukážou.

Obavy z degradace sester

Novela podle zástupců vysokých škol nejenže nepovede k navýšení počtu pracovníků na tolik potřebných pozicích v českých nemocnicích, ale ve svém důsledku bude znamenat degradaci celého sesterského stavu. „Změny degradují současné vzdělávání všeobecných sester. Obáváme se, že povedou ke snížení kvality poskytovaných zdravotních služeb v České republice,“ varovala v tiskovém prohlášení děkanka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a také předsedkyně Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí v České republice Valérie Tóthová. Tato asociace v této chvíli sdružuje 22 vysokých škol, které nabízejí studium nelékařských oboru.  Velkým krokem zpět je změna vzdělávání sester i z pohledu rektora Technické univerzity v Liberci Zdeňka Kůse. „Zastaví se trend, který se nastartoval v posledních deseti letech, kdy se vysoce kvalifikované sestry stávaly partnery lékařů,“ uvedl pro ČTK Z. Kůs, podle kterého se takto snižuje celková prestiž povolání sestry. Zvláště pak sestry s nižším vzděláním se prý tolik nedostanou k odborné práci, po kterou byly vzdělávány. „Vrátí se zase do pozice pomocnic, uklízeček, osob, které nejsou respektovány, kterých si málokdo váží,“ vyjádřil své obavy rektor.

Předvolební populismus?

V čem se profesní organizace a vlastně celá odborná veřejnost i politická reprezentace shodují, je to, že největší přínos pro stabilizaci nelékařského personálu má růst platů a mezd ve zdravotnictví a zlepšování pracovních podmínek. Zatímco v průběhu posledních let mírně vzrostlo finanční ohodnocení sester, pracovní podmínky se s prohlubujícími se personálními problémy spíše setrvale zhoršují. A právě tyto dvě oblasti akcentují nyní i vysoké školy. „Uvedené kroky a změny v zákonu povedou k ještě většímu chaosu a prohloubení krize a jsou v rozporu s trendy v jiných západních zemích. Příčiny řešeny opět nebudou. Jde o krok zpět a ten zanese do systému další rozpory a prohloubí konflikt i mezi samotnými sestrami, což se již dělo a děje Primární příčiny současného stavu nejsou ve vzdělávání, ale v chybných koncepčních rozhodnutích, pracovních a platových podmínkách sester v nemocnicích,“ uvedl proděkan 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy pro nelékařské obory Michal Miovský, podle kterého je změna populistická. A skutečně, poslancům se změna i přes drobné výhrady některých z nich líbila natolik, že proti ní ruku nezvedl ve sněmovně téměř nikdo – prošla hladce 140 hlasy ze 157 přihlášených poslanců, proti byl jen jeden, zbytek se zdržel.  Nakolik je přehlížení názorů odborné veřejnosti předvolebním populismem či důsledkem neinformovaného přesvědčení většiny poslanců, zůstává otázkou. Nejasné je také to, jak s návrhem novely zákona naloží senátoři, kteří budou nyní jistě terčem lobbingu profesních organizací a dalších zástupců odborné veřejnosti, kteří budou nepochybně usilovat o navrácení předlohy do poslanecké sněmovny. Jistou „šanci“ na zamítnutí novely dává odborné veřejnosti i vzniknuvší nejednota uvnitř současné vládní koalice, která v uplynulém týdnu vedla premiéra Bohuslava Sobotku nejprve k poměrně nečekanému oznámení podání dobrovolné demise.

(Poznámka: Demise celé vlády však byla později premiérem přehodnocena a došlo pouze k odvolání předsedy koaličního hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše, který by měl dle návrhu předsedy vlády ukončit své působení ve funkci k 9.5.2017. Zda se tak stane právě k tomuto datu, bude na prezidentovi republiky Miloši Zemanovi. O dalším osudu této koaliční vlády hodně napoví schůzka koaličních stran, kterou premiér Bohuslav Sobotka svolal na středu 10.5.2017 – zde by mělo dojít mimo jiné k dohodě o případném nástuci Adreje Babiše v čele ministerstva financí.)

Filip Kůt Citores

Foto: Vlastimil Ott, Wikimedia, Flickr

 

 

 

Článek a pokračování tématu vychází ve Zdravotnických novinách č. 19/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

TIŠTĚNÁ VERZE PRO LÉKAŘE (s odbornou přílohou ZN Plus) – ON-LINE OBJEDNÁVKOVÝ FORMULÁŘ >

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 988 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 22 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share