Za nedostatek lékařů a sester může i zanedbané medicínské školství

Nedostatek lékařů a sester v nemocnicích není jen důsledkem jejich odcházení „za lepším“ – kořeny problému lze možná hledat mnohem hlouběji. Podle Asociace děkanů lékařských fakult je totiž na vině i dlouhodobé zanedbávání segmentu vysokého školství – lékařské fakulty dostávají od státu méně finančních prostředků, než kolik je výcvik a vzdělávání odborníků ve skutečnosti stojí. Pokud však lékařské fakulty nezačnou v brzké době produkovat více studentů, může se naše zdravotnictví brzy ocitnout ve velmi složité situaci.

Společenská poptávka po lékařích, sestrách a dalších odborných zdravotnických pracovnících je v současnosti obrovská. Nemocnice dnes o tyto odborníky mnohdy svádějí lítý boj, stát se snaží už několik let setrvale navyšovat finanční ohodnocení zdravotníků a diskuse o pracovních podmínkách ve zdravotnictví neberou konce. O problému
se zde hodně hovoří, mnohé se již udělalo, ale nedostatek lékařů – a zejména pak sester – trvá a narušuje běžný chod zdravotnických zřízení. Poptávka po zdravotnících je tedy stále urgentnější, ale jejich produkce neroste. Na vině je chronické podfinancování medicínského školství, které se nyní rozhodla koordinovaně řešit nově ustavená Asociace děkanů lékařských fakult ČR. Asociace by podle jejího předsedy a děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) prof. Aleksi Šeda, DrSc. měla být partnerem v dialogu se státními orgány, univerzitami i občanskou veřejností.

„Množící se problémy vedoucí k nedostatku lékařů, podfinancování medicínského školství s úbytkem učitelů lékařství zejména v základních oborech, rozkolísání systému specializačního vzdělávání a trvající nejasnosti v postavení a fungování fakultních či univerzitních nemocnic vyvolaly potřebu aktivní a konsolidované spolupráce fakult,“ uvedl k zahájení činnosti profesor Aleksi Šedo.

Je potřeba mít více absolventů

Kvalitou zdravotnictví i výzkumnými úspěchy se podle profesora Šeda můžeme srovnávat s těmi nejvyspělejšími zeměmi. Úroveň podpory státu lékařským fakultám tomu však neodpovídá. „Osm lékařských fakult v České republice představuje významný segment vysokého školství, připravující budoucí lékaře včetně stomatologů, ale i řadu dalších zdravotnických odborníků, zabezpečující popromoční specializační přípravu a doktorská studia v medicínských oborech. Fakulty vytvářejí základnu biomedicínského výzkumu, který patří mezi nejúspěšnější část české vědy ve světovém srovnání, a spoluurčují podobu celého zdravotnického systému našeho státu,“ dodává profesor Šedo, podle kterého fakulty představují jakousi spojnici mezi zdravotnictvím a školstvím.

Rezervy v medicínském školství jsou podle děkanů patrné zejména v oblasti personálních kapacit lékařských fakult. Učit na lékařské fakultě totiž dnes rozhodně nepatří mezi povolání, která by člověku přinášela nějaké zvláštní ekonomické jistoty.

„Zásadním bodem mezirezortního jednání je financování medicínského vzdělávání. Zástupci asociace upozorňují, že nejen navýšení, ale i udržení stávající produkce absolventů vyžaduje od státu dlouhodobě garantované finanční zajištění, pokrývající faktické náklady. Peníze jsou potřebné na rozšíření prostorových, ale především personálních kapacit lékařských fakult. Dlouhodobá stagnace hodnocení učitelů lékařství vede k jejich nedostatku napříč obory a k jejich odchodu ze školství do rezortu zdravotnictví,“ vysvětluje mluvčí 1. LF UK Petra Klusáková.

Ekonomika roste, ale medicínské vzdělávání skomírá

Česká republika se v posledních několika letech těší z výrazného ekonomického oživení. Často však zaznívá, že běžní občané z tohoto růstu příliš neprofitují. Co je však s podivem, netěží z něj ani tak významné vzdělávací instituce, jako jsou lékařské fakulty. Ty jsou podle místopředsedy asociace a děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) prof. MUDr. Martina Bareše, Ph.D. naopak často nuceny dorovnávat své hospodaření z vlastních zdrojů.

