Zdravotnické registry? Často jen vyhazování peněz oknem, zjistila kontrola NKÚ

Ministerstvo zdravotnictví musí po problematických nákupech léků v nemocnicích čelit další výtce Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Tentokrát se do hledáčku kontrolorů dostaly zdravotnické registry. Podle NKÚ za ně ministerstvo utratilo mezi lety 2009 až 2017 přibližně 130 milionů korun, ale některé z nich nakonec nebyly ani využívány. Podle úřadu se tak promrhalo až 27 milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví se kvůli těmto závažným zjištěním chystá podat trestní oznámení.

Odborná i široká veřejnost v posledních letech často slýchává, že bez elektronizace zdravotnictví se už dále v 21. století neobejdeme. Česká republika však na této cestě dělá zatím jen malé pokroky. Vyplývá to ze srovnání implementace vybraných prvků eHealth (elektronického zdravotnictví) v jednotlivých zemích Evropské unie, kde si nevedeme právě nejlépe (viz graf níže).

Ačkoliv se u nás o elektronizaci hodně a dlouho mluví, Národní strategii elektronizace zdravotnictví jsme si schválili až v roce 2016. „Implementace tří ze čtyř vybraných oblastí eHealth nebyla v ČR ve sledovaném období ani započata. Elektronizace zdravotnictví byla v ČR na strategické úrovni upravena teprve v listopadu 2016, kdy byla schválena Národní strategie elektronického zdravotnictví ČR 2016–2020,“ připomíná ve svém kontrolním závěru NKÚ.  Potíž je v tom, že i když jsme neměli „jasný plán“, Ministerstvo zdravotnictví muselo v průběhu let reagovat na nové potřeby zdravotnictví a zavádět řadu zdravotnických registrů, které se skrze jím zřízené organizační složky státu postupně rozvíjely. Za sledované období – 2009 až 2017 – zde vzniklo celkem 43 zdravotnických registrů. Náklady na jejich pořízení dosáhly bezmála na 130 milionů korun a smluvně podvázané roční výdaje na jejich provoz byly vyčísleny na 72,5 milionu korun (seznam existujících registrů včetně pořizovací ceny a dalších nákladů viz TABULKA ZDE). Zde ovšem NKÚ odhalil řadu pochybení, která společně s chybějící strategií vedla k nehospodárnému nakládání s vyčleněnými finančními prostředky.

Co úřad prověřoval?

Kontroloři NKÚ posuzovali, zda Ministerstvo zdravotnictví a jím zřízené organizační složky státu postupovaly při správě a koordinaci zdravotnických registrů v zájmu účelného a hospodárného provozu a rozvoje. V oblasti samotné elektronizace pak NKÚ prověřil postup ministerstva při přípravě a implementaci strategie elektronizace zdravotnictví a také koordinaci rozvoje a provozu zdravotnických registrů ze strany ministerstva zdravotnictví. U registrů jako takových pak kontroloři NKÚ prověřili postup Koordinačního střediska a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) při pořizování a rozvoji registrů a využívání vybraných dat s ohledem na plnění jejich účelu. Jak se ale ukázalo, nedostatky se objevily ve všech těchto zkoumaných oblastech.

Co kontroloři zjistili?

Podle NKÚ nevedla správa a koordinace registrů vždy k jejich hospodárnému a účelnému vybudování a následnému provozu. „Ministerstvo zdravotnictví jakožto gestor elektronizace zdravotnictví včas nevytvořilo závaznou strategii, na jejímž základě by koordinovalo projekty elektronizace zdravotnictví včetně zdravotnických registrů. Tento stav přispěl k tomu, že Koordinační středisko pořídilo zdravotnické registry, které následně nenaplnily svůj účel. Při pořízení dvou registrů Koordinační středisko porušilo právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek. ÚZIS u Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) nebyl schopen do doby ukončení kontroly zajistit jeho plnou funkčnost, ačkoli na něm založil novou koncepci sběru dat od zdravotních pojišťoven,“ vytýkají ve zprávě kontroloři.

Podle NKÚ jsou ovšem ohroženy i cíle již schválené Národní strategie elektronického zdravotnictví ČR. Za systémový nedostatek považují řešení ministerstva zdravotnictví, které chce řešit koordinaci a implementaci nové strategie skrze odbor informatiky ministerstva zdravotnictví. „Plánované národní centrum elektronického zdravotnictví s potřebnými odbornými kapacitami Ministerstvo zdravotnictví nevytvořilo. NKÚ tuto skutečnost vyhodnotil jako riziko ohrožující naplnění cílů národní strategie. V oblasti elektronizace zdravotnictví jednotlivé subjekty předložily již 93 projektů v celkovém finančním objemu 3879 milionů korun. Aby byly projekty přínosem k naplnění cílů národní strategie, je nutná jejich koordinace, která bude vyžadovat vysoké nároky mimo jiné i na personální zdroje,“ upozorňuje NKÚ.

Porušování zákona a promrhané prostředky

Kontroloři také zjistili porušení zákona o veřejných zakázkách. Z celkem 43 registrů pořízených mezi lety 2010 až 2015 Koordinačním střediskem prověřil NKÚ zadávání čtyř veřejných zakázek. V případě dvou z nich – Registru nelékařských zdravotnických pracovníků a Registru výzkumných a inovativních projektů – které stály celkem 24 milionů korun – kontroloři zjistili netransparentní a diskriminační postup, který je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.

Za některé registry Ministerstvo zdravotnictví vynaložilo peníze naprosto zbytečně, a navíc i platilo za jejich provoz, který však neplnil a ani nemohl plnit svůj účel. „Při ověřování využití registrů a jejich účelnosti na vzorku devíti vybraných registrů v celkové pořizovací hodnotě dosahující téměř 21 milionů korun NKÚ zjistil, že Registr intenzivní péče a Národní registr osob trvale vyloučených z dárcovství krve nebyly do konce kontroly uvedeny do ostrého provozu a nesloužily tedy účelu, pro který byly pořízeny. Peněžní prostředky na pořízení těchto registrů v celkové hodnotě přes 4,7 milionu korun tak Koordinační středisko vynaložilo neúčelně. Registr intenzivní péče pořídilo Koordinační středisko i přes chybějící legislativní oporu pro jeho existenci. Tento registr proto ani nemohl sloužit ke stanovenému účelu, neboť chyběla zákonná povinnost předávat do něj data,“ vysvětluje v závěrečné zprávě NKÚ.

Podle ministerstva zdravotnictví, které si zadalo vlastní audit, Koordinační středisko porušovalo nejen vnitřní předpisy ministerstva, ale dokonce i své vlastní. Závěry ministerské kontroly se tak v řadě případů shodují se závěry kontrolorů NKÚ. Kvůli závažnosti těchto zjištění už ministerstvo oznámilo, že podá trestní oznámení (kompletní vyjádření ministerstva zdravotnictví ke kontrole NKÚ viz ZDE).

Filip Kůt Citores



Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 07/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share