Nejlepší nemocnice 2017: Jaké jsou silné a slabé stránky českých nemocnic?

Jaká je nejlepší nemocnice v České republice? Na tuto zdánlivě jednoduchou otázku se pokouší již 12. rokem objektivně odpovědět celostátní hodnotící projekt „Nejlepší nemocnice“, který realizuje nezisková organizace HealthCare Institute. Do letošního ročníku se zapojilo 155 nemocnic z celé České republiky, které se společně s organizátory pokusily odhalit své silné a slabé stránky.

Absolutní vítěz mohl být sice jen jeden – zpětná vazba, kterou jednotlivá zařízení díky tomuto projektu získala, je však nedocenitelná. Ostatně cílem neziskové organizace HealthCare Institute (HCI) – který si vzaly za svůj i nemocnice, jež byly ochotny se do projektu zapojit – je zejména postupné zvyšování kvality péče jak o hospitalizované pacienty, tak ty, kteří využívají ambulantní péči. Objektivní zhodnocení výkonnosti nemocnice ovšem není nikterak triviální. Sprinterovi změříte čas, skokanovi do dálky vzdálenost a o výkonu atleta nemáte žádné pochybnosti.. Nemocnice však může podávat excelentní výkony v oblasti ambulantní péče, ale průměrné či podprůměrné v oblasti spokojenosti hospitalizovaných pacientů. Jiná nemocnice může mít spokojené pacienty, ale jen za cenu přepracovaného a nepříliš spokojeného personálu atd. Faktory ovlivňující výsledné pořadí nemocnic i volbu absolutního vítěze jsou tedy rozmanité. Společnost HCI k objektivizaci svých průzkumů využívá ověřeného strategického nástroje pro měření výkonnosti organizací – tzv. metodu Balanced Scorecard, která byla poprvé představena na Harvardské univerzitě v roce 1992.

Odborníci průzkumu věří

Vyhlášení výsledků rozsáhlého projektu se účastnili zástupci všech zainteresovaných stran od ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka, přes ředitele zdravotních pojišťoven a nemocnic, až po lékaře, zástupce nelékařského zdravotnického personálu a v neposlední řadě také pacientských organizací. Sám ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík na úvod dvoudenní konference přiznal, že byl kdysi vůči prvním ročníkům průzkumu už jako ředitel nemocnice v Motole poněkud skeptický. Postupně si však projekt začal získávat jeho důvěru. „Můj vztah k této konferenci se za uplynulých 10 let vyvinul od skepse k až nekritickému nadšení, protože je ze všech podobných akcí nejreprezentativnější. Máme možnost potkat se s mnoha kolegy a zjistit, jak se zdravotnictví za ten rok posunulo,“ připomeněl ministr zdravotnictví jeden z důležitých přínosů projektu.
Nemocnice byly v průběhu celého roku komplexně hodnoceny ve čtyřech klíčových oblastech: Bezpečnost a spokojenost hospitalizovaných pacientů, Bezpečnost a spokojenost ambulantních pacientů, Bezpečnost a spokojenost zaměstnanců nemocnic a Finanční zdraví nemocnic. Hodnotiteli byli pak sami pacienti a také zaměstnanci. Zvlášť byly hodnoceny nemocnice fakultní a nemocnice krajské. Do průzkumu se zapojilo 53 327 hospitalizovaných pacientů. 97% z nich hlasovalo pomocí tištěného dotazníku, 3% přes web.
O průkaznosti průzkumu je přesvědčen také prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Fridrich, který vyzdvihl zejména hlasy klientů zdravotních pojišťoven. “Pohled pacientů je sice pohled laický, ale dává dohromady poměrně objektivní výsledky,“ poznamenal.

V komunikaci s pacientem máme stále rezervy

Nejvyšší váhu v celkovém hodnocení měly odpovědi na 7 klíčových otázek, které hodnotí hlavní oblasti péče o pacienta. U hospitalizovaných pacientů se organizátoři ptali na následující otázky: Byl vám srozumitelně vysvětlen navržený postup léčby? Byli jste srozumitelně seznámeni s možnými riziky případného lékařského zákroku? Byl/a jste spokojen/a s respektováním vaší intimity a lidské důstojnosti? Pokud jste pociťoval/a bolest, bylo na ni ