Premiér bilancuje a chce speciální fond pro zdravotnictví

Řada českých nemocnic má velké vnitřní dluhy v oblasti investic a jsou tak v poměrně zanedbaném stavu. Podle premiéra Bohuslava Sobotky je proto nezbytné vytvořit speciální fond na investice do obnovy tuzemských zdravotnických zařízení. Předseda vlády svou vizi oznámil po bilanční schůzce s ministrem zdravotnictví Miloslavem Ludvíkem, kterého stejně jako jeho předchůdce Svatopluka Němečka (všichni ČSSD) pochválil za dobrou práci na ministerstvu a naplnění většiny priorit v oblasti zdravotnictví.

 

Prioritou českého zdravotnictví je vždy poskytování zdravotní péče. Většina příjmů zdravotních pojišťoven tak putuje právě na léčbu a ošetřování pacientů. Potíž je v tom, že již nezbývají prostředky z veřejného zdravotního pojištění na případné investice do obnovy zdravotnických zařízení. Sobotkou navrhovaný speciální fond by mohl být naplněn díky změně rozpočtového určení daně, která by umožnila převod části prostředků například ze spotřební daně z tabáku a alkoholu. Uvedený návrh Bohuslava Sobotky lze však vnímat už jen jako vizi a doporučení pro příští vládu, neboť funkční období stávajícího kabinetu zanedlouho skončí. Premiér s koncem svého volebního období také absolvuje sérii bilančních schůzek se členy vlády, při kterých hodnotí jejich působení v čelech jednotlivých resortů. Uvedený návrh padl právě po takové schůzce s ministrem zdravotnictví.

 

Fond je nyní jediná možnost

Chybějící prostředky na investice do obnovy zdravotnických zařízení, jak po stránce vybavení, tak rekonstrukcí nemovitých částí, v nejbližší době nebudou dostupné. „Finanční prostředky nestačí a stačit nebudou. Do budov a přístrojů se investuje i z evropských fondů, tam ale tolik peněz v příštím období také nebude,“ varoval premiér na tiskové konferenci následující po schůzce s ministrem zdravotnictví Miloslavem Ludvíkem. Podle premiéra je potřeba do zdravotnictví v těchto oblastech investovat několik miliard korun ročně. Příslušný fond je v současné době zřejmě jediným schůdným řešením, pokud by nemělo dojít k prudkému nárůstu přímých plateb pacientů do systému. „Pokud takovýto fond rychle zřízen nebude, pak si myslím, že ve zdravotnictví v příštích letech bude významný problém z hlediska investiční obnovy. V první fázi půjde o obnovu přístrojového vybavení a samozřejmě se to týká také budov a zajištění komfortu pro pacienty,“ upřesnil Bohuslav Sobotka.

 

Pacienti platili méně, stát více

Vláda Bohuslava Sobotky si už ve svém programovém prohlášení vytyčila priority pro oblast zdravotnictví. Jednou z hlavních a také nejvíce diskutovaných bylo zrušení velké části regulačních poplatků – zbyl pouze poplatek za návštěvu pohotovosti ve výši 90 korun. Ztráty systému, resp. poskytovatelů zdravotní péče plynoucí ze zrušených poplatků musel později dorovnávat stát prostřednictvím vyšších plateb za státní pojištěnce a skrze úpravy úhrad v rámci úhradové vyhlášky. Platby za státní pojištěnce – tedy děti, důchodce, nezaměstnané a další skupiny obyvatel – během současné vlády opakovaně rostly. Z původních 787 korun v roce 2014 na 969 korun měsíčně na státního pojištěnce, které bude stát odvádět v roce 2018. Růst této platby se navíc chystá i v dalších letech, přestože se vládě nepodařilo prosadit její zákonnou valorizaci, jejíž zavedení si v roce 2014 dala do programu. Proti pravidelné valorizaci se totiž postavilo ještě pod vedením Andreje Babiše ministerstvo financí. Vláda se proto alespoň dohodla na kompromisní normě, která zaručuje růst platby za státní pojištěnce až do roku 2020.

