Pojištěnci zhodnotili kondici tuzemských zdravotních pojišťoven

Jak zdravé jsou zdravotní pojišťovny? Na tuto otázku se pokusila odpovědět ve svém pravidelném hodnocení Platforma zdravotních pojišťoven (PZP). Z její ekonomické analýzy vyšly letos nejlépe Oborová zdravotní pojišťovna, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda a Revírní bratrská pokladna.

 

V současnosti působí v České republice celkem 7 zdravotních pojišťoven (viz rámeček). Finanční zdraví těchto subjektů hodnotila PZP celkem v osmi kritériích, které nejlépe odrážejí hospodaření zdravotních pojišťoven. Analyzovali jsme například, na kolik dnů proplácení zdravotní péče mají pojišťovny peníze. Zaměřili jsme se i na výši výdajů na preventivní programy a zjistili jsme, že právě v tomto ukazateli se jednotlivé pojišťovny výrazně liší,“ vysvětluje autor studie a ekonom Vysoké školy ekonomické v Praze Ing. Štěpán Křeček, MBA. Podle něj se však analýza neomezuje čistě jen na zhodnocení finanční situace tuzemských zdravotních pojišťoven, ale pomocí zhodnocení klíčových ukazatelů se snaží také předpovědět, jak bude celý systém veřejného zdravotního pojištění vyvíjet v nejbližších letech. A právě v této oblasti Štěpán Křeček zvedá varovný prst, neboť sejně jako již ukázala zpráva o vývoji hospodaření, kterou nedávno projednávala vláda, i z této analýzy vyplývá, že aktuálně poměrně dobré výsledky a vyrovnané hospodaření v rámci systému veřejného zdravotního pojištění není ani zdaleka samozřejmostí a tento stav nebude snadné dlouhodobě udržet.

„Zjistili jsme, že letos to může být naposledy, kdy systém bude finančně vyrovnaný. Pokud se ekonomika začne zadrhávat, systém se propadne do hlubokého deficitu,“ potvrzuje ekonom Štěpán Křeček.

 

Analýza pomůže s výběrem pojišťovny

Už 30. září končí jeden z termínů pro případnou změnu zdravotní pojišťovny. Výsledky této analýzy (ZDE) mohou podle experta na zdravotnické právo z advokátní kanceláře PwC Legal Ondřeje Dostála pomoci zdravotním pojištěncům s výběrem té pravé zdravotní pojišťovny. Pojištěnce ale přirozeně nezajímají ani tak tvrdá ekonomická data, jako spíše konkrétní nabídka služeb. „Vedle finančního zdraví je pro výběr zdravotní pojišťovny zásadní zejména to, jakou péči konkrétní pojišťovna pro klienty nasmlouvala ve své síti zdravotnických zařízení, jaká je kvalita jejího klientského servisu, nebo jaké má preventivní programy,“ poznamenává Ondřej Dostál.

Podle ředitelky PZP Kateřiny Polcrové jsou informace o finanční kondici zdravotních pojišťoven důležité nejen pro klienty zdravotních pojišťoven, ale i pro ostatní „hráče“ na trhu se zdravotním pojištěním. „Prostřednictvím Indexu zdraví zdravotních pojišťoven chceme dávat pojištěncům jedno z vodítek, podle kterého se můžou orientovat při výběru zdravotní pojišťovny. Zlepšení informovanosti v sektoru zdravotnických služeb může vést k lepšímu rozhodování subjektů působících na tomto trhu, a to jak soukromých společností, tak koncových klientů, kteří mají právo vědět, jak zdravotní pojišťovny hospodaří,“ vysvětluje Kateřina Polcrová.

Nejvíce peněz spolknou zdravotní služby

České zdravotnictví je sice považováno ve srovnání s řadou jiných vyspělých zemí za velmi levné, i tak však výdaje na zdravotní péči dosahují částek, které si obyčejný člověk jen těžko dokáže představit. Českým zdravotnictvím letos totiž podle PZP proteče celkem 276,6 miliardy korun. „Každý člověk, včetně kupříkladu novorozenců, tak v průměru zaplatí za své zdraví 26 466 korun. Zdravotní pojišťovny na svůj provoz spotřebují 7,1 miliardy korun, zcela dominantní složkou výdajů tak jsou výdaje na zdravotní služby, neboli na léčbu, které dosahují 267,5 miliard korun. Všechny zdravotní pojišťovny přitom pro letošní rok počítají s tím, že za léčení svých klientů zaplatí víc než vloni. Celkem výdaje na zdravotní služby narostou o 15,5 miliardy korun,“ upřesňuje data PZP.

 

Náklady zvyšují zejména platy a mzdy

Nárůst výdajů na zdravotní služby zapříčinilo v tomto roce především naplňování vládní priority v oblasti finančního ohodnocení pracovníků ve zdravotnictví. Podle analytika Štěpána Křečka tak v tomto roce plánují navýšení nákladů na zdravotní služby prakticky všechny zdravotní pojišťovny na našem trhu. „Uvedené prostředky (ve výši 15,5 miliardy korun, 5,9 %) by ve sféře poskytovatelů zdravotních služeb měly sloužit především k naplňování

priority navyšování platů zaměstnanců ve zdravotnictví a k podpoře poskytovatelů zdravotních služeb v lokalitách se zhoršenou možností zajištění místní a časové dostupnosti hrazených zdravotních služeb, doplňuje Štěpán Křeček, podle kterého bude systém veřejného zdravotního pojištění v roce 2017 stabilizovaný hlavně díky vysokému tempu růstu naší ekonomiky.

Peníze brzy dojdou

Štěpán Křeček proto varuje před nezdravým optimismem. „Přestože by měl systém v tomto roce dosáhnout mírného přebytku hospodaření, obrovský tlak na růst úhrad poskytovatelům zdravotních služeb a vysoké tempo jejich růstu v posledních letech neumožňuje zvyšovat zůstatky na účtech (rezervy) zdravotních pojišťoven tak, aby byla vytvořena adekvátní rezerva pro případ jakéhokoli vnějšího negativního šoku, např. v podobě návratu recese či víceletého výraznějšího zpomalení hospodářského růstu. Naopak, míra rezerv systému se v roce 2017 plánuje snížit,“ varuje v závěru své studie Štěpán Křeček a dodává: „Přestože je v České republice nízká nezaměstnanost a ekonomika prožívá velký boom, systém veřejného zdravotního pojištění nevytváří žádné rezervy. Současně s tím dynamicky rostou výdaje. To znamená, že způsob, jakým zdravotnictví dnes hospodaří, není udržitelný ani ve střednědobém natož v dlouhodobém horizontu. Jinými slovy lze říct, že finance ve zdravotnictví velmi brzy dojdou, a to i v nereálně optimistickém scénáři, kdy by česká ekonomika měla dál růst současným tempem.

Stav peněžních prostředků zdravotních pojišťoven ke konci roku 2016
(v tisících Kč) – zdroj MZ ČR

Systém se musí změnit, míní experti

Schopnost zdravotnického systému odolat vnějším negativním šokům není podle řady expertů nekonečná. Při setrvalém růstu nákladů na zdravotní služby se navíc tato odolnost bude dále snižovat. Podle Štěpána Křečka je proto potřeba, aby politická reprezentace přijala a realizovala systémová opatření. „Je třeba realizovat systémová opatření, která by v delším, než

Krátkodobém časovém horizontu, řešila nesoulad mezi nároky na systém a jeho disponibilními zdroji,“ konstatuje ekonom Štěpán Křeček s tím, že současně nastavené parametry hospodaření nejsou udržitelné ze střednědobé ani dlouhodobé perspektivy. Volání zainteresovaných ekonomů v oblasti zdravotnictví však vždy směřuje více či méně k navýšení přímých plateb ve zdravotnictví, tj. vyšší spoluúčasti pacientů na hrazení zdravotních služeb. Tyto změny však z pohledu jakékoliv politické strany představují „odvážnou politiku“, která zvláště před volbami nové hlasy voličů nepřináší (viz shrnutí závěrů studie níže).

