Sociální služby decimuje fluktuace, o práci není zájem

Velmi nízké finanční ohodnocení spolu s náročnými pracovními podmínkami zaměstnanců sociálních služeb vedou k vysokému odlivu zaměstnanců z oboru a nové se najít nedaří. Asociace poskytovatelů sociálních služeb upozorňuje, že problém se týká v podstatě už celé České republiky a na některých místech začíná docházet k omezování péče. Nyní přicházejí z krajů podrobnější informace.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS) nedávno informovala veřejnost o kritické situaci v sociálních službách (ZN 18/2017). Ještě před tím Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) vyhlásil „Konec levné práce v sociálních službách“. Poskytovatelé sociálních služeb i odborový svaz poukazovali na neúnosně nízké finanční ohodnocení tamních pracovníků, které vede k prudkému odlivu zaměstnanců z této sféry, a to zejména mimo obor. Prezident APSS Jiří Horecký v této souvislosti zmínil skutečnost, že výdělky odborníků v této sféře nedosahují v řadě případů ani na výdělky zaměstnanců některých obchodních řetězců. Průměrné platy v sociálních službách se podle Jiřího Horeckého pohybují včetně všech myslitelných příplatků kolem 18 tisíc korun hrubého. Zvyšující se životní náklady tak nutí zaměstnance opouštět svou profesi a odcházet za lepším. Tento fenomén je patrný zejména ve větších městech, ale vzhledem k celkově nízké nezaměstnanosti, a tedy vysoké dostupnosti práce se problém rozrostl i do řidčeji osídlených částí země a již se dá považovat za plošný. O tomto faktu také informovala APSS veřejnost už na tiskové konferenci 25. dubna – personální krize prý nehrozí, ale už nastala. Nyní z jednotlivých částí republiky přicházejí podrobnější informace.

V Praze schází 250 pečovatelů

Průměrná mzda v Praze v minulém roce přesáhla částku 35 tisíc korun, pečovatelé a pečovatelky v sociálních službách si ovšem přišli pouze v průměru na zhruba 19 tisíc korun, a to včetně všech příplatků a vyšších platů vedoucích pracovníků. Většina pracovníků v této sféře je na tom v Praze ještě hůře, a to přesto, že Praha je městem s nejvyššími životními náklady. Není tedy divu, že zaměstnanci odcházejí – v řadě případů jim totiž ani jiná možnost nezbývá. „Situace se zhoršuje. Při této platové politice je do budoucna zcela nereálné, aby nedocházelo ke snižování kapacit,“ uvedl viceprezident APSS Jiří Procházka, který je též ředitelem pražského Domova pro zrakově postižené Palata. Potíže s umístěním do domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem pro lidi s demencí či Alzheimerovou chorobou byl vždy, potíže se ovšem budou dále zhoršovat. Už v roce 2015 bylo v Praze zamítnuto na 6397 žádostí o umístění do domova pro seniory a 1419 žádostí do domovů se zvláštním režimem. Do zbývajících zřízení – azylových domů, nocleháren, domů na půli cesty, chráněného bydlení, domovů pro postižené a stacionářů – nebylo přijato více než tisíc potřebných lidí. Jiří Procházka upozorňuje, že jen v jím vedeném zařízení pro zrakově postižené se potýká s podstavem zaměstnanců ve výši 10 procent. Jen za minulý rok dosáhla fluktuace v tomto zařízení 25 procent. Noví zaměstnanci se hledají těžko, neboť zařízení nemají případným zájemcům v podstatě co nabídnout. Nezaměstnanost v hlavním městě patří mezi nejnižší – v březnu zde nezaměstnanost dosahovala na pouhých 3,17 procenta. Odcházejícím zaměstnancům sociálních služeb tak trh práce v Praze nabízí opravdu velké množství alternativních možností uplatnění za lepší finanční ohodnocení při lepších pracovních podmínkách.  Tím, že lidé odcházejí zejména mimo obor, ubývají odborníci, kteří by mohli rovnou pracovat a nemuseli se příliš dlouho adaptovat. Podle Jiřího Procházky se tak zvyšují i nutné výdaje na proškolování nových pracovníků.