„Naší vládě se podařilo splnit důležitý bod vládního programu – zrušili jsme poplatky ve zdravotnictví. Tento symbol bezohledné politiky pravicových vlád poškozoval řadu občanů. K dalším úspěchům resortu zdravotnictví patří prosazení protikuřáckého zákona a pravidelné zvyšování platů lékařů i zdravotních sester,“ připomněl hlavní úspěchy v oblasti zdravotnictví předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Růst platů zatím personální krizi nezažehnal

Během tohoto funkčního období vlády se však naplno začaly projevovat i některé dlouho opomíjené problémy. Předně jde o přetrvávající personální potíže především lůžkových zdravotnických zařízení. Zatímco v minulosti se hovořilo hlavně o nedostatku lékařů, v posledních 4 letech sílilo vnímání až kritického nedostatku ošetřovatelského personálu – zvláště pak nedostatek vysoce kvalifikovaných všeobecných sester. Tuto situaci se vláda snažila řešit řadou opatření, z nichž některá mají potenciál se projevit až s odstupem času. Setrvalý odliv zdravotních sester a dalšího nelékařského personálu od lůžek pacientů měl zastavit především růst platů a mezd ve zdravotnictví. „Platy lékařů a sester jsme od roku 2015 zvyšovali každý rok. Naposledy naše vláda rozhodla o příplatku 2000 korun od července 2017 pro sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu u lůžka. Bez nich se provoz nemocnic neobejde a naše vláda jim dává najevo, že si jejich tvrdé práce váží. Naše vláda také připravuje další zvýšení tarifních platů o 10 procent od ledna 2018,“ shrnul premiér Bohuslav Sobotka opatření v oblasti finančního ohodnocení pracovníků ve zdravotnictví. I přes tento růst ovšem ředitelé řady nemocnic hlásí přetrvávající problémy v personální oblasti a z nich vyplývající nutnost omezovat kapacitu některých oddělení.

 

Kontroverze a nesplněné úkoly

Dalším opatřením, od kterého si ministerstvo zdravotnictví a potažmo vláda slibuje zlepšení situace, představují změny ve vzdělávání nelékařů. Urychlení vzdělávání všeobecných sester či úprava v oblasti kompetencí jednotlivých skupin nelékařů se však může pozitivně projevit až s větším odstupem času. Zákon o vzdělávání nelékařů byl ale také terčem silné kritiky příslušných profesních organizací, kterým vadilo nejen zrušení povinnosti vysokoškolského vzdělávání sester, ale také například zrušení kreditního systému celoživotního vzdělávání či zavedení kontroverzního oboru terapeuta tradiční čínské medicíny, který byl do tohoto zákona dodatečně vložen. Velké diskuse se však netýkaly jen vzdělávání nelékařů, problematickou se jevila taktéž novela zákona o vzdělávání lékařů upravující zejména předatestační přípravu mladých lékařů.

Přestože se vláda v řadě resortů ráda pyšní mírou splněných bodů z programového prohlášení, stoprocentní úspěšnosti nedosáhla. „K nesplněným úkolům resortu zdravotnictví patří vládní návrh zákona o univerzitních nemocnicích, který měl řešit problémy fakultních nemocnic v souvislosti s řízením a hospodařením a s podmínkami spolupráce s vysokými školami. Měl být také prevencí proti riziku privatizace ve zdravotnictví. Ve Sněmovně byl však zablokován a současná vláda už ho nestihne prosadit,“ přiznala vláda v tiskovém prohlášení (přehled splněných závazků vlády viz rámeček).

Filip Kůt Citores


Hlavní splněné závazky vlády Bohuslava Sobotky v oblasti zdravotnictví

  • Zrušení poplatků ve zdravotnictví a zvýšení plateb za pojištěnce – Od 1. ledna 2015 pacienti neplatí za ošetření u lékaře ani za recept v lékárně. V roce 2014 schválena novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která výpadek příjmů po zrušení regulačních poplatků kompenzuje.
  • Protikuřácký zákon – Platí od 31. května 2017 a má zvýšit ochranu občanů, především dětí a mládeže, před negativními zdravotními a sociálními dopady návykových látek.
  • Silnější dozor nad finančními toky zdravotního pojištění – Zdravotní pojišťovny musejí nově zveřejňovat smlouvy, na základě kterých proplácejí zdravotní a lékařské služby, a poskytovat informace Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí.
  • Zvyšování platů ve zdravotnictví – Každoročně rostly tarifní platy lékařů, sester i zdravotního personálu: leden 2015 o 5 %, leden 2016 o 5 %, leden 2017 o 10 %, leden 2018 plán o 10 %, červenec 2017 příplatek 2000 korun pro sestry ve třísměnném nebo nepřetržitém provozu u lůžka.
  • Úprava ochranných limitů na léky pro seniory a děti – Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění přinese snížení spoluúčasti dětí a seniorů na doplatcích na léky. Snížené limity začnou platit od 1. ledna 2018.


Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 39/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share