Sestry z domovů pro seniory přijdou zkrátka, příplatek se jich netýká

Na příplatek za směnnost ve výši 2000 korun, který od 1. července dostává část nelékařských zdravotnických pracovníků v nemocnicích, nedosáhnou zdravotní sestry působící v domovech pro seniory a zařízeních pro postižené. Na nerovnost při odměňování upozornili poslanci sněmovního sociálního výboru. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), pod které tato zařízení spadají, momentálně nedisponuje prostředky, které by mu umožnily tuto nerovnost v odměňování odstranit.

Dotace na dvoutisícové přilepšení pro část nelékařského zdravotnického personálu, které i přes průtahy (viz článek „Kraje mají problém získat peníze na příplatek pro sestry“) nakonec zřejmě na svých výplatních páskách za červenec uvidí přibližně 43 tisíc zaměstnanců pečujících o pacienty v lůžkových zdravotnických zařízeních, se bohužel nebude týkat sester působících v domovech pro seniory a dalších lůžkových zařízeních spadajících pod MPSV. Tito zaměstnanci, jejichž nedobré odměňování bylo v posledních měsících taktéž jedním z hlavních mediálních témat, často v uvedených zařízeních vykonávají srovnatelnou péči jako například sestry pracující v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN). Rozdíl je jen v tom, že personální situace v sociálních službách, jakožto i úroveň odměňování, je na mnoha místech možná ještě horší než ve zdravotnických zařízeních. „Jsme z toho nešťastní. Příjemcem dotací nemůže být zdravotnický personál z pobytových zařízení. Z našeho resortu není možné financovat tyto personální náklady,“ postěžovala si náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD).

Stejná práce, méně peněz

Odborníci z oblasti sociální péče poukazují na skutečnost, že péče o nesoběstačné klienty v domovech pro seniory a LDN a nemocnicích je svou náplní téměř totožná. Podle Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče mají však sestry v pobytových zařízeních sociálních služeb méně peněz než zaměstnanci se stejnou odborností, kteří pracují v nemocnicích – ohodnocení jejich práce ze strany zdravotních pojišťoven je totiž výrazně nižší. Na dvoutisícový příplatek vyplývající z nařízení vlády o červencovém růstu platů a mezd, vyčlenilo ministerstvo zdravotnictví finance, které putují do státních nemocnic a skrze ministerskou dotaci pak i do krajů, jež je mají rozdělit ostatním zdravotnickým zařízením, která si o dotaci zažádala. „Dotace ministerstva zdravotnictví se sestrami v domovech důchodců nepočítá. Provozovatelé by podle nařízení měli příspěvek zajistit, nemají na to ale zdroje,“ upozornil poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).

Hrozí další odliv zaměstnanců

Domovy pro seniory a další pobytová zařízení sociálních služeb se stejně jako nemocnice potýkají s kritickým nedostatkem personálu. Fakt, že se příplatek za směnnost týká pouze sester v nemocnicích, může podle nezařazené poslankyně Jany Hnykové vést k dalšímu odlivu zdravotnického personálu z pobytových zařízení sociálních služeb. Tito zaměstnanci totiž díky své kvalifikaci mohou začít zvažovat odchod do nemocnic, kde už jsou i bez příplatku za směnnost lepší finanční podmínky při mnohdy srovnatelné náplni práce – nyní mají o jeden důvod více takový krok uskutečnit. „Je to diskriminace sester v domovech. Už říkají: Půjdeme do nemocnic. Tam je přivítají, protože je sester nedostatek. Kraje se prý usnesly, že sestrám v pobytových zařízeních snad dají tisíc korun, aby je tam udržely. To ale není řešení,“ míní poslankyně Hnyková s tím, že se vážně obává dalšího zhoršení péče o seniory a handicapované v těchto zařízeních.

(Ne)slučitelnost zdravotní a sociální péče

Nedostatečné propojení zdravotní a sociální péče, kdy každou z těchto oblastí spravuje jiné ministerstvo, je dlouhodobým tématem diskusí mezi představiteli odborné veřejnosti i politiky. Hlavním problémem jsou spory o financování, neboť zdravotní pojišťovny se příliš nemají k hrazení zdravotní péče v oblasti sociálních služeb a ministerstvo práce a sociálních věcí pak recipročně odmítá ve svých zařízeních dotovat léčbu. Fakt, že tyto spory přetrvávají i přesto, že oba klíčové rezorty aktuálně řídí představitelé stejné politické strany, kritizuje pro změnu poslankyně vládního hnutí ANO Radka Maxová. „Dalo by se předpokládat, že když klíčová ministerstva má jedna strana, mělo by dojít k dohodě, a k té na zdravotně sociálním pomezí nedošlo,“ poznamenala poslankyně Radka Maxová.

O jednotné odměňování zdravotníků, bez ohledu na to kde pracují, usiluje Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Stejné finanční ohodnocení za stejnou práci – tak by bylo možné v kostce charakterizovat dlouhodobý požadavek odborů, který se však stejně dlouhodobě nedaří odborům na politické scéně prosadit. Kritika odborů se týká i současných podmínek, resp. kritérií pro vyplácení příplatku za směnnost. Rozdílné odměňování zaměstnanců, kteří mnohdy vykonávají na jednom pracovišti obdobnou a stejně náročnou práci v totožných pracovních podmínkách, rozděluje zaměstnance a vytváří prý zlou krev i v samotných nemocnicích.  Ošetřovatelé, sanitáři a především absolventi zdravotnických škol v oboru zdravotnický asistent na příspěvek nedosáhnou, neboť jim dosud platný zákon neumožňuje samostatný výkon zdravotnického povolání, což je jedním z kritérií přiznání příplatku. Zdravotnické odbory proto nyní po vládě žádají, aby při příštím navyšování platů ve veřejném sektoru pamatovala na všechny a nespravedlnosti v odměňování narovnala. Tarifní platy ve veřejném sektoru by se dle dostupných informací mohly měnit v listopadu tohoto roku.

Filip Kůt Citores

(Foto: Flicker, Public Domain)

 



Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 29-30/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share