Volební týden byl ve znamení protestů – lékaři zavřeli ordinace

Začalo to symbolickým pohřbem primární péče v obci Žleby, černými páskami na rukávech a skončilo to o týden později jednodenním uzavřením přibližně třetiny ordinací praktických lékařů, dětských lékařů a ambulantních specialistů po celé České republice. Mimo provoz bylo také přibližně 400 lékáren, ostatní lékaři a lékárníci podpořili protest alespoň symbolicky. Tak tedy vypadal volební týden ve zdravotnictví.

Přibližně 7 tisíc praktiků, dětských lékařů a ambulantních specialistů zavřelo 2 dny před otevřením volebních místností své ordinace. Kvůli úhradám a „netransparentnímu“ systému financování zdravotnictví se nakonec k ambulantním lékařům s protestem přidali i lékárnici. Hlavním, nikoliv však jediným, důvodem vystupňování rozsáhlého protestu lékařů krátce před volbami do poslanecké sněmovny byla všeobecná nespokojenost s návrhem úhradové vyhlášky pro příští rok. Její finální podobu musí ministerstvo zdravotnictví zveřejnit do konce října.

Klid zbraní ve zdravotnictví nikdy netrvá věčně

Ministři zdravotnictví ve vládě Bohuslava Sobotky – Svatopluk Němeček a Miloslav Ludvík – zažívali ve vedení resortu oproti svým předchůdcům relativní klid zbraní. Potýkali se sice s personální krizí ve zdravotnictví a občasnými kritickými prohlášeními rozličných profesních skupin, ale žádné rozsáhlejší protesty, manifestace či dokonce stávky nebyly za poslední 4 roky oproti minulosti na denním pořádku. Není divu, platy a mzdy ve zdravotnictví rostly, ekonomice se dařilo a většinu volebního období se vláda v oblasti zdravotnictví nedopouštěla žádných revolučních změn. Ty přišly až v závěru volebního období zejména v podobě vzdělávacích zákonů lékařů i nelékařů či pokrok v otázce elektronizace zdravotnictví. Nejhlasitějšími kritiky politiky ministerstva zdravotnictví se nakonec stali praktičtí lékaři, kteří hrozili stávkou už před krajskými volbami v roce 2016. Tu se tehdejšímu ministrovi zdravotnictví Svatoplukovi Němečkovi ještě podařilo odvrátit díky příslibu vyšších úhrad, kompetencí i redukce preskripčních omezení, na která si praktici dlouhodobě stěžují. Němečkův nástupce Miloslav Ludvík však už tolik politické obratnosti ve vyjednávání s praktickými lékaři a ambulantními specialisty nepředvedl a stávku lékařů těsně před nejdůležitějšími volbami nezažehnal. Je však nutno dodat, že byl oproti Svatoplukovi Němečkovi v odlišné situaci. Důvody, pro které se totiž lékaři minulý týden rozhodli stávkovat, byly rozdílné a nesouvisejí zdaleka jen s úhradovou vyhláškou, která je v přímé gesci ministerstva zdravotnictví, ale také s širší koncepcí vládní politiky – EET, elektronizace zdravotnictví či zaměření státu na podporu lůžkových zdravotnických zařízení.

