Sebevražednost Čechů je nad světovým průměrem, strategie prevence ale chybí

Války, teroristické útoky a všechny ostatní projevy násilí člověka vůči jinému člověku nemají na svědomí tolik životů jako právě sebevraždy. Česká republika je co do počtu sebevražd nad světovým průměrem a podle odborníků proto nutně potřebuje celonárodní strategii prevence – to, že chybí je podle psychiatrů dále neakceptovatelné.

 Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) si každý den vezme život 2190 lidí, což je bezmála 800 tisíc lidí ročně – jeden člověk každých 40 sekund. Podle bývalého prezidenta Světové asociace pro prevenci sebevražd Briana Mishary tyto statistiky překonávají všechno ostatní násilí, které lidé páchají na druhých – ať už se jedná o války, teroristické útoky, nebo vraždy a zabití. Na závažnost této problematiky poukazuje WHO spolu se Světovou federací pro duševní zdraví a Světovou asociací pro prevenci sebevražd mimo jiné i prostřednictvím Světového dne prevence sebevražd, který připadá na 10. září.

Častá příčina smrti u mladých

 Důvody pro sebevražedné chování mohou být velmi rozličné, jedno mají ale ve většině případů společné, a to příčinu, kterou je existence duševního onemocnění. „Je zde celá řada faktorů, které zvyšují riziko spáchání sebevraždy. Jedním z nejdůležitějších je přítomnost duševního onemocnění. Některé zdroje uvádí přítomnost duševního onemocnění u devíti z deseti případů dokonané sebevraždy. Mezi mladými ve věku 15–29 let je sebevražda globálně druhý nejčastější důvod úmrtí a vůbec nejčastější pro mladé dívky ve věku 15–19 let. Vůbec nejvyšší míru sebevražednosti globálně je možné identifikovat u osob starších 69 let. Na každou dokonanou sebevraždu připadá podle odhadů Světové zdravotnické organizace 20 pokusů,“ předkládá data vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie z Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.

Počty sebevražd ve světě – muži (2015) na 100 000 obyvatel

Obrat trendu k horšímu

 Stejně jako všude ve světě, i v České republice připadá výrazně více dokonaných sebevražd na muže. Zatímco podle údajů WHO si v roce 2015 vzalo život 17,7 českých mužů na 100tisíc obyvatel, žen „jen“ v průměru 3,9. Celkově si v České republice vezme život na 1500 osob ročně, což jsou přibližně 4 dokonané sebevraždy každý den.

I přes výše uvedený poměr mezi sebevraždami mužů a žen se v případě něžného pohlaví jedná o jeden z nejčastějších důvodů úmrtí mladých žen ve věkové kategorii 20–29 let a v procentuálním vyjádření se sebevraždy podílejí na 30 procentech všech úmrtí žen v této věkové kategorii. Podle doktora P. Winklera je zde ovšem ještě jeden aspekt sebevražednosti, který stojí za pozornost. „V Česku je míra sebevražednosti podle posledních srovnatelných dat Světové zdravotnické organizace nad průměrem EU a výrazněji i nad celosvětovým průměrem. Absolutní počet sebevražd navíc začal v České republice po roce 2008 opět stoupat poté, co od roku 2000, s jedinou výjimkou v roce 2003, konstantně klesal,“ upozornil P. Winkler.

 

Počty sebevražd ve světě – ženy (2015) na 100 000 obyvatel

 

Psychiatři volají po národní strategii prevence

Jak už bylo řečeno, příčinou sebevražedného chování je až v 9 z 10 případů nějaké duševní onemocnění. Neznamená to však, že veškerá práce v oblasti prevence sebevražd by měla ležet jen na bedrech lékařů-psychiatrů. Na prevenci se podle psychiatrů musejí podílet i ostatní lékařské odbornosti a také celá společnost, ve které v tomto hledu sehrávají významnou roli například média. Co do počtu psychiatrů jsme na tom v celosvětovém měřítku velmi dobře, ale chybějící národní strategie pro prevenci sebevražd, nás řadí do úplně jiného světa (viz mapu níže). Řada vyspělých státu už podnikla nebo právě realizuje kroky, které mají vést k celkovému poklesu sebevražednosti a podle psychiatrů se tyto aktivity ukazují být prospěšnými. „Česká republika však nejen že doposud nemá žádnou národní strategii prevence sebevražd nebo jinou formu komplexního zastřešujícího přístupu k prevenci, ale ani dílčí prevence v této oblasti zde v podstatě neexistuje. To je ve světle nadprůměrné sebevražednosti a existence důkazů o efektivních preventivních opatřeních neakceptovatelné,“ varuje P. Winkler a kritizuje fakt, že existující a účinné preventivní intervence se u nás prakticky nevyužívají.

Existence národní strategie v oblasti duševního zdraví (2011)

 

Neutěšená situace v oblasti prevence sebevražednosti přiměla 29 předních odborníků na tuto oblast ze 17 zemí k sepsání společného prohlášení, ve kterém navrhují, jak situaci zlepšit. V této mezinárodní skupině vědců jsou i čeští zástupci z Národního ústavu duševního zdraví – prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. a PhDr. Petr Winkler. „Prohlášení obsahuje několik zásadních doporučení a principů, která jsou v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace a doporučeními Evropského parlamentu v oblasti prevence deprese a sebevraždy. Prohlášení předcházela rozsáhlá systematická rešerše. Důraz je kladen na prevenci sebevražd prostřednictvím omezování přístupu k prostředkům k vykonání sebevraždy, léčby deprese farmakoterapií a psychoterapií, zajištění návaznosti péče a prostřednictvím dalších preventivních programů,“ vysvětluje doktor Winkler.

Specialisté z Národního ústavu duševního zdraví se i v době absence propracované národní strategie prevence snaží celou řadou aktivit přispět k celkovému zlepšení nepříliš dobré situace. V současné době se chtějí zaměřit na zkultivování mediální praxe. Právě novináři totiž podle Petra Winklera mohou situaci významným způsobem pozitivně i negativně ovlivňovat. „V rámci jednoho z našich běžících projektů plánujeme vypustit do světa příručku pro žurnalisty. Ta by novinářům měla poskytnout informace o tom, jak správně komunikovat v médiích zprávy o sebevraždách. Je totiž prokázáno, že necitlivá mediální praxe může vést k vlně napodobných sebevražd, a to zvláště v případech, kdy sebevraždu spáchala mediálně atraktivní osobnost, jako například úspěšný fotbalista nebo zpěvačka“ uzavírá doktor Winkler.

Filip Kůt Citores

(foto: fkc, ZN)


Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 38/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share