Personální situace v sociálních službách je už nyní kritická

Pokud velmi brzy nenastane zlom v podobě razantního zvýšení finančního ohodnocení pracovníků v sociálních službách, dojde v poměrně krátké době k výraznému omezení kvality a především dostupnosti sociální péče zejména v pobytových zařízeních poskytujících zdravotní a sociální péči. Tak zní v kostce varování a apel Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS) a odborů na vládu Bohuslava Sobotky.

Není tomu tak dávno, co Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) společně se zástupci poskytovatelů sociálních služeb vyhlásil konec levné práce v sociálních službách (viz ZN 16/2017). Při této příležitosti zde odbory upozorňovaly na často až ostudně nízké mzdy a platy pečovatelů a pečovatelek v pobytových zařízeních sociální péče – tedy v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, pečovatelských službách, denních stacionářích a dalších zařízeních. Základní platy se v těchto zařízeních pohybují okolo 12 tisíc korun hrubého a se všemi příplatky si tato kategorie zaměstnanců mnohdy nepřijde na více než 17–18 tisíc hrubého, někde je situace dokonce ještě horší. Zvyšující se životní náklady tak nutí tyto pracovníky odcházet do jiných odvětví, kde jsou lépe zaplaceni, a nové se najít nedaří.

Krize nehrozí, krize už nastala

APSS však nyní vylíčila ještě horší stav – situace nehrozí stát se kritickou, ale v řadě případů už kritickou skutečně je. V mnoha zřízeních jsou kvůli nedostatku personálu nuceni omezovat péči pouze na tu základní a nezbytně nutnou, kterou jsou prý tamní zaměstnanci schopni poskytovat jen s vypětím všech psychických a fyzických sil.

„Nástupní plat pečovatele či pečovatelky v sociálních službách je 12 tisíc korun hrubého. K tomu si připočtěme nějakých 5000–5500 příplatky za směnnost, ztížené pracovní podmínky, případně osobní příplatky a další příplatky za víkendové služby atd. Dostaneme se na průměrnou mzdu, která se pohybuje přibližně mezi 17 a 18 tisíci korun hrubého, zatímco průměrná mzda v obchodním řetězci Lidl je 25 tisíc korun hrubého měsíčně,“ poskytl výmluvné srovnání prezident APSS Jiří Horecký. Toto porovnání však není podle Horeckého ani zdaleka vyčerpávající – srovnávat je třeba i druh a náročnost obou profesí. „Porovnání těch dvou prací samozřejmě není jen v platovém ohodnocení. Zatímco v sociálních službách máte v těch domovech třísměnný provoz, noční směny, velmi fyzicky a psychicky náročnou práci – kdy jste konfrontováni s utrpením těch, o které se staráte a s jejich smrtí – v obchodních řetězcích se jedná v tomto srovnání o nepoměrně jednodušší práci,“ naznačil J. Horecký motivy pracovníků v sociálních službách k podání výpovědi. 

Ing. Jiří Horecký, PhD. MBA, Prezident APSS ČR a UZS ČR

Nedostatečná podpora vlády

Dosavadní komunikace a pochopení problémů, se kterými se potýkají zaměstnanci v sociálních službách, nejsou podle APSS a OSZSP ze strany vlády dostatečné. „Situace, kterou nazýváme kritickou, se nestala kritickou ze dne na den. Již od poloviny roku 2016 řešíme změny platových poměrů. Prvně byl přislíben termín 1. ledna 2017, poté 1. července 2017, a nyní se zdá být řešení opět v nedohlednu,“ postěžoval si J. Horecký, kterého přístup vlády nepřesvědčil, že by současný kabinet považoval tento segment péče za jednu ze svých priorit. „Na jednání s předsedou vlády jsme s odbory čekali několik měsíců, termín byl čtyřikrát odložen, na společný dopis ze září roku 2016 jsme dodnes nedostali odpověď a výsledkem posledního jednání z dubna je to, že nám předseda vlády a ministerstvo práce a sociálních věcí doporučili, ať jdeme za ministrem financí. Sociální služby a jejich uživatelé asi nejsou pro tuto vládu prioritou,“ kritizoval přístup vlády prezident APSS. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová však pochopení pro pracovníky v této sféře vyjádřila. „Musíme si uvědomit, že lidé pracující v sociálních službách se starají o ty nejpotřebnější z nás, seniory a zdravotně postižené. Jestliže za fyzicky a hlavně psychicky těžkou práci dostanou peníze, ze kterých stěží uživí sebe a svoje rodiny, nemůžeme se divit, že odchází pracovat třeba do supermarketu,“ uvedla a slíbila, že se bude i nadále snažit o zvyšování prostředků na platy v sociálních službách. „Opakovaně od začátku této vlády navrhuji zvýšení peněz pro sektor sociálních služeb, prosazovala jsem tento krok i na koaliční radě. Budu bojovat za další peníze pro pracovníky v sociálních službách i na dalším zasedání vlády,“ slíbila ministryně.