Přetěžovaní přeživších

Snaha o udržení kvality, kapacity a tím i dostupnosti sociálních služeb ze strany poskytovatelů při hlubokém deficitu pracovníků vede k dlouhodobému přetěžování těch zaměstnanců, kteří z rozličných důvodů v tomto oboru setrvávají. Občas sice noví zaměstnanci přicházejí, ale často odcházejí už po první zkušenosti buď se samotným náročným výkonem práce, nebo po první neuspokojivé výplatě. Na bedrech stávajících pracovníků tak leží těžké břemeno přesčasové práce. Největší problémy s fluktuací se týkají tzv. přímé péče. Zhoršení situace potvrzuje například Olomoucký kraj, který zřizuje 16 domovů pro seniory. „Z informací zřizovaných příspěvkových organizací dlouhodobě a v posledním roce obzvláště zaznamenáváme zvýšenou fluktuaci pracovníků v sociálních službách, zejména pracovníků v přímé péči,“ popsala situaci mluvčí Olomouckého kraje Kamila Navrátilová, podle níž je opravdu problém v některých částech kraje volné pozice opětovně trvale obsadit. „Z dlouhodobého hlediska hrozí negativní dopady na kvalitu poskytování sociálních služeb, případně prodloužení čekacích lhůt. Pokud se situaci nepodaří zvládnout, nelze vyloučit ani snižování kapacity služeb z důvodu nedostatku personálu,“ varovala mluvčí. Podobná situace je i v Královéhradeckém kraji, kde chybí v přímé péči zhruba 30 zaměstnanců. I zde je možné zajistit dostupnost péče v těchto zařízeních jen za cenu přesčasů „věrných“ zaměstnanců, jejichž fyzické a psychické kapacity jsou ovšem stejně jako všude jinde omezené. Náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Vladimír Derner (KDU-ČSL) poukazuje zejména na problémy v samotném Hradci Králové. „Nedostatek pociťujeme především v Hradci Králové, kde je velká konkurence na trhu práce, tam nám v domově pro seniory chybí zhruba 15 zaměstnanců. Další problém je na Rychnovsku, kde máme několik sociálních zařízení a tam je pochopitelně velký tlak ze strany automobilky Škoda-Auto,“  upozornil Derner s tím, že řešení spočívá především ve zvýšení platů. Ale nejen dynamika pracovního trhu ovlivňuje tuto situaci, roli mohou hrát i demografické faktory.  „Problém je, že se v kraji ročně narodí o tři tisíce dětí méně, než by bylo potřebné k udržení stávajícího počtu obyvatel, a to bude dlouhodobý problém s čím dál většími dopady do příštích let,“ řekl V. Derner a naznačil, že i z tohoto důvodu může být dlouhodobé řešení nedostatku zaměstnanců v sociálních službách problematické.

S platy mohou pomoci i kraje

Přestože odměňování pracovníků v sociálních službách je spíše věcí systémovou, a tedy závisí především na přístupu ministerstva práce a sociálních věcí spočívající v úpravě platových tarifů, jistou omezenou pomoc mohou svým zařízením poskytnout i kraje. Například v Ústeckém kraji, kde aktuálně v ústavech sociální péče chybí zhruba 200 zaměstnanců, se rozhodli, že v rámci udržení alespoň těch stávajících zaměstnanců přidají od května každému 1000 korun. Prostředky ve výši necelých 17 milionů korun kraj uvolní z loňského přebytku hospodaření. „Chceme stabilizovat situaci, nechceme, aby lidé odcházeli,“ řekl ČTK náměstek hejtmana Martin Klika (ČSSD) s tím, že zvýšení by se mělo týkat více než 1500 pracovníků a organizace dostanou tyto prostředky ve formě provozního příspěvku. „Rozhodli jsme, že dostanou opravdu ti v přímé péči, ti, kteří se starají o lidi. Netýká se to managementu, netýká se to lidí s příplatkem za vedení, ale pouze opravdu té obslužné péče,“ upřesnil M. Klika. Tato pomoc je ovšem skutečně jen dílčí, potíže s nedostatkem personálu v sociálních službách musí i podle náměstka hejtmana řešit především stát. „“Tlačíme i s asociací poskytovatelů, aby stát rozhodl a finančně stabilizoval tato zařízení. Jde o kraje, města, obce, neziskový sektor. Musíme si uvědomit, že ty peníze tam prostě chybí a ti lidé nám utíkají do průmyslových zón raději dělat manuální činnost,“ zdůraznil M. Klika.

Domovy pro seniory a další zařízení sociální péče jsou oproti jiným zaměstnavatelům ve velké nevýhodě, přesto se někde snaží nalákat potenciální pracovníky rozličnými zaměstnaneckými benefity a alespoň částečně tak konkurovat vyšším mzdám v průmyslových zónách. Kupříkladu některá zařízení v Plzeňském kraji, kde chybějí zejména zdravotní sestry a pečovatelky, nabízejí například zajištění bydlení, dovolenou navíc, očkování a další výhody. Ale ani tyto benefity bohužel často pracovníky nepřimějí setrvávat v této profesi a mnoho z nich odchází ještě před ukončením zkušební doby.

Filip Kůt Citores

 

Článek a pokračování tématu vychází ve Zdravotnických novinách č. 20/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

TIŠTĚNÁ VERZE PRO LÉKAŘE (s odbornou přílohou ZN Plus) – ON-LINE OBJEDNÁVKOVÝ FORMULÁŘ >

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 988 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 22 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share