Prvních 100 dnů Adama Vojtěcha ve funkci ministra. Doba hájení skončila

Zatímco předchůdce současného ministra zdravotnictví přicházel do úřadu s heslem „ministerstvo zdravotnictví – ministerstvo pacientů“, Adam Vojtěch hlásal maximální otevřenost a transparentnost. Jak se mu povedlo dodržet tento směr a jak historicky nejmladší ministr zdravotnictví obstál během své „doby hájení“?

Ministerstvo zdravotnictví patří mezi nejsledovanější a současně nejožehavější resorty – jak z pohledu veřejnosti, tak i z pohledu politika. Jako se nikomu nevyhne nemoc, nikdo senevyhne kontaktu se zdravotnictvím. Funkčnost zdravotního systému je tedy v zájmu naprosto všech občanů bez rozdílu a kvalita spolu s dostupností této služby jsou jedny z hlavních ukazatelů civilizovanosti a vyspělosti země. Česká republikase vždy ráda pyšní kvalitními výsledky v oblasti léčby těch nejzávažnějších chorob, skvělými úspěchy v oblasti výzkumu,
i brilantními mozky. Někdy se ovšem zdá, že všechny jmenované úspěchy jsou vykoupeny jen velkým sebezapřením lidí, kteří zdravotní péči poskytují – zdravotníků. Vzpomeňme na četné protestní akce
lékařů a sester či odborových organizací, na přetrvávající personální krizi a nikdy nekončící dohady o úhrady zdravotní péče, nezapomínejme na opakovaná varování o „neudržitelnosti“ financování zdravotní péče, rostoucí výdaje, hádky o standardy a nadstandardy, regulační poplatky a mnohé další problémy, se kterými se
musí každý ministr zdravotnictví popasovat.

Ostatně právě toto ministerské křeslo patří mezi ta obzvláště vratká, což dokazuje už počet osobností, které se na něm během existence samostatné České republiky vystřídaly. Adam Vojtěch je již 20. ministrem zdravotnictví, jako jeden z mála jeho předchůdců nemá lékařské vzdělání a celebritou byl už před vstupem do politického života. Díky jeho účasti v pěvecké soutěži se však jeho jméno dříve objevovalo převážně na stránkách bulvárních
novin a časopisů. Nyní se již 100 dnů snaží přesvědčit širokou, ale zejména odbornou veřejnost, že je mužem na svém  místě. Pokud bychom měli soudit podle ohlasů tradičníchoponentů ministerstva zdravotnictví – České lékařské komory či Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče a mnoha dalších zástupců profesních a zájmových skupin ve zdravotnictví – musíme spravedlivě uznat, že nynější ministerstvo zdravotnictví komunikaci ovládá a i díky této schopnosti se současný ministr zatím vyhýbá větším konfliktům s tradičními oponenty. Jak dlouho potrvá tento klid zbraní, to ukáže až čas. Tolik tedy úvodem a nyní se již pojďme podívat na to, jak
hodnotí svou práci samo ministerstvo.

Transparentní a otevřené ministerstvo

Otevřenost vůči všem profesním skupinám ve zdravotnictví i vůči veřejnosti. Transparentní způsob řízení a financování. To byl hlavní slib Adama Vojtěcha, resp. vládního hnutí ANO už před tím, než obsadilo post ministra zdravotnictví. „Naším mottem je politika otevřených dveří – komunikujeme zkrátka se všemi. To na ministerstvu dříve nebylo zvykem. My jsme otevřeli dveře ministerstva odborné společnosti, pacientům, profesním komorám, mladým lékařům, poskytovatelům zdravotní péče, zdravotním pojišťovnám, občanům, zkrátka všem, kteří se chtějí konstruktivně bavit o zlepšení českého zdravotnictví,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, podle kterého je to také zásadní rozdíl mezi ním a jeho předchůdci.  „Setkal jsem se s některými zástupci segmentů, kteří říkali, že 15 let nebyli přijati u ministra zdravotnictví. To rozhodně není v pořádku. Ministr by měl komunikovat se všemi a my se o to snažíme v maximální možné míře,“ zdůraznil.

