Ředitelé nemocnic se obávají snižování kvality poskytované zdravotní péče

Úroveň českého zdravotnictví je podle ředitelů nemocnic poměrně vysoká navzdory problémům, se kterými se náš systém potýká. Vzhledem k aktuální situaci ve zdravotnictví se ale také většina dotázaných ředitelů obává možného zhoršení stávající kvality poskytované zdravotní péče. Tato a další zjištění přinesl 9. ročník celostátního průzkumu „Barometr českého zdravotnictví z pohledu ředitelů nemocnic 2017“, který ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos pravidelně realizuje organizace HealthCare Institute.

 To, že je naše zdravotnictví poměrně úspěšné zejména při léčbě závažných onemocnění a akutních stavů, je již všeobecně známá věc. Kvalitních výsledků dosahujeme přesto, že Česká republika vydává na zdravotní péči výrazně menší podíl hrubého domácího produktu (HDP) než vyspělé země a pod průměrem se pohybujeme i v rámci zemí EU. Udržení této kvality však není samozřejmostí – většina respondentů z řad ředitelů nemocnic (62 procent) vnímá možné riziko zhoršení kvality zdravotní péče a ještě větší část z nich (70 procent) se obává snížení její dostupnosti.

Nedostatky v oblasti nemocniční péče

Největší rezervy spatřují ředitelé nemocnic v oblasti komunikace personálu a komunikace zdravotníků s pacienty (84 procent). Druhým nejčastěji jmenovaným problémem jsou potíže ve mzdové oblasti (82 procent). Vysoké procento ředitelů (78 procent) si také myslí, že je potřeba zvýšit efektivitu práce a míru elektronizace zdravotnictví. „Zhruba pětina ředitelů nemocnic počítá s tím, že se dlouhodobé investice v letošním i příštím roce ještě zvýší. Tyto investice jsou nejčastěji plánovány do nákupu nových přístrojů a vybavení, ale také do IT technologií a staveb či rekonstrukce budov,“ uvádí HealthCare Institute. Podle místopředsedkyně poslaneckého výboru pro zdravotnictví Soni Markové (KSČM) je nejvíce alarmující ta skutečnost, že přední příčku rezerv nemocniční péče obsadily problémy v komunikaci. Na vině jsou přitom podle ní zejména dlouhodobě nízké mzdy a platy. „To jistě vyplývá z dlouhodobého podfinancování platů a mezd především nelékařského personálu i nižších potřebných investic do moderního vybavení nemocnic. Nicméně to upozorňuje také na možnost zlepšení péče o pacienty s větším důrazem na to, aby záchrana a zlepšení kvality života pacienta stála skutečně v centru pozornosti zdravotníků. Nejen nejlepší přístroj a inovativní léčivý přípravek či erudice lékařů, ale i lidský a empatický přístup k pacientům je důležitý pro české, moravské i slezské zdravotnictví,“ uvedla v komentáři letošnímu průzkumu S. Marková.

Málo lidí, příliš přesčasů

Kvalitu komunikace či bezpečnost ve zdravotnictví, ale i řadu dalších oblastí, významně ovlivňuje množství personálu. Průzkum mezi řediteli potvrdil, že nejproblematičtější je dnes nedostatek nelékařského zdravotnického personálu. Celých 84 procent ředitelů nemocnic pociťuje nedostatek zdravotních sester, v případě lékařů je to „jen“ 70 procent a v případě pomocného personálu 53 procent. Nedostatek personálu obecně může snižovat bezpečnost ve zdravotnictví. Z tohoto pohledu pak ředitelé vnímají jako největší bezpečnostní riziko pro personál syndrom vyhoření (71 procent). „S nedostatkem personálu úzce souvisí i problém přesčasů, který vnímají v souvislosti s lékaři téměř dvě třetiny ředitelů nemocnic. U zdravotních sester to vidí jako problém více než polovina ředitelů. V časovém porovnání dochází u lékařů k mírnému poklesu tohoto problému, zatímco u sester zůstává problém přesčasů v čase stabilní,“ doplňuje a srovnává s předchozími ročníky barometru zakladatel HealthCare Institute Daniel Vavřina.