Nadržování nemocnicím

Praktičtí lékaři i ambulantní specialisté se v souvislosti s návrhem úhradové vyhlášky cítí být upozaďováni a znevýhodněni oproti lůžkovým zdravotnickým zařízením a zejména pak velkým nemocnicím. Pravda je, že ministři zdravotnictví se velmi často rekrutují právě z řad ředitelů velkých fakultních nemocnic. Bylo tomu tak jak u Svatopluka Němečka (Fakultní nemocnice Ostrava), Miloslava Ludvíka (Fakultní nemocnice Motol), tak i u jejich předchůdce z druhé strany politického spektra Leoše Hegera (Fakultní nemocnice Hradec Králové). Podle předsedy Sdružení praktických lékařů ČR (SPLČR) Petra Šonky je právě toto zřejmě důvod, proč je v naší republice primární péče přehlížena. Ministři pocházející z velkých fakultních nemocnic prý nemají dostatečně kvalitní vhled do problematiky tzv. kapitačních plateb a obecně primární péče. Navíc prý tíhnou k protěžování fakultních nemocnic, do kterých se v některých případech tito ministři zamýšlejí po skončení svého mandátu vrátit. „Pět za sebou jdoucích ministrů přišlo z vedení velkých fakultních nemocnic a totéž platí o jejich náměstcích. Na ministerstvu nesedí nikdo, kdo by rozuměl ambulantnímu sektoru a především problematice primární péče. Ta je přitom základním kamenem každého zdravotního systému a její kvalita a dostupnost určuje kvalitu celého zdravotnictví. Všude ve vyspělých zemích to vědí, proto o ni pečují a rozvíjejí ji,“ uvedl ve svém projevu při příležitosti „pohřbívání primární péče“ Petr Šonka s tím, že v České republice je primární péče oproti vyspělým zemím naopak přehlížena. „Výsledkem přehlíživého přístupu ministerstva je dlouhodobé finanční podhodnocení ambulantní péče na úkor protěžovaného lůžkového sektoru,“ domnívá se Šonka a své tvrzení dokládá čísly. „Úhrady praktickým lékařům za posledních 9 let stouply o necelých 7 procent. To stěží pokryje inflaci a stačí pouze na udržování praxe při životě, nikoliv na jejich potřebný rozvoj,“ zdůrazňuje. Ambulantní lékaři mají ve svém arzenálu i řadu dalších argumentů, resp. výtek vůči ministerstvu zdravotnictví a vládě, kterými svůj protest zdůvodňují.

Problémy eskalovaly až v posledním roce

Praktičtí lékaři i ambulantní specialisté zdůvodňovali předvolební načasování protestů tím, že situace v ambulantním sektoru se od poslední hrozby stávkou z předešlého roku místo uklidnění naopak dramaticky zhoršila. Na vině je podle Petra Šonky přístup současného ministra zdravotnictví. „Dusí nás stále větší  administrativní zátěž a nesmyslná buzerace soukromých zdravotnických zařízení ze strany státu a škodí nám soustavná dehonestace práce ambulantních lékařů ze strany ministerstva. Přes naše volání po řešení tohoto stavu se v posledním roce naopak situace dramaticky zhoršila. Ministerstvo nepracovalo nikdy hůře a nebylo tak nepřátelsky naladěno vůči ambulantnímu sektoru jako je tomu za ministra Ludvíka. Zdá se, že dělá vše pro to, aby ambulantní sektor co nejvíce poškodilo,“ navezl se ostře do ministra zdravotnictví Petr Šonka.

Poslední hřebíčky do rakve

Mezi nejkřiklavější případy nepřátelských kroků ministerstva zdravotnictví vůči ambulantní sféře, které prý mohou vést k zániku mnoha ordinací, řadí SPLČR v souladu s ambulantními specialisty zejména povinnost EET pro ambulantní lékaře a chystanou povinnost předepisování léků výhradně prostřednictvím elektronického receptu. Právě tzv. eRecept ke konci volebního období spojil všechny tři zmíněné profesní skupiny ve zdravotnictví – praktiky, ambulantní specialisty i lékárníky. Podle Petra Šonky nejsou lékaři zpátečníci a uvědomují si, že zdravotnictví musí jít cestou elektronizace, ale způsob realizace elektronizace ze strany státu prý není vůči lékařům přátelský a výsledný efekt nebude takový, jaký ministerstvo slibovalo.  „Nemáme nic proti elektronizaci zdravotnictví, jak je nám často vytýkáno. Ale vadí nám současná podoba E receptu. Stát měl na jeho přípravu 10 let a  utratil za něj nesmyslně půl miliardy. Přesto je výsledek takový, že eRecept neumí nic z toho, co měl umět. Nepřináší nic pacientům a díky své extrémní uživatelské nevstřícnosti komplikuje život lékařům,“ konstatuje předseda SPLČR a dodává:  „Stát tuto blamáž chce maskovat tím, že pod pokutou dvou milionů korun násilně tlačí povinné zavedení tohoto nedodělaného a neodzkoušeného produktu.  Starší kolegy tak vyhání z ordinací, přesto, že by ještě mohli několik let pracovat a nemáme je v současné době kým nahradit. Podle našich informací kvůli e-receptu skončí více než 100 praktických lékařů,“ opakuje již několikrát vyslovenou hrozbu Petr Šonka. Elektronizace a EET však nejsou jedinými výtkami praktických lékařů. Vadí jim také zrušení oboru praktický lékař pro děti a dorost, nepovedená realizace dotací na rezidentská místa pro vzdělávání budoucích praktiků a samozřejmě aktuální návrh úhradové vyhlášky. Tím, že vláda Bohuslava Sobotky vše podřídila realizaci vládní slibu navyšování platů v lůžkových zdravotnických zařízeních, vznikla v segmentu ambulantní péče situace, která sehrála roli pověstné poslední kapky, jež ambulantní lékaře přiměla k radikálnímu protestu. „Jedním z nejkřiklavějších příkladů je návrh úhradové vyhlášky, která v roce rekordního meziročního nárůstu výběru zdravotního pojištění o 15 miliard přichází se snížením úhrad praktickým lékařům i ambulantním specialistům. Tím míra naší trpělivosti přetekla,“ uzavírá Petr Šonka.