V rámci touhy společnosti po transparentnosti a kritiky „šedých eminencí“ – mužů a žen stojících a rozhodujících v pozadí – ministr zdravotnictví zveřejnil seznam všech poradců i poradních orgánů (viz ZN16/2018, strana 2). Ministerstvo zdravotnictví dokonce spustilo speciální portál, který bude sloužit k prezentaci práce těchto orgánů – dostupný je už nyní na internetové adrese http://ppo.mzcr.cz. Příliš informací zde ale prozatím nenalezneme. Podle Adama Vojtěcha zde však do budoucna mají být odkryty dosud nikdy nezveřejňované informace. „Co ty komise dělají, jaké jsou jejich výstupy, zápisy činnosti, kdo je jejich členem. Tyto informace nebyly zveřejňovány,“ říká Adam Vojtěch s tím, že právě tyto skupiny mají zásadní vliv na rozhodování ministerstva, a proto by jejich činnost měla být maximálně transparentní. Komunikaci s odborníky i pacienty ministerstvo podpořilo hned na několika úrovních založením, resp. obnovením dalších poradních orgánů – Rady poskytovatelů ministerstva zdravotnictví, Vědecké rady ministerstva zdravotnictví a upevnilo postavení Pacientské rady ministerstva zdravotnictví, kterou iniciovalo již předchozí vedení resortu

První výzva – eRecept

Adam Vojtěch vstupoval do úřadu před koncem minulého roku, kdy nejen mezi odborníky resonovalo téma přechodu na povinné elektronické recepty. Zklidnit rozbouřené vody a zajistit hladké spuštění široce kritizované elektronické preskripce tak patřilo bezprostředně po nástupu do funkce mezi klíčové priority nového ministra zdravotnictví. Elektronické recepty lékaři využívají od ledna tohoto roku a podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který má systém na starosti, ji dnes aktivně používá už přes 32 tisíc lékařů – tedy většina (podrobně viz ZN16/2018 na straně 7). Podle údajů ústavu jen za měsíc březen lékaři předepsali přes 5 milionů eReceptů a je zde patrný postupný nárůst počtu receptů předepisovaných tímto způsobem. To vše přesto, že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve sněmovně v průběhu ledna prosadil roční odklad sankcí za nepoužívání nového systému – papírově však systém dále zůstává povinným. Dvoukolejnost – tedy využívání jak staré papírové formy, tak nové elektronické podoby lékových předpisů – kterou požadovali někteří lékaři, ministr odmítl. Odkladem sankcí však lékaři i lékárníci získali 12 měsíců navíc, aby se s eReceptem podrobně seznámili. Tak mohou činit i prostřednictvím ministerských roadshow po regionech – tedy odborných seminářích k elektronické preskripci, kterých se pravidelně účastní i sám Adam Vojtěch.  „Osobně se účastním všech seminářů, protože považuji za velmi důležité vyslechnout si zpětnou vazbu ze strany lékařů a lékárníků. To vše nám pomáhá eRecept vylepšovat,“ řekl ministr Vojtěch. Pravda je, že elektronická preskripce stále není plně funkční a zmíněných 12 měsíců tedy neposlouží dobře jen lékařům a lékárníkům, ale i ministerstvu zdravotnictví a SÚKL k dotažení celého systému.

Uspokojení Ústavního soudu   

Mezi další úkoly ministerstva, které nesnesou odkladu, patřila příprava pravidel pro úhrady zdravotnických prostředků na poukaz. Původní úpravu v rámci zákona o veřejném zdravotním pojištění totiž zrušil Ústavní soud. Ač tak učinil už loni v červnu a dal zákonodárcům na nápravu čas do konce tohoto roku, předchozí vedení ministerstva se podle tohoto současného nedostalo ani k přípravě nového paragrafového znění. „Řešení tohoto akutního úkolu se po mém nástupu stalo maximální prioritou. Jsem velmi rád, že jsme novelu připravili v rekordním čase a nyní je v meziresortním připomínkovém řízení. Jedná se o návrh, který je výsledkem konsensu všech stran včetně pacientských organizací,“ uvedl Adam Vojtěch. „Nové zdravotnické prostředky budou zařazovány do systému úhrad každý měsíc a nikoli jen jednou za půl roku, jako je tomu dnes. Prakticky všechny položky, které jsou dnes hrazeny ve výši 75 procent z ceny, protože nemají v zákoně vlastní úhradovou skupinu, budou doplněny do kategorizačního stromu a pacienti tak mohou dosáhnout na jejich plnou úhradu,“ doplnila ministra mluvčí Gabriela Štěpanyová.

