Změny ve vzdělávání sester prošly senátem i s čínskými léčiteli

Pro mnohé kontroverzní novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních překonala všechny překážky legislativního procesu, a pokud se proti nepostaví prezident republiky, zdravotníci se budou od 1. září tohoto roku vzdělávat podle nových pravidel. Přibudou i nová nelékařská „zdravotnická“ povolání – např. terapeut a specialista tradiční čínské medicíny – která nakonec vzbudila možná ještě více povyku než samotná změna ve vzdělávání sester.

Ačkoliv se před nedávnem zdravotnický výbor senátu postavil proti zákonu o vzdělávání nelékařů a všeobecně se tak očekávalo, že senátoři poslancům předlohu vrátí, norma nakonec prošla relativně hladce, když se proti ní se svým „ne“ postavilo pouze 5 senátorů – většinou lékařů, kteří kritizovali především přílepek poslance Rostislava Vyzuly o zařazení terapeuta a specialisty tradiční čínské medicíny mezi zdravotnická povolání (viz komentář Rostislava Vyzuly).

Problematika sester – zjednodušení, resp. zkrácení minimální délky studia pro získání kvalifikace všeobecná sestra na model 4+1 – už takové vášně zdaleka nevzbuzovala. Přesto však i od některých politiků později zaznívaly hlasy proti, které v souladu s postojem profesních sdružení nelékařů varovaly před úpadkem prestiže a kvality ošetřovatelské péče. Většina zákonodárců se ale do velké míry ztotožnila s názorem ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka, podle kterého je třeba do nemocnic přitáhnout co nejrychleji nové posily, k čemuž by prý mohlo zkrácení minimální délky studia sester dopomoci. „Doufám, že tato norma konečně pomůže urychlit nástup nových zdravotnic a zdravotníků do praxe, která nutně potřebuje posily v oblasti prakticky všech nelékařských zdravotnických povolání. Návrh zákona si klade za cíl jednak stabilizovat a zkvalitnit kvalifikační vzdělávání a jednak přispět ke zvýšení počtu především všeobecných a dětských sester. Zafungovat by měla novelou zaváděná větší prostupnost studijních programů,“ prohlásil ministr zdravotnictví po klíčovém hlasování v senátu, ve kterém senátoři vyslyšeli jeho žádost, aby schválili zákon beze změn.

Konec celoživotního vzdělávání sester?

Co tedy nový zákon přinese na poli vzdělávání nelékařů? Kromě velkého očekávání přílivu nových sester k lůžkům pacientů, rozšíření pravomocí stávajících zdravotnických asistentů, vytvoření nových studijních oborů a řady dalších změn (viz přehled změn Ošetřovatelství.info), dojde také ke zrušení tzv. kreditního systému a systému registrace zdravotnických pracovníků v rámci kontroly celoživotního vzdělávaní. Právě tato část zákona je profesními sdruženími často kritizována. Přesto, že nedostatky byly vyčítány i stávajícímu systému celoživotního vzdělávání sester, jeho faktické zrušení bez adekvátní náhrady je prý velkou chybou. Podle předsedy Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků Tomáše Válka je ošetřovatelství natolik progresivní obor, že si nelze vystačit pouze s pregraduálním vzděláváním nelékařů a to postgraduální nechat jen na uvážení každého jednotlivce či na jednotlivých zaměstnavatelích (viz komentář Tomáše Válka).

