Radovan Kouřil: Shodli jsme se, že nebudeme nikoho preferovat

Přelom a nástup nového trendu? Letošní dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb poprvé v historii samostatné České republiky možná skončí dohodou se všemi segmenty. Už chybějí jen lékárníci. Co se změnilo a umožnilo prolomit dosud pevné bariéry mezi zájmy jednotlivých segmentů? Odpovědi na tyto otázky nám poskytl předsedající tohoto historického dohodovacího řízení, kterým byl letos generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Ing. Radovan Kouřil.

 

Letos jsme svědky dosud nevídané situace – dohodovací řízení, kterému jste předsedal, skončilo dohodou. Co tento výsledek umožnilo a proč tomu tak nemohlo být v minulosti vždy?
Jednoduše: zásadní je vůle a ochota zúčastněných domluvit se – a ta zde byla. Považuji dosavadní výsledek, kdy došlo k dohodě ve 13 z celkových 14 skupin poskytovatelů za naprosto přelomový. K takovému stavu nedošlo nikdy v minulosti a například v segmentu lůžkové péče nedošlo k dohodě od vzniku institutu dohodovacího řízení, v roce 1997. A to navíc není vyloučeno, že může ještě dojít k dohodě i v posledním, zatím nedohodnutém segmentu lékárenské péče. Samozřejmě svou roli hraje také ekonomická situace. Ale za důležitější považuji přístup ministerstva zdravotnictví, i když není přímým účastníkem dohodovacího řízení.

Od ambulantních specialistů a dalších menších poskytovatelů zdravotní péče často slýcháváme, že je obecně nadržováno velkým nemocnicím a malí pak musejí často chod své praxe dotovat. Jak jste překonali tento základní rozpor?
Máte pravdu, že v minulosti tomu tak často bylo. Dříve bylo již předem avizováno, že nemá moc cenu pokoušet se o dohodu, když se leccos dá vylobovat mimo rámec dohodovacího při tvorbě úhradové vyhlášky. Letos pojišťovny deklarovaly, že mimo mandatorní výdaje, které vyplývají například ze změn právních předpisů, nebudou preferovat žádný segment poskytovatelů a dokonce ve většině segmentů se jak pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven tak Všeobecná zdravotní pojišťovna shodly na společném návrhu. Tento přístup podpořilo na úvodním jednání i ministerstvo zdravotnictví.

 

„Ministerstvo deklarovalo, že nikdo nemá očekávat, že si na ministerstvu vyjedná lepší podmínky než v dohodovacím řízení. A to také dodrželo…“

 

Jakou konkrétní roli tedy sehrálo v celé věci ministerstvo zdravotnictví, které není přímým účastníkem dohodovacího řízení? Spařujete v přístupu současného vedení resortu nějaké klíčové rozdíly oproti těm předchozím?
Ministerstvo podle mého názoru sehrálo v letošním dohodovacím řízení zásadní roli a to i přesto, že jak jsem již zmiňoval, není přímým účastníkem jednání. Jednoznačně totiž deklarovalo, že preferuje vzájemné dohody poskytovatelů a pojišťoven, že je při tvorbě úhradové vyhlášky bude respektovat a že nikdo nemá očekávat, že si na ministerstvu vyjedná lepší podmínky než v dohodovacím řízení. A to také dodrželo. Jsem si jistý, že to vůbec nebylo jednoduché.  Bez tohoto přístupu, by stejně jako v minulosti nemohlo k dohodám dojít.

Přestože lze letošní kolo dohodovací ho řízení hodnotit vcelku pozitivně, všichni spokojení přeci jen neodcházeli. Lékárníci jsou spíše zklamaní až rozhořčení dosavadním průběhem a požadují navýšení ceny za signální výkon. Proč nebylo jejich požadavkům vyhověno?
Základní problém je v pohledu lékáren na to, co by mělo být předmětem dohodovacího řízení v tomto segmentu a také je asi korektní uvádět reálné ceny. Jde totiž o jeden signální kód, který měl kompenzovat výpadek regulačních poplatků na recepty. Jednalo se tedy pouze o tuto jedinou položku, nyní má hodnotu 13 korun za recept. Lékárny požadovaly 30 korun za recept – to představuje meziroční nárůst o cca 230 procent, což je, i vzhledem k dohodnutým nárůstům v ostatních segmentech, neakceptovatelné.

Lékárníci však argumentují, že všem bylo přidáno 5 procent a i přesto, že lékárníci požadovali kompromisně „pouhých“ 2,74 procenta, pojišťovny nabídly pouze 0,08 procenta. Jak si to tedy vysvětlit a jaký je pohled pojišťoven?
Opravdu nevím, kde údaje o těchto procentuálních nárůstech vznikly, a z mé předchozí odpovědi je zřejmé, že neodpovídají realitě. Pojišťovny chtěly navrhnout opravdu systémovou změnu, a to jiné rozdělení marží za léky – zvýšení marží u levných léků a snížení u drahých. Zdroje na zmíněný signální kód by také mohly být vyčleněny a směřovány na fond, který by podporoval menší lékárny v místech s menší dostupností lékárenské péče. V poslední fázi zdravotní pojišťovny navrhovaly 8 korun za položku na receptu. Ale zde lékárny požadovaly 20 korun, což nebylo možné akceptovat, protože by se jednalo o obdobné nárůsty jako v případě 30 korun za recept.

 

Dohodovací řízení mezi lékárníky a pojišťovnami skončí 19. června. Je zřejmé, že lékárníci ze svých požadavků jen tak neustoupí. Za kompromis jsou odpovědné vždy obě strany sporu – jak budou k dalšímu jednání přistupovat pojišťovny?
19. června se bude konat závěrečné jednání celého dohodovacího řízení a podle jednacího řádu je možné i tady předložit k odsouhlasení dohodu, která vznikla po ukončení přípravné fáze. Pojišťovny jednoznačně deklarovaly, že jsou zbývající čas připraveny využít k jednání a já jsem přesvědčen, že k němu dojde. Výsledek si však nedovolím predikovat.

Filip Kůt Citores

Foto: OZP


Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 24/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

Roční předplatné 2000 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 40 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1700 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 34 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

 

Share