Zdravotník jako veřejný činitel

K nejvýrazněji vnímaným rizikům z pohledu bezpečnosti zdravotnického personálu patří podle Daniela Vavřiny kromě syndromu vyhoření i agresivita pacientů a jejich příbuzných.“ Více než dvě třetiny ředitelů nemocnic je považují za potenciální nebezpečí. Naopak potřísnění biologickým odpadem vnímá 70 procent ředitelů jako méně nebo nejméně nebezpečné,“ uvádí v materiálu D. Vavřina (viz také Rozhovor o násilí ve zdravotnictví ZN 28/2017). Podle ředitele ekonomiky a investic Nemocnice Rudolfa a Stefanie v Benešově Filipa Zítka by si zdravotníci z tohoto důvodu možná zasloužili statut tzv. veřejného činitele. „V letošním roce se nově objevilo téma bezpečnost. Osobně mě nepřekvapil pocit ohrožení pracovníků ze strany agresivních pacientů či jejich rodin. Stoupající agresivita okolí vůči zdravotníkům, podobně jako učitelům, příslušníkům bezpečnostních složek a podobně, souvisí dle mého názoru s obecným poklesem vnímání autorit ve společnosti, často bohužel podporované i ze strany médií. Situaci by napomohlo zařazení zdravotníků mezi tzv. veřejné činitele,“ míní F. Zítko.

 

(Komentáře odborníků k Barometru českého zdravotnictví 2017 čtěte ZDE)

 

Už si nejsou jistí sami sebou

HealtCare Institute klade každoročně ředitelům také otázky tak trochu „na tělo“, neboť ředitelé se mají vyjadřovat k efektivitě hospodaření ve svých vlastních nemocnicích.  „Více než dvě pětiny ředitelů se domnívají, že české nemocnice hospodaří v průměru efektivně. V porovnání s loňským rokem je zde patrné výrazné snížení podílu ředitelů přesvědčených o efektivním hospodaření nemocnic. Přes 71 procent ředitelů připouští, že přímo v jejich nemocnici je potřeba zavést opatření, která by vedla k zefektivnění,“ nastínil změnu postojů ředitelů oproti předchozím ročníkům průzkumu D. Vavřina. Obrat v pohledu ředitelů na vlastní hospodaření pak komentoval i tajemník ministra financí Adam Vojtěch, podle kterého tkví problém především v tom, že při současném nastavení systému nejsou ředitelé nemocnic nuceni efektivitu zvyšovat. „Jakožto zástupce ministerstva financí si nemohu nepovšimnout signifikantního snížení podílu ředitelů přesvědčených o efektivním hospodaření nemocnic. Zdá se, že mezi objemem finančních prostředků plynoucích do nemocnic a efektivitou hospodaření, existuje nepřímá úměra. Jsem dlouhodobě přesvědčen o tom, že v současně nastaveném systému úhrad péče lze jen velmi obtížně zvyšovat efektivitu hospodaření. Nikdo a nic totiž nemocnice reálně nenutí efektivitu zvyšovat. A nemluvím jen o otázce nákupů léků a zdravotnických prostředků. Efektivitou myslím celkové zlepšení poměru ceny a kvality poskytovaných služeb. Cena je v současné době stanovená úhradovou vyhláškou, kvalitu nikdo systematicky neměří a především není v úhradách promítnuta. Pokud nezměníme systém úhrad péče, bude se efektivita zvyšovat jen velmi těžko,“ obává se A. Vojtěch.

Změnu postojů ředitelů vnímá pozitivně bývalý poradce ministrů zdravotnictví a přední expert na zdravotnický systém Pavel Vepřek, podle něhož by však kvalita a efektivita poskytované péče měla být jedním z hodnotících kritérií managementu nemocnic.  „To, že převážná většina nemocničních ředitelů cítí potřebu zvýšit efektivitu jimi řízeného zařízení a všestranně zlepšit komunikaci, je jistě nadějné, jenže to trvá už příliš dlouho. K tomu, aby udělali to, co považují za správné, potřebují jedno – aby se kvalita poskytované péče a efektivita jejího poskytování staly jediným kritériem, které rozhoduje o úspěchu nemocnice a tedy i jejího managementu,“ míní P. Vepřek .

 (fkc)


(foto: Depositphotos)



Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 35-36/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share