Zoufalý krok zpět

Snaha ministra zdravotnictví o naplnění sesterských stavů v nemocnicích prostřednictvím zkrácení vzdělávání je podle profesních organizací velkým krokem zpět. Za zoufalý čin v zoufalé situaci jej považuje i bývalá ministryně zdravotnictví a někdejší ředitelka fakultní nemocnice Zuzana Roithová (KDU-ČSL). „Pokud jde o to vzdělávání, tam to považuju za zoufalý krok v zoufalé situaci nebo spíš vyhlášku ze zoufalství,“ prohlásila Zuzana Roithová v Otázkách Václava Moravce (OVM). Podle ní hrozí v důsledku tohoto zákona úbytek kvality. Souvislost mezi kvalitou poskytované ošetřovatelské péče, vzděláním sester a jejich počtem na jednoho pacienta je podle Roithové doložena studiemi. „Chtěla bych upozornit na jednu studii, která se dělala v devíti členských zemích Evropské unie na půl milionu pacientů. Bylo zjištěno, že na odděleních, kde měly sestry bakalářské studium a byly z 60 procent v kolektivu a bylo zde 6 pacientů na jednu sestru, byla o 30 procent nižší úmrtnost než tam, kde těch sester byla méně než polovina a měly více než 6 pacientů,“ poznamenala Roithová, podle níž je pravděpodobné, že se Česká republika v případě tohoto zákona vydala špatným směrem, neboť trend ve vyspělých zemích Evropy je přesně opačný. „Půjdeme s kvalitou dolů. Další studie Lancetu z roku 2014 ukazuje, že komplikace jsou mnohem vyšší tam, kde je kvalifikace sester nižší. Jsem tedy přesvědčena o tom, že to je krok špatným směrem. Všechny ostatní země zvyšují kvalifikaci a my jdeme úplně zpátky. Je to opravdu zpátky někam do minulého století,“ myslí si bývalá ministryně zdravotnictví.

Nedostatek to nevyřeší

Podle mnohých kritiků, ale vlastně i samotného ministra zdravotnictví tento zákon sám o sobě problém nedostatku zdravotních sester v nemocnicích nevyřeší. Je potřeba kontinuálně zlepšovat jak finanční ohodnocení, tak i pracovní podmínky. To, že se sestrám přidávají peníze, považují za krok dobrým směrem v podstatě všechny zainteresované strany, ale v oblasti pracovních podmínek panujících zejména na pracovištích s třísměnným nebo nepřetržitým provozem je třeba provést velké množství změn. Podle ministra zdravotnictví totiž není problém s nedostatkem sester v ambulancích, ale právě a jen u lůžek. „Základní problém, který já opakuji, je v tom, že díky velmi nízké nezaměstnanosti v České republice – a díky Bohu za ni – není tak atraktivní povolání ve směnách. To znamená, ve chvíli, kdy má ta dáma s příslušným vzděláním na výběr jestli může pracovat v jednosměnném nebo vícesměnném provozu, tak každá dá přednost jednosměnnému provozu. To je dnes náš největší problém,“ potvrdil ministr zdravotnictví v OVM.  Další rovinou, která výrazně ovlivňuje pracovní podmínky sester v těchto nepřetržitých provozech, je i nedostatek nižšího a pomocného zdravotnického personálu. Právě na ten si kvalifikované sestry spolu s přemírou administrativní zátěže stěžují nejvíce. Jsou totiž nuceny vykonávat práce, které jejich kvalifikaci nenáleží, ale jsou nesmírně potřebné pro pacienty, a sestrám tak nezbývá dostatek času na jejich vlastní odbornou práci. Podle Zuzany Roithové zde však naprosto chybí jakékoliv analýzy počtu těchto pracovníků ve zdravotnictví. „Chybí analýza, kolik potřebujeme sanitářů, ošetřovatelů a i těch asistentek – to znamená těch, co jsou pod dozorem a kolik opravdu potřebujeme všeobecných sester a kolik v rámci různých specializací,“ připomněla Z. Roithová. Její slova v zápětí potvrdil i ministr zdravotnictví, podle kterého se na řešení problému intenzivně pracujete, aby registry zdravotnických pracovníků byly funkční v prvním čtvrtletí příštího roku. „My opravdu na ministerstvu zdravotnictví nebo v České republice nemáme vůbec seznam zdravotnických pracovníků – registr. Teď se tedy dodělává doslova „štandopéde“ – jak to jde nejrychleji – národní registr zdravotnických pracovníků, který by měl fungovat k 1. únoru 2018. Docela zajímavá debata byla na vládě, když jsem zjistil, že my máme dneska registrovanou každou krávu – to mi řekl ministr zemědělství – máme pro ni číslo, máme pro ni popis, ale my vůbec nevíme, kolik máme lékařů, jakou mají kvalifikaci, kde pracují. Nevíme, kolik máme sester a dokonce nemáme ani registr hrazených služeb a národní registr poskytovatelů,“ potvrdil sebekriticky ministr zdravotnictví.

