Reforma psychiatrické péče – duševně nemocní nepatří za zeď

O nutnosti reformovat psychiatrickou péči v České republice, která má podle některých odborníků stále řadu společných rysů s péčí o duševně choré z dob rakousko-uherského mocnářství, se hovoří již řadu let. První návrhy změn přicházely od psychiatrů již před více než 10 lety, ale k výraznějšímu posunu psychiatrické péče nedošlo – až do teď. Ministerstvo zdravotnictví oznámilo start reformy, která bude spočívat v přesunu významné části psychiatrické péče z kamenných psychiatrických léčeben do komunitních Center duševního zdraví.

Proč vlastně potřebujeme reformu psychiatrie? Podle tvůrců a realizátorů reformy jsou stávající psychiatrické nemocnice materiálně i technicky zastaralé, stejně jako je do jisté míry zastaralá i forma péče o duševně choré. Psychiatrická péče je rovněž podfinancována a síť těchto služeb je rozložena nerovnoměrně s různými podmínkami pro výkon péče. Ambulantní psychiatři jsou přetíženi, systém komunitní péče je v České republice velmi slabý a není dostatečně systémově podporován. To vše je podle ministerstva zdravotnictví třeba v rámci reformy změnit. Jejím obecným cílem je zlepšení kvality života osob s duševním onemocněním. Tohoto cíle chce ministerstvo zdravotnictví spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí i odbornou veřejností docílit skrze rozvoj systému komunitní péče. Péče o duševně nemocné by se měla ve velké míře přesunout ze stacionárních kamenných psychiatrických léčeben do terénu, resp. do sociálního prostředí takto postižených pacientů. „Psychiatrická reforma je pro mě jednou z priorit pro toto volební období. O reformě se hovoří už několik let a je to samozřejmě téma dlouhodobé. Zatím se ale příliš konkrétních kroků neudělalo a projekt spíše stagnoval. Myslím si, že teď uděláme velký krok dopředu,“ uvedl start reformy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), podle kterého je nejvyšší čas na změnu už z důvodu stoupající prevalence duševních onemocnění v České republice. „Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví každý pátý Čech zažil duševní onemocnění, odborné pomoci se však nedostalo ani polovině,“ poznamenal ministr.

Deinstitucionalizace – destigmatizace

Jen těžko vyslovitelný termín „deinstitucionalizace“ je současně také výrazem, který vlastně ve zkratce popisuje celý smysl i podobu reformy psychiatrické péče. Podle Adama Vojtěcha je současný způsob péče o duševně choré postaven na zastaralé myšlence oddělení psychiatricky nemocných od zbytku společnosti. „Naším cílem je přesunout těžiště péče z velkých psychiatrických nemocnic do péče komunitní. Tak, aby psychiatrická péče byla blíže pacientům. Je pravda, že ten současný model – který tady  funguje možná ještě někdy od Rakouska-Uherska je postaven na těch velkých ústavech, které jsou často odtržené od nějaké větší aglomerace – jsou někde v polích. Je to model, který byl v minulosti uplatňován, aby psychicky nemocní byli trošku odděleni od zbytku společnosti. A právě to potřebujeme změnit – hlavním cílem reformy psychiatrické péče je to, aby se duševně nemocní více integrovali do běžné společnosti a ta péče jim byla nablízku v jejich sociálním prostředí,“ vysvětlil smysl reformy ministr zdravotnictví.  A právě tato snaha umisťovat „blázny za zeď“ vede jen ke zbytečné stigmatizaci osob s duševním onemocněním, které v některých případech může psychiatrické diagnózy spíše jen konzervovat a prohlubovat. Cílem medicíny je ale především léčba a snaha o navrácení pacientů zpět do společnosti. Tento záměr jsou, podle moderního pohledu psychiatrů, schopny mnohem lépe naplnit tzv. Centra duševního zdraví, která budou fungovat na komunitní bázi a bude se v nich snoubit zdravotní i sociální rozměr péče.