Filip Kůt Citores


Shrnutí závěrů studie dle hodnocených kritérií

 

Počet pojištěnců na jednoho zaměstnance pojišťovny

Přibližně platí, že čím méně pojištěnců připadá na jednoho zaměstnance, tím více času může tento zaměstnanec věnovat pojištěncům. To při určité generalizaci napovídá, jaký komfort zdravotní pojišťovna poskytuje svým pojištěncům při vyřizování administrativních a dalších náležitostí. V tomto ukazateli nejlépe dopadla VZP ČR, která poskytuje širokou síť poboček v rámci celé České republiky. Dobře se v tomto ukazateli umístila i VoZP ČR a ZPŠ. Na chvostu pak skončila ZP MV ČR a ČPZP.

Kumulovaný rozdíl příjmů a výdajů za 5 po sobě jdoucích let

Tento ukazatel říká, zda zdravotní pojišťovny dokážou dlouhodobě hospodařit s vyrovnanými rozpočty, což hraje důležitou roli v otázce finanční stability zdravotních pojišťoven. V tomto ukazateli dopadla nejlépe VZP ČR a to díky zlepšenému hospodaření v posledních letech. Svou roli zde sehrálo i dominantní postavení této pojišťovny na trhu. Na druhém místě se umístila OZP a třetí skončila ZPŠ. Naopak nejhůře dopadly ZP MV ČR a ČPZP.

Kumulovaný rozdíl příjmů a výdajů přepočtený na jednoho pojištěnce

Po přepočtu kumulovaného rozdílu výdajů a příjmů na jednoho pojištěnce přestane hrát roli dominance jednotlivých pojišťoven na trhu a výsledky mají o něco vyšší vypovídající hodnotu. V takto upraveném ukazateli dopadla nejlépe OZP, která přeskočila VZP ČR. Třetí místo obsadila VoZP ČR.

Relativní nárůst výdajů

Relativní nárůst výdajů říká, jak se mění velikost dodatečně vynaložených prostředků, které vynakládají zdravotní pojišťovny v posledním sledovaném roce. Velikost těchto prostředků má totiž dopad na proplácení zdravotní péče. V tomto ukazateli je nejlepší OZP následovaná ZPŠ a VZP ČR. Naopak nejnižší nárůst výdajů zaznamenaly VoZP ČR a ZP MV ČR

Výdaje na preventivní péči

V přepočtu na 1 pojištěnce na preventivní péči vynakládá nejvíce ZPŠ a to 175 Kč, naopak nejméně vynakládá VZP ČR a to pouze 83 Kč. U tohoto ukazatele je též potřeba sledovat, jak se vyvíjí v čase, aby pojištěnci mohli vybírat zdravotní pojišťovnu podle vývoje nákladů na prevenci, což tvoří rozdíl v poskytovaných službách zdravotních pojišťoven. ČPZP pro rok 2017 významně mění velikost výdajů na preventivní péči a v porovnání s rokem 2016 zde dochází k nejvyššímu nárůstu, a to o více než 89 %. Zajímavé nárůsty vykázaly i OZP a RBP. Naopak největší pokles je zaznamenán u ZPŠ, která na prevenci vynakládá nejvíce, což by se však kvůli tomuto trendu mohlo v budoucnu změnit.

Peněžní prostředky přepočtené na jednoho pojištěnce

Z hlediska okamžité mobilizace finančních prostředků zdravotních pojišťoven je důležitý ukazatel peněžních prostředků přepočtených na jednoho pojištěnce. V tomto ukazateli se jako nejlepší ukázala ZPŠ následovaná RBP. Naopak nejhorší je VoZP ČR, která má na jednoho klienta pouze 909 Kč.

 

Finanční zásoba ve dnech výdajů na péči

Tento ukazatel naznačuje, jak mohou být jednotlivé zdravotní pojišťovny ochotny proplácet vykázanou péči za své pojištěnce různým zdravotním zařízením. Nejlépe dopadla RBP, která má finanční zásobu na 34 dní. Naopak VoZP ČR a ZP MV ČR mají finanční zásobu pouze na 5 dní. Ostatní zdravotní pojišťovny se pohybují v intervalu 7 až 22 dní.

 

(zdroj: PZP)



Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 40/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share