Ministerstvo práce prý neumí počítat

Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče

Ministryně Marksová zareagovala na dlouhodobé výtky odborů návrhem, který spočívá ve zrušení prvních dvou nejnižších platových tarifů a přeřazení těchto pracovníků do vyšších kategorií. Podle tohoto návrhu by mělo s účinností od 1. července 2017 dojít ke zvýšení platů o 5,1 procenta u pracovníků v přímé péči a zvýšení o 9,4 procenta pro ostatní pracovníky – to jsou například uklízečky, kuchařky či technicko-hospodářští pracovníci. „Sociální pracovník v sociálních službách by si mohl přilepšit o více než tisíc korun měsíčně a pracovník v sociálních službách o zhruba 900 korun. Uklízečka nebo jiný pomocný personál by mohl v peněžence měsíčně najít cca 700 korun navíc,“ uvedlo ministerstvo práce ve svém tiskovém prohlášení.

Podle předsedkyně OSZSP Dagmar Žitníkové ovšem tento propočet ministerstva práce vůbec neodpovídá skutečnosti. „Tiskové prohlášení paní ministryně, ve kterém se říká, že když se zruší první dvě tarifní tabulky, tak dojde ke zvýšení platů zaměstnanců v přímé péči v průměru o 800 korun hrubého a sociálním pracovníkům asi o 1000 korun – tak já nevím z čeho ministerstvo práce a sociálních věcí vycházelo. Ty základní tarify, které lidé v sociálních sužbách dostávají, jsou někde úplně jinde. Ten nejzákladnější tarif je 9650 korun, je to sice základ, ale jeho navýšení v hodnotě přibližně 5 procent není v žádném případě 800 korun. Ano, může dojít k tomu, že zaměstnanec, který pracuje v sociálních službách 32 let, dostane 14 650 korun základ, což je z mého pohledu téměř výsměchem, ale ani tak se nedostáváme na čísla, která byla prezentována,“ poznamenala D. Žitníková, podle níž by měli být zaměstnanci v sociálních službách odměňováni podle zdravotnických tabulek. Avizované navýšení nepovažuje za dostatečné ani ředitelka Domova U Biřičky v Hradci Králové a viceprezidentka APSS Daniela Lusková. „Apeluji na vládu, aby urychleně s touto věcí něco udělala. Připojuji se ke kolegům s tím, že přidánek, který paní Marksová tak pěkně popsala ve své tiskové zprávě, je za prvé špatně vypočítaný a za druhé neřeší situaci, která v sociálních službách skutečně je. Tito lidé, kteří tam ještě vydrželi a ty služby sotva drží pohromadě, čekají, že se teď něco stane a že jejich situaci už konečně vyřešíme – nebo můžeme začít zavírat,“ poznamenala emotivně D. Lusková.

K omezování péče už dochází

Foto: Filip Kůt Citores
Ing. Daniela Lusková MPA, ředitelka Domova U Biřičky

V množství pobytových zařízení sociální péče již nyní dochází v důsledku zdevastovaných stavů zaměstnancůk omezování péče. Zmíněný Domov U Biřičky v Hradci Králové hlásí těžkou personální krizi a hrozící kolaps. Podle ředitelky domova Daniely Luskové dostoupila situace tak daleko, že jí vedené zřízení muselo požádat Královéhradecký kraj o snížení kapacity. „Požádala jsem zřizovatele, tedy Královéhradecký kraj o postupné snížení kapacit tak, abychom se v polovině roku dostali na úbytek 11 procent, což je pro představu zhruba 40 lůžek,“ uvedla D. Lusková. Podle ní totiž není Domov U Biřičky již v tuto chvíli schopen poskytovat službu tak, jak ji určuje zákon o sociálních službách. „Již v tuto chvíli není možné, abychom plnohodnotně a důstojně zajistili péči o všech 355 klientů, respektive 355 bezmocných seniorů. Děje se tak z důvodu personální krize, kterou řešíme od poloviny loňského roku, a přesto, že jsme učinili všechna dostupná personální opatření, situaci se stále nedaří vyřešit. V tuto chvíli máme minus 12 procent personálu v přímé péči – konkrétně se jedná o pečovatele, pečovatelky a zdravotní sestry. Již v tuto chvíli nemůžeme zajistit procházku s klientem, přestože o ni žádá, nemůžeme zajistit doprovod k lékaři a pokud dnes tuto situaci s veřejnou správou nevyřešíme, tak se budou problémy už jen prohlubovat,“ líčila situaci D. Lusková.

