Zákon o univerzitních nemocnicích má být kompromisem za neziskovky

Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo samostatný zákon o univerzitních nemocnicích, který má nahradit původní normu o neziskových nemocnicích, jež statut univerzitní nemocnice zahrnovala, ale na níž se ministerstva nedohodla. Zákonem by se od ledna 2018 mělo 15 zdravotnických zařízení přeměnit na univerzitní nemocnice. Z jednotlivých resortů a dalších institucí však k zákonu zaznívají zásadní připomínky.

Legislativní sprint ministerstva zdravotnictví pokračuje předložením zákona o univerzitních nemocnicích. Ten nyní posoudila ministerstva ve zkráceném připomínkovém řízení, ke kterému bylo přistoupeno kvůli časové tísni. Ministerstvo zdravotnictví chce totiž zákon předložit ke schválení vládě do konce února tak, aby ještě do voleb prošel celým legislativním procesem a mohl vejít v platnost k 1. lednu 2018. Díky zákonu by se stalo 15 státních příspěvkových zdravotnických organizací univerzitními nemocnicemi. Kromě současných fakultních nemocnic se mají na univerzitní nemocnice přeměnit i pražské nemocnice Bulovka, Homolka, Thomayerova nemocnice, Institut klinické a experimentální medicíny a Ústav pro péči o matku a dítě. Kromě těchto pražských pracovišť by získal statut univerzitní nemocnice i brněnský Masarykův onkologický ústav (kompletní výčet zařízení zvažovaných k transformaci viz box na straně 3).

Stávající právní forma výuce nesvědčí

Budoucí univerzitní nemocnice přestanou být příspěvkovými organizacemi a začnou pro ně platit jiná pravidla, která podle předkladatelů zákona umožní lepší manažerské řízení podobně, jako tomu mělo být u původně navrhovaných neziskových organizací. Univerzitní nemocnici bude možné zřídit nebo zrušit pouze zákonem, její vedení bude mít na starosti ředitel jmenovaný ministrem zdravotnictví.

Podle předkladatelů jsou nedostatky stávající právní úpravy patrné právě ve vztahu těchto zařízení k vysokým školám a výuce.„Současná právní úprava dostatečně neupravuje vztah fakultních nemocnic a vysokých škol v souvislosti s účastí fakultních nemocnic na klinické a praktické výuce studentů vysokých škol ve studijních programech zdravotnického zaměření a dalším vzdělávání zdravotnických pracovníků, což přináší nemalé problémy jak fakultním nemocnicím, tak i vysokým školám,“ uvádějí tvůrci normy v předkládací zprávě s tím, že odpovídající právní úprava chybí zejména v případě zřizování a řízení společných pracovišť a financování výuky ve fakultních nemocnicích.

Je třeba rozvázat manažerům ruce

Manažeři příspěvkových zdravotnických organizací v současnosti nemají podle předkladatelů dostatečně silné nástroje pro efektivní hospodaření. Zásadní nedostatek spatřují tvůrci zákona především v podvázání financování, neboť státní příspěvkové organizace nemohou být financovány například z bankovních úvěrů. To podle předkladatelů znemožňuje manažerům těchto zařízení efektivně řídit cash-flow. Současný statut těchto nemocnic také značně omezuje možnost nakládání s majetkem. „Některá právní jednání podléhají schválení orgány státu, přičemž celý proces může být neúměrně časově náročný,“ vysvětlují předkladatelé. Podle nich jsou nedostatky patrné zvláště ve vztahu těchto zařízení k vysokým školám a výuce.

 

 

Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 8/2017.
Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

zn_predplatne-info

Share