Průzkum: Ředitelé se obávají zhoršení kvality a dostupnosti péče

Ředitelé nemocnic už od roku 2015 intenzivně pociťují nedostatek zdravotních sester a v této souvislosti vnímají i velké riziko zhoršení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Přestože drtivá většina ředitelů nemocnic věří, že existují možnosti zlepšení kvality zdravotní péče v jimi řízených nemocnicích, v otázce zlepšení dostupnosti už si tak jistí nejsou. Největší hrozbu zhoršení přístupu k péči pociťují ředitelé nemocnic řízených soukromou společností. Tyto a další výsledky přinesl již 10. ročník průzkumu „Barometr českého zdravotnictví z pohledu ředitelů nemocnic 2018“, který realizuje organizace HealthCare Institute.

V souvislosti s aktuální personální situací je patrný postupný nárůst obav ředitelů ze zhoršení kvality (v roce 2018 67 % ředitelů, v roce 2017 62 % ředitelů) i dostupnosti péče (v roce 2018 74 % ředitelů, v roce 2017 70 %). Vedení nemocnic, které se účastnily letošního průzkumu, trápí nedostatek sester, a to více než lékařů – intenzivní nedostatek sester pociťuje 78 % dotázaných ředitelů, v případě lékařů je to jen 64 %.

Nedostatek personálu na odděleních je obvykle kompenzován množstvím přesčasových hodin, které představují zátěž jak pro personál, tak pro managementy nemocnic. Přesto však letos poklesl podíl ředitelů, kteří mají s přesčasy ve svých nemocnicích problém – z 65 % ředitelů v roce 2017 na 53 % u přesčasů lékařů v roce 2018, z 54 % v roce 2017 na 47 % u přesčasů sester v roce 2018.

„V rámci průzkumu byli osloveni ředitelé 155 nemocnic s akutními lůžky v České republice a celkově odpovědělo 64 ředitelů fakultních, krajských, městských a soukromých nemocnic. Cílem celostátního průzkumu bylo vyváženě a objektivně identifikovat aktuální problémy, s nimiž se vedení nemocnic musí potýkat, a také náměty na jejich případné řešení v otázkách, které směřovaly k vnímání stávající situace v několika oblastech – kvalita a dostupnost zdravotní péče, lidské zdroje, bezpečnost, finance, hodnocení nemocnic,“ uvádí ve zprávě zakladatel institutu Daniel Vavřina.

Největší rezervy v systému zdravotnictví

To, že české zdravotnictví není v ideálním stavu, vnímají nejen zdravotníci a pacienti, ale i ředitelé nemocnic. Šéfové nemocnic nejčastěji vnímají nedostatky v komunikaci personálu (88 %), spolupráci s primární péčí (83 %), komunikaci s pacienty (81 %), investicích do kvality (77 %), elektronizaci zdravotnictví (75 %) a v oblasti mezd a větší efektivitě práce (shodně 73 %).

V posledních několika ročnících tohoto barometru se problémy v komunikaci personálu, komunikaci s pacienty, ale například i mzdové podmínky, objevují pravidelně na předních místech. Potřeba propojení spolupráce a komunikace s poskytovateli primární péče se v průzkumu letos objevila poprvé.
Řešení těchto nedostatků bude vyžadovat vedle systémových změn i investice. Zhruba pětina ředitelů nemocnic počítá proto v tomto i v příštím roce s dlouhodobými investicemi. Z odpovědí ředitelů však vyplývá, že investice jsou nejčastěji plánovány do nákupu nových přístrojů a vybavení, ale také do informačních technologií, staveb a rekonstrukcí budov.

Nedostatek personálu se netýká jen zdravotníků

Jak už bylo uvedeno – nejbolestněji je řediteli vnímán nedostatek zdravotních sester. Stejně jako zdravotnické odbory však ředitelé začínají silněji vnímat i nedostatek ostatního personálu. Chod nemocnice totiž nezajišťují pouze zdravotníci, ale také další profese. „K mírnému zvýšení dochází také u ostatních pracovníků (administrativa apod.), jejichž nedostatek pociťuje oproti roku 2017 o 7 % ředitelů nemocnic více (z loňských 16% na letošních 23% ředitelů) a pomocného zdravotnického personálu (z loňských 53% na letošních 58% ředitelů),“ upřesňuje HealtCare Institut.

Strach ze syndromu vyhoření

Další ze zkoumaných oblastí je otázka bezpečnosti. Mezi největší bezpečnostní rizika patří podle ředitelů nemocnic (více než 2/3) syndrom vyhoření a agresivita pacientů a jejich příbuzných. Syndrom vyhoření úzce souvisí s nedostatkem personálu a narůstajícími přesčasovými hodinami a nadměrnou administrativou. Navzdory tomu však o omezení přesčasových hodin uvažuje pouze polovina ředitelů a snižování administrativní zátěže deklaruje pouze 44 % respondentů. V zásadě zanedbatelné bezpečnostní riziko představuje z pohledu ředitelů možnost potřísnění biologickým materiálem nebo poranění ostrými předměty.

Hospodaření je efektivnější, věří ředitelé

Efektivita nakládání s dostupnými finančními prostředky byla v posledních letech ve zdravotnictví vždy velkým tématem a odborníci se v minulosti vesměs shodovali v tom, že největší rezervy mají ředitelé nemocnic právě v oblasti efektivního hospodaření, což uznávali dokonce i samotní ředitelé. Letos se ale zhruba polovina ředitelů domnívá, že české nemocnice hospodaří v průměru efektivně. V porovnání s předchozím rokem je o efektivním hospodaření přesvědčen vyšší podíl ředitelů – loni 41 % a letos 49 %. Více než 2/3 ředitelů si ale myslí, že je stále co zlepšovat a vnímají potřebu zavedení opatření vedoucích k zefektivnění v jejich vlastní nemocnici.

(Komentáře k výsledkům letošního barometru čtěte ZDE)

Filip Kůt Citores

Foto: Depositphotos


Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 27/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

Roční předplatné 2000 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 40 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1700 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 34 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

 

Share