Omezování velmi žádané péče

S tím, jak odcházejí pracovníci v sociálních službách za lepším, dochází celoročně k omezování péče, která je dnes často redukována už jen na ty nejzákladnější činnosti. Zástupci poskytovatelů sociálních služeb navíc varují před eskalací problémů v letních měsících, kdy si zaměstnanci vybírají dovolené. Omezování kapacity pobytových zřízení sociálních služeb je o to více alarmující, čím vyšší je po těchto službách poptávka veřejnosti. „Zatímco se zvyšuje poptávka po domovech pro seniory, my budeme uzavírat oddělení a budeme snižovat počet lůžek. Dochází k tomu, že se začíná omezovat péče jen na tu nejnutnější – zapomeňte na procházky, doprovody k lékaři či nějaké aktivizační činnosti, protože v řadě případů se ta péče omezuje pouze na poskytování základních potřeb jako je hygiena, ošetřovatelská péče, sociální péče. Upozorňujeme na to také vzhledem k tomu, že prvního července začíná období dovolených a jako Asociace poskytovatelů sociálních služeb oznamujeme, že nejsme schopni zajistit od prvního července dodržování standardů sociálních služeb, které jsou postaveny na počtu personálu,“ poznamenal prezident APSS J. Horecký. „Omezování kapacity je velmi závažný krok, protože jen naše zařízení má v tuto chvíli 560 nevyřízených žádostí o umístění. Upozorňuji, že to jsou všechno oprávněné žádosti, nejsou to ty žádosti, které si někdo dává „pro jistotu“ nebo „co kdyby náhodou“ apod.,“ doplnila za své zařízení D. Lusková.

foto: Filip Kůt Citores
Ing.Jiří Procházka, ředitel Domova pro zrakově postižené Palata

Nezadržitelná fluktuace

Nízké platy a mzdy v sociálních službách spolu s náročnými pracovními podmínkami vedou k vysoké fluktuaci pracovníků. Podle ředitele pražského Domova pro zrakově postižené Palata Jiřího Procházky nelze při současném stavu fluktuace zajistit kontinuální kvalitu péče. „V současné době máme pod stav 10 procent. Situace se dále prohlubuje, jen v loňském roce jsme měli fluktuaci přes 25 procent a při tomto čísle nelze zajistit kontinuální kvalitu péče. Podle našich údajů chybí v regionu Praha v současné době 230–250 zaměstnanců a situace se zhoršuje. Praha je region, kde se významným způsobem zvyšují životní náklady, a při této platové politice je do budoucna zcela nereálné, aby nedocházelo ke snižování kapacit v tomto regionu. Trh práce je velmi dynamický a naši zaměstnanci většinou odcházejí nikoliv do jiného zařízení, ale zpravidla mimo obor. To je potom problém, protože my potřebujeme zaměstnance vzdělaného a proškoleného,“ vysvětlil J. Procházka.

Odliv pracovníků sociálních služeb do jiných odvětví se ovšem zdaleka netýká jen „drahé“ Prahy. „Řekl bych, že ten problém je plošný. Tím, jak je trh práce velmi dynamický a je mnoho pracovních příležitostí, stírá se rozdíl mezi mírou nedostatku pracovníků v Praze a jiných regionech. Týká se to totiž nejen životních nákladů, ale také nabídky. Zejména v příhraničních regionech – u hranic s Rakouskem či Německem – se velmi často stává, že kvalifikovaní zaměstnanci odcházejí pracovat do zahraničí, protože za stejnou práci získají minimálně o sto procent více finančních prostředků. Takže ten problém je plošný a je v každém regionu chrakteristický něčím jiným,“ dodal J. Procházka. Podle prezidenta APSS je fluktuace ve velkých městech jen mírně horší. „Všude tam, kde je obchodní řetězec, je nabídka lepšího zaměstnání, a to je i v menších regionech. Za současných podmínek se není čemu divit, že tu nabídku vyslyší a odcházejí,“ uzavřel J. Horecký.

Autor: Filip Kůt Citores

 

Článek vychází ve Zdravotnických novinách č. 18/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace

 

TIŠTĚNÁ VERZE PRO LÉKAŘE (s odbornou přílohou ZN Plus) – ON-LINE OBJEDNÁVKOVÝ FORMULÁŘ >

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 988 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 22 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.
Share