Obavy z čínských léčitelů

Zatímco problematika nedostatku lékařů a sester již mnoho let plní stránky novin, novým tématem pro zdravotníky i média se stali ve spojitosti s tímto zákonem čínští léčitelé, resp. terapeuti a specialisté tradiční čínské medicíny. Tento nový nelékařský zdravotnický obor, který byl do zákona přidán na návrh předsedy Výboru pro zdravotnictví poslanecké sněmovny Rostislava Vyzuly, obohatil nejen samotný materiál, ale i diskuse v obou komorách parlamentu a mezi zdravotníky. Na jedné straně stojí obhájci zákona s argumentem, že je třeba získat nástroj, jenž umožní oddělit „zrno od plev“ a ochránit tak pacienty tíhnoucí k alternativním způsobům léčby před podvodníky. Na druhé straně pak oponenti varují před povyšováním „šarlatánství“ na úroveň zdravotnického povolání. Obě strany se ale víceméně shodují v tom, že léčitelství jako takové je třeba nějakým způsobem regulovat a že na prvním místě musí zůstat západní medicína založená na důkazech. Alternativní metody léčby jsou v populaci čím dál tím oblíbenější, jejich služeb využívá stále více lidí a do jisté míry se tak jedná i o lukrativní byznys. Lékaři dnes uznávají některé z metod tradiční čínské medicíny, jako je například akupunktura, ale přesto léčitelství jako také nepovažují za zdravotnické povolání, a to dokonce ani za to nelékařské – regulace povolání terapeuta tradiční čínské medicíny a další alternativci by podle nejvýznamnějších zástupců lékařů i nelékařů měli být regulováni skrze samostatný zákon.  „Čínská medicína je podle mě obor léčitelský, není to lékařský obor. Pokud schválíme čínskou medicínu, tradiční čínskou medicínu, je to průlom do zdravotnictví. Mám negativní stanovisko 7 děkanů 7 lékařských fakult, ve smyslu tradiční čínské medicíny. Stanovisko České lékařské komory a její vědecké rady je také negativní – stejně jako stanovisko České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. To jsou myslím ty nejvyšší celebrity v rámci zdravotnictví v naší republice,“ argumentovala v rozpravě lékařka a nezařazená senátorka Alena Dernerová, podle níž je sice třeba mít léčitele pod dozorem, ale ne prostřednictvím zákona o vzdělávání sester. Nejsem proti akupunktuře nebo fytoterapii, ale nemá co dělat v rámci zdravotnictví jako takového. Já si myslím, že bychom se měli začít bavit o tom, že by mělo vzniknout – jako tomu je třeba ve Švýcarsku – nějaké zarámcování těchto léčitelských metod. A mohla by to být zrovna takzvaná komplementární medicína, která by zastřešovala třeba akupunkturu, tradiční čínskou medicínu nebo fytoterapii, cokoli jiného. Měli bychom ji pod dozorem také. Protože ji nemůžeme mít pod dozorem tím, že ji přilepíme ke vzdělávání sester,“ snažila se své kolegy přesvědčit Alena Dernerová (stanovisko Vědecké rady ČLK a komentář prezidenta ČLK). Leč tyto argumenty Aleny Dernerové a některých dalších senátorů nedopadly na úrodnou půdu – většina nakonec vyhověla ministrovi zdravotnictví a rozhodla se navzdory četným výhradám hlasovat pro zákon, případně se zdržet hlasování a umožnit tak hladký průchod normy beze změn. Potřeba řešení skomírajících stavů sester v českých nemocnicích tak převládla nad kontroverzemi spojenými s unikátním zařazením terapeutů tradiční čínské medicíny do kategorie zdravotnických povolání.

Filip Kůt Citores

            
                                                                                                                                                                                                                                                       (Foto: depositphotos)

Čtěte také:

Tomáš Válek: Nikdo nechce absolvovat „polodegradované“ studium

Stanovisko Vědecké rady ČLK a komentář prezidenta ČLK

Rostislav Vyzula: Zákon je naopak ochranou před šarlatány

Zdravotní bratr: Profese sestry je především o praxi

Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 25/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share