„V době rekordního ekonomického růstu, při setrvalém stárnutí populace a neustále se rozšiřující kvalitní zdravotní péči je s podivem, že český stát dává na výuku nových lékařů, zdravotních sester a dalších zdravotnických profesí významně méně, než kolik jejich výuka ve skutečnosti stojí. Lékařské fakulty pak musejí své hospodaření dorovnávat z vlastních zdrojů, například z příjmů z výuky v anglických studijních programech, přičemž každý rok odmítají vysoké procento uchazečů o studium z kapacitních důvodů. Tato vysoce nestandardní a nezdravá situace je zcela neudržitelná již z krátkodobého hlediska,“ varuje profesor Bareš.

Zleva prof. Komárek (2. LF UK), prof. Kolář (LF UPOL), prof. Widimský (3. LF UK), prof. Červinka (LF UK Hradec Králové)

Podle něj se navíc stále snižuje ochota a motivace lékařů a zdravotníků věnovat se pedagogické práci. Často je zdůrazňováno relativně nízké finanční ohodnocení zdravotníků v nemocnicích, ale v případě, že se odborník rozhodne věnovat pedagogické činnosti, vydělá si ještě mnohem méně. „V odpovídajícím postavení lékaře či sestry bez pedagogického úvazku si vydělají významně více. A to již nemluvím o možnostech uplatnění v soukromém sektoru či v zahraničí, neboť poptávka po absolventech lékařských fakult celosvětově roste,“ upozorňuje profesor Bareš, podle nějž nám v případě ignorování těchto varování hrozí vážné problémy v oblasti dostupnosti a kvality zdravotní péče.

„Pokud český stát a odpovědné instituce nezačnou situaci systémově řešit, a to skutečně ihned, můžeme během dvou až tří let očekávat krizový stav v počtu zdravotníků, protože je nebude mít kdo vychovávat a školit. Tato skutečnost – v kombinaci se stárnutím lékařů v České republice a jejich odchodem do důchodu – může způsobit opravdu velmi vážnou krizi v oblasti dostupnosti a kvality zdravotní péče v ČR,“ líčí nepěkný scénář děkan LF MU.

Česká republika potřebuje mít dlouhodobý plán

V první řadě je podle profesora Bareše potřeba finančně dorovnat stávající deficit a hned poté vytvořit dlouhodobý plán. Ten by prý mohl být ve formě národního programu, prostřednictvím kterého by došlo k postupnému navyšování počtu studentů. „Veřejnost musí být pravdivě informována o zásadním ohrožení zdravotní péče v České republice a možných velmi závažných důsledcích současného stavu,“ zdůrazňuje děkan LF MU. Navýšení počtu absolventů je nezbytné už s ohledem na skutečnost, na kterou už delší dobu upozorňuje i Česká lékařská komora – lékaři v České republice velmi významně stárnou a průměrný věk této profesní skupiny se stále zvyšuje. Potřebu „mladé krve“ dokládají i čísla Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). „Reprezentativní analýzy odhalily významné demografické stárnutí populace lékařů, což ohrožuje některé specializace, kde se průměrný věk blíží hranici 60 let. Bez účinné intervence bude lékařská péče již v roce 2020 přibližně ve 32 procentech závislá na lékařích starších než 60 let a tento podíl bude dále významně narůstat,“ vypočítal ředitel ÚZIS doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

U lůžek pacientů chybějí stovky lékařů

Podle asociace děkanů je nedostatek kapacit lékařů patrný zejména v lůžkové péči, kde již nyní chybí minimálně 1000 úvazků. Přitom to nejhorší nás teprve čeká. Dle propočtu totiž přijde zásadní pokles počtu lékařů kvůli odchodu do důchodu teprve po roce 2018. Navýšení produkce absolventů lékařských fakult je řešením i podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška. Lékařské fakulty v současnosti opouští každoročně přibližně 1000 absolventů studijního oboru Všeobecné lékařství, kteří ve zdravotnictví pokryjí zhruba 850 nových plných úvazků. Tyto absolventi ještě v letech 2018 – 2019 pokryjí úbytek stárnoucí populace lékařů, poté už se ale misky vah definitivně převáží v neprospěch našeho zdravotnictví. Počítat však musíme také s tím, že stárne celá populace a podle děkanů tak lze očekávat, že v následujících 15 až 20 letech dojde k nárůstu nemocnosti. Týkat se to bude především počtu onemocnění typických pro pokročilý věk – onkologická onemocnění, cukrovka či onemocnění srdce a cév. Podle těchto předpokladů tak bude potřeba lékařských kapacit v budoucnu ještě narůstat a Česká republika na to musí být připravena.

Filip Kůt Citores

Foto: Veronika Vachule Nehasilová


Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 10/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share