Zjednodušení administrativy

Na přebujelou administrativu si zdravotníci i zdravotnický zařízení stěžují léta. Mnohé se však pro eliminaci „zbytečných“ papírů zatím neudělalo. Současné vedení ministerstva zdravotnictví proto připravilo vyhlášku, která s tímto chronickým problémem může lékařům a sestrám potenciálně pomoci. Ve skutečnosti je to tak, že odpovědnost za rozbujelost administrativy ponesou i samotná zdravotnická zařízení. „Vyhláška ponechává mnohem více na poskytovatelích, zda budou vytvářet určitý záznam nebo v jaké podobě ho zpracují. Zejména s ohledem na malé poskytovatele se zjednodušují postupy vedoucí k vyřazení zdravotnické dokumentace a jejímu zničení. Ruku v ruce s tím pak ministerstvo vyslyšelo volání mnohých poskytovatelů, malých i velkých, a tam, kde je to možné, zkracuje povinnou dobu uchovávání zdravotnické dokumentace. Platit by měla začít v červnu,“ vysvětluje Štěpanyová.

Dotace a reformy

Vedle těchto základních kroků, které bylo potřeba učinit urgentně, se ministerstvo zdravotnictví zaměřilo během prvních měsíců po nástupu Adama Vojtěcha i na další oblasti, k jejichž řešení se předchozí ministři zdravotnictví z různých důvodů nedostali. „S cílem zajistit dostatečnou dostupnost stomatologické péče ve všech regionech České republiky připravilo ministerstvo dotační program pro zubaře. Za poslední měsíce také došlo k posunu v reformě psychiatrické péče – ministerstvo vyhlásilo výzvu na předkládání žádostí o dotaci na prvních pět Center duševního zdraví, které by měly vzniknout do letošního července. Pro pacienty ministerstvo také ještě letos zřídí Vysoce specializovaná centra pro léčbu vzácných onemocnění, kde se nemocným dostane včasné diagnózy a potřebné odborné péče. V otázce zdravotně-sociálního pomezí, dlouhodobé péče a reformy psychiatrické péče se významně rozvinula spolupráce s ministerstvem práce a sociálních věcí. Zástupci obou resortů se schází pravidelně jednou měsíčně a řeší palčivá témata, která se dotýkají zdravotních i sociálních služeb,“ shrnuje mluvčí ministra zdravotnictví Garbriela Štěpanyová.

Co nás čeká a nemine?

Prvních sto dnů úřadování Adama Vojtěcha bylo poměrně plodných i z hlediska personálních změn – ostatně tak je to běžné po každé výměně šéfa tohoto resortu. Co je však ministrovi vyčítáno opozičními politiky nejvíce je razance a rychlost, se kterými tyto změny probíhaly – stejně jako skutečnost, že se k takto významným manažerským krokům „odvažuje“ přesto, že je ministrem v demisi. Na nový ministerský tým však nyní čekají mnohé další výzvy. Stále probíhají přípravy lékového záznamu pacienta, kontrol duplicit při předepisování léků a ePreskripce opiátů. Na půdě ministerstva také vniká veledůležitá nová koncepce primární péče, po které odborná veřejnost dlouho volá a ve finále by měla významně posílit roli praktických lékařů v našem zdravotním systému. Ministerstvo se také v rámci pracovní skupiny věnuje problematice dostupnosti lékáren v odlehlých oblastech a prý připravuje i revizi v jejich odměňování. Z hlediska veřejnosti a snad i financování zdavotnictví budou velmi zajímavé centrální nákupy fakultních nemocnic, jejichž přípravu ministerstvo právě zahájilo. „Nemocnicím zadal úkol vytipovat vhodně komodity. Sdílené nákupy jsou totiž cesta k vyšší míře transparentnosti, eliminaci „spřátelených“ dodavatelů, odlehčení nemocnicím od administrativy a k ušetření významných finančních prostředků,“ sdělila mluvčí Gabriela Štěpanyová. Poslední z nových výzev bude pro ministra zdravotnictví nalézt systémové řešení pro lékařské fakulty. Děkani lékařských fakult v posledních měsících opakovaně varovali před možnými dopady dlouhodobého podfinancování a zanedbávání lékařských fakult, které může vést k naprostém rozvratu vzdělávání zdravotníků (viz Zdravotnické noviny 15/2018). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch proto společně s ministerstvem školství a lékařskými fakultami již začal hledat řešení nedostatku učitelů medicíny na lékařských fakultách. V následujících 10 letech se má zlepšit financování škol, které umožní stabilizovat personální situaci na lékařských fakultách, které poté budou moci nabírat a produkovat více absolventů pro naše zdravotnictví.

Filip Kůt Citores

Foto: MZ ČR


Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 16/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share