Personální krize ve zdravotnictví nepoleví – kromě platů se musí zlepšit i podmínky

Dlouhodobý požadavek zdravotnických odborů na sjednocení mezd a platů ve zdravotnictví, který by podle odborářů výrazně dopomohl zklidnění situace ve zdravotnictví a utnul každoroční dohady o výši mezd a platů, nebyl vyslyšen ani novým ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (ANO). Odboráři jej při společném jednání varovali, že pokud se situace ve zdravotnictví celkově nezmění – personální krize se bude nadále prohlubovat. Nejde totiž zdaleka jen o výši platů a mezd.

Situace ve zdravotnictví nikdy nebyla jednoduchá – z pohledu jakéhokoliv ministra zdravotnictví je téměř nadlidským úkolem uspokojit všechny zájmové skupiny ve zdravotnictví. Tento obor se totiž týká všech bez výjimky a nejde v něm jen o peníze, jde i o život. Snoubí se zde tedy dva faktory, které od nepaměti lidi motivují k činům. Nový ministr zdravotnictví, který je současně historicky nejmladším šéfem tohoto resortu, má situaci ještě komplikovanější. Personální krize ve zdravotnictví neustává – opatření předchozí vlády spočívající v navyšování finančního ohodnocení či ve změnách vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků totiž zatím ovoce nepřináší. Je nepochybné, že právě zmíněné finanční ohodnocení hraje jednu z hlavních rolí určujících míru spokojenosti či nespokojenosti zaměstnanců a potažmo také jejich loajalitu ke svému pracovišti i svému povolání. Čím dál tím více se ale ukazuje, že peníze nejsou zdaleka to jediné, co zdravotníky trápí a nutí je odcházet od lůžek pacientů – ať už do ambulantního sektoru, nebo hůř, zcela mimo systém zdravotnictví.

Ministr se seznámil s odbory

Jednou z rozhodujících sil ve zdravotnictví jsou vzhledem k počtu zaměstnanců odbory. Právě odbory totiž v minulosti každému z předchozích ministrů spolu s Českou lékařskou komorou nejvíce zatápěly pod kotlem. Nechceme hodnotit, zda se tak dělo vždy oprávněně, jisté však je, že Adam Vojtěch si je toho dobře vědom, a i proto se už na začátku svého mandátu rozhodl zúčastnit jednání na půdě odborů. Ministr zde minulý týden více než hodinu diskutoval s vedením Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) a dalšími přibližně třemi desítkami zástupců zdravotnických odborů z jednotlivých krajů o hledání cest ze současné krize. Nejprve však odboráře seznámil se svými vlastními záměry – např. v oblasti elektronických receptů, regulace zdravotnických prostředků na poukaz či úhrad léků a přímo řízených nemocnic. Naznačil též své zásadní priority, mezi které patří zvýšení transparentnosti resortu, změna koncepce primární péče (tedy péče praktických lékařů), důraz na sledování kvality zdravotní péče a na motivaci k jejímu zvyšování. Podle odborů si je Adam Vojtěch dobře vědom vážných personálních problémů, otázkou je, nakolik se budou řešení navrhovaná odbory snoubit s vizemi současného vedení ministerstva zdravotnictví, potažmo vlády. Už po tomto jednání se ovšem ukázalo, že alespoň v jedné zásadní otázce se ministr s odbory vážným způsobem rozchází – ve spravedlivém odměňování zaměstnanců v soukromém a veřejném sektoru.

Odbory pochválily ministerstvo, ale…

Odboráři nejprve ocenili, že ministerstvo zdravotnictví při tvorbě úhradové vyhlášky vytvořilo podmínky pro další navyšování mezd a platů ve zdravotnictví. Neopomenuli ovšem zdůraznit, že ani tentokrát nemají zaměstnanci soukromých nemocnic jistotu, že se jejich zaměstnavatelé skutečně zachovají v duchu vládních prohlášení. „Ve skutečnosti mají toto zvýšení i v letošním roce jisté pouze zaměstnanci příspěvkových organizací. Zaměstnanci nemocnic – obchodních společností v mnoha krajích zase mají dostat podstatně méně než slíbených 10 %, případně vůbec nic. Přestože úhradová vyhláška peníze na zvýšení mezd obsahuje. Budou ale využity na něco jiného,“ obávají se odboráři. Jejich obavy jsou navíc podpořeny špatnou zkušeností z minulého roku, kdy bylo všem zaměstnancům taktéž od 1. ledna přislíbeno 10% navýšení, ale v této výši a v tomto termínu se dostalo převážně jen zaměstnancům příspěvkových organizací. Soukromé nemocnice si tehdejší nařízení vlády vyložily po svém a mnozí zaměstnanci přišli zkrátka nebo jim byla mzda zvýšena až o několik měsíců později.