(Jak lékaři svůj protest zdůvodnili pacientům a co vlastně chtějí? Viz rámeček níže.)

Filip Kůt Citores


Jak lékaři svůj protest zdůvodnili pacientům a co vlastně chtějí?

„Lékaři dnes bojují i za své pacienty, nejen o svou existenci,“ stálo v titulku vysvětlujícího letáku, kterým ambulantní specialisté informovali své pacienty o tom, že soukromí lékaři v celé ČR s podporou České lékařské komory ve středu 18.10, dva dny před otevřením volebních místností, protestují proti ministerstvu zdravotnictví. Níže uvádíme plné znění informačního letáku.

Bráníme se neustálému

  • zbytečnému navyšování administrativní zátěže. Bere nám čas, který chceme věnovat Vám, našim pacientům.
  • zhoršování finančních podmínek. A nejde o naše mzdy. Jde o peníze na provoz ambulancí (spotřební materiál, splácení přístrojů, nájem, energie,…). Jde nám o udržení kvality a dostupnosti péče o Vás.

Co konkrétně vadí nám a mělo by i Vám?

  1. Řada zbytečných hlášení a soupisů, které pro praktický život k ničemu nepotřebujeme.
  2. Povinné elektronické předepisování léků. Přehled o tom, co který pacient opravdu užívá, nám nedá. Interakce léků kontrolujeme v našich počítačích už dávno. Ta nejcitlivější zdravotní data budou shromažďována na jednom místě bez toho, že by s tím pacienti souhlasili. Z názvu léků mnohdy přeci není žádný problém určit název diagnosy.
  3. Povinné EET. Tržby ambulantního specialisty v hotovosti jsou tak malé, že EET jej donutí přestat poskytovat péči za přímé platby nebo ji řádově zdražit.
  4. Ministr zdravotnictví JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA (ČSSD), jinak ředitel Fakultní nemocnice Motol, plánuje v úhradové vyhlášce pro rok 2018 všechny volné peníze poslat do nemocnic, tj. i do té své. Soukromým lékařům mají tržby v roce 2018 podle záměru ministra zdravotnictví klesnout. Nechceme se stát Popelkami českého zdravotnictví. Vy, naši pacienti, nejste druhé kategorie.
  5. Ústav zdravotnických informací už před rokem vypočítal, že v roce 2020 bude v ČR chybět cca 800 ambulantních lékařů. Tehdy jistě nevěděl o tom, co je popsáno v bodech 2. až 4. výše. S ohledem i na to, že 36 % ambulantních specialistů je v důchodovém věku, hrozí reálné nebezpečí, že počet prázdných ambulancí bude podstatně větší.

Co tedy chceme?

  1. Dost času na péči o Vás, naše pacienty. Jen takový rozsah administrativy, který je k tomu nezbytně nutný.
  2. Elektronický předpis léků nepovinně. Pacient musí mít právo odmítnout shromažďování údajů o jeho zdravotním stavu tam, kde je nechce mít.
  3. EET jen tam, kde hrozí daňové úniky. U soukromých lékařů to není.
  4. Ministra zdravotnictví, který počítá s tím, že Česká republika nejsou jen velká města, který má zájem o to, aby pacienti byli včas už doma léčeni a ne za každou cenu hospitalizováni. Chceme ministra, který není ve střetu zájmů.
  5. Chceme lékaře a sestry všude tam, kde je Vy potřebujete mít.

A vězte, že dnes jsme zavřeli ambulance maximálně na den jen proto,

abychom je zítra nemuseli zavřít navždy.

Sdružení ambulantních specialistů ČR,

www.sasp.cz



Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 43/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share