Rozvoj Center duševního zdraví

Vznik a následný rozvoj Center duševního zdraví na komunitní bázi představuje spolu s podporou ambulantních pracovišť, ale také vybudováním psychiatrických oddělení v rámci všeobecných nemocnic, nejvýraznější rys reformy psychiatrické péče. Všechny reformní aktivity mají být podle ministerstva zdravotnictví realizovány „ruku v ruce s destigmatizačními a osvětovými kampaněmi, vzděláváním zdravotnických a nezdravotnických pracovníků, ale i okolí uživatelů psychiatrické péče – jejich rodin a blízkých a též pracovníků samosprávy, policie, justice, školství, pracovních úřadů apod.“

Ale zpět k samotným Centrům duševního zdraví. Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo 23. března výzvu k předkládání žádostí o dotaci v rámci projektu Programu podpory center duševního zdraví na vznik prvních pěti Center duševního zdraví, které mají být po dobu 18 měsíců podporovány z evropských peněz. Činnost těchto prvních center by měla být zahájena už v červenci tohoto roku. To je ale teprve velmi pozvolný začátek reformy. V průběhu příštího roku se ministerstvo chystá vypsat další výzvy na podporu vzniku šestnácti a později ještě dalších devíti Center duševního zdraví. S výhledem do roku 2021 má vzniknout celkem 30 těchto zařízení. Ani to ale nebude stačit k vytvoření dostatečně husté sítě. „Systém je nastaven tak, abychom v etapě do roku 2021 měli alespoň minimální síť Center duševního zdraví – to znamená 2 až 3 na každý kraj. Pak si myslíme, že jsme schopni poskytnout alespoň tu elementární péči. Logicky nebudeme schopni poskytnout celé spektrum požadavků, které tady bude. Na to bude potřeba síť, která bude čítat alespoň 100 center, ale to je samozřejmě už nějaký výhled,“ osvětlil konečnou vizi náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Reforma psychiatrie není jen problémem MZ

Zatímco první Centra duševního zdraví vyrostou díky financím z investičních fondů Evropské unie, budoucnost nového systému bude záviset i na tom, zda stát nalezne udržitelnou formu financování z vlastních zdrojů. Kýžená hustota sítě v počtu minimálně 100 center po celé republice jistě nemůže být financována pouze z prostředků Evropské unie. Náklady na vznik a rozvoj center nemůže nést ani samotné ministerstvo zdravotnictví, které je hlavním strůjcem reformy. Charakter reformované psychiatrické péče není ale čistě medicínský, komunitní způsob léčby předpokládá klíčové zapojení sociálního sektoru. Celá psychiatrická reforma je tak spíše multiresortní záležitostí, nežli pouze doménou ministerstva zdravotnictví. Budoucí financování této péče má být zajištěno díky spolupráci resortů zdravotnictví, práce i financí a klíčové bude též zapojení zdravotních pojišťoven i dalších institucí a subjektů, jako jsou například kraje, obce a odborné společnosti. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly jsme vlastně teprve na začátku a řadu věcí je třeba dotáhnout i v legislativní oblasti. Už nyní prý probíhá intenzivní spolupráce napříč resorty, která je zajištěna skrze činnost odborných orgánů, z nichž nejdůležitějším je tzv. výkonný výbor reformy. „Má hlavní koordinační a exekutivní roli a jsou zde zastoupeny klíčové vládní prvky – to znamená jak ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí, tak i ministerstvo financí – protože tyto náležitosti jsou zde také akcentovány. Máme tady zástupce obou skupin pojišťoven – Všeobecné zdravotní pojišťovny i Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Je naprosto nepředstavitelné vytvářet tady reformu bez vstupů pojišťoven, protože to, že spustíme nějaký pilotní projekt, ještě není vítězství. Musíme nastavit projekt a celý systém tak, aby byl trvale udržitelný, aby tady bylo financování, které nepodlehne nějakým propadům v dalších letech. Musíme si také uvědomit, že celý systém je naprosto klíčový v tom, že chceme změnit způsob financování psychiatrické péče. Ten by měl být kompletně přestaven, protože služby, které tam budou poskytovány, budou poměrně dramaticky odlišné od toho, co je tam dnes,“ vysvětlil náměstek Prymula.

Podaří-li se politikům společně s úředníky klíčových institucí natstavit udržitelný systém financování, má reforma psychiatrické péče v České republice nakročeno ke zdárné realizaci i díky podpoře odborné veřejnosti – zvláště pak Psychiatrické společnosti ČLS JEP.  Podle předsedy této společnosti Martina Anderse byly původní návrhy odborníků na změnu systému psychiatrické péče plně akceptovány a Psychiatrická společnost ČLS JEP tak nespatřuje na cestě k reformě žádné odborné překážky. „Jsme s tím plně spokojeni a věříme, že tento systém, kterým jsme se inspirovali v zahraničí, bude fungovat. Těším na výsledky, které přinese spuštění prvních pěti Center duševního zdraví,“ řekl na závěr Martin Anders s tím, že ač se v případě Center duševního zdraví jedná jen o část reformy, jde o vlajkovou loď – základní rys a všichni budou zvědaví především na výsledky v této oblasti.

Filip Kůt Citores

foto: MZ ČR


Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 14/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share