Zásadní rozpor: Sjednocení mezd a platů nebude

Jedinou cestou k dlouhodobé nápravě výše uvedeného problému, který se zdá být chronickým, je podle odborářů sjednocení odměňování zaměstnanců v soukromém a státním sektoru. Tento požadavek odboráři zopakovali i novému ministrovi zdravotnictví. Systém tarifních platů aplikovaný i v soukromém sektoru podle nich představuje jediné systémové a koncepční řešení a odborový svaz jej požaduje již řadu let – s prohlubující se personální krizí je však tato otázka stále aktuálnější. Každoroční dohady o výši platů a mezd prý unavují jak zaměstnance, tak odboráře. „Není přece možné, abychom se každý rok znovu a znovu v krajích a jednotlivých nemocnicích o těchto penězích určených pro zaměstnance museli dohadovat, demonstrovat na náměstích a vyhlašovat stávkovou pohotovost,“ zdůraznila předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková. Zásadním argumentem odborů pro toto sjednocení je to, že zaměstnanci ve zdravotnictví jsou bez ohledu na zřizovatele placeni z veřejných peněz – zejména z peněz pocházejících z veřejného zdravotního pojištění. Navíc ať už pracují ve státní, nebo soukromé nemocnici, vykonávají stejně náročnou práci – jedná se stále o stejné povolání. Odboráři však s tímto požadavkem u Adama Vojtěcha narazili stejně jako u všech předešlých ministrů zdravotnictví. Z pohledu Adama Vojtěcha totiž nejde jen o principiální problém, ale sjednocení platů a mezd je problematické i z hlediska práva. „Jsou to poskytovatelé, kteří nejsou státní. Nedokážu si představit, jak by jim stát nakazoval, jak mají zdravotníky odměňovat,“ odpověděl na dotaz ČTK Adam Vojtěch, podle kterého by právě zde měly největší roli sehrát odbory při vyjednávání kolektivních smluv.

Personální krizi peníze nevyřeší

Jak už bylo řečeno v úvodu – peníze jsou jistě jedním z důležitých faktorů spolurozhodujících o tom, zda zaměstnanci na svém pracovišti setrvají, nebo začnou „hledat štěstí“ jinde. Jak se ale ukazuje, ani opakované navyšování finančního ohodnocení sester zatím nijak dramaticky situaci nevyřešilo, ba naopak krize pokračuje a nadále se prohlubuje. Podle odborářů, kteří ministra zdravotnictví během jednání na praktických příkladech ze svých pracovišť informovali o hloubce krize, budou personální problémy pokračovat i letos. „Další zaměstnanci budou odcházet, pokud se celkově nezmění situace na pracovištích, především počet personálu a jeho přetěžování, za které často může rozbujelá administrativa,“ konstatují odboráři.

Zdravotničtí pracovníci si už dnes mohou vydělat poměrně slušné peníze. K základu, který se v posledních letech neustále zvyšuje, jim přibývají také zajímavé částky za spoustu služeb navíc, příplatky za noční služby, svátky, víkendy atd. Z diskusí, které Zdravotnické noviny zaznamenaly na sociálních sítích, ale vyplývá, že právě v tom je třeba hledat kámen úrazu. Zdravotníci si zde stěžují na přepracovanost, kterou potvrzují i odbory. Peníze si dnes sice vydělají, ale už mají minimum času na to je utrácet – buď jsou v nemocnici, nebo spí po noční službě, aby šli další den na denní – a tak stále dokola. Jde o začarovaný kruh, neboť nedostatek personálu na odděleních zvyšuje pracovní zátěž zbývajících pracovníků, kteří tak často v důsledku chronického přetížení tzv. vyhoří a často tento stav těla i mysli řeší podáním výpovědi a opuštěním stávajícího pracoviště. Ani vyšší finanční ohodnocení je tak už nemusí na pracovišti udržet (viz úryvky z diskuse: „Čeká nás navýšení, nebo úbytek počtu personálu v ošetřovatelských profesích?“ – pouze v tištěném vydání).

Toho, že krize není způsobena pouze finančním ohodnocením pracovníků ve zdravotnictví, si je ovšem vědom i Adam Vojtěch. Nová verze programového prohlášení, kterou si vláda minulý týden odhlasovala, klade mnohem větší důraz právě na personální stabilizaci zdravotnictví (více viz „Programové prohlášení vlády pro oblast zdravotnictví“  – viz tištěné vydání). Podle ministra by se navíc personální krizí měla zabývat i nově ustavená pracovní skupina, která by měla problém nahlédnout z širší perspektivy a zabývat se i dalšími důvody nespokojenosti zaměstnanců – jako jsou například přebujelá administrativa či nedostatek pomocného personálu, a tedy celkové přetěžování zdravotníků, kteří ve zdravotnictví ještě zbyli.

Filip Kůt Citores

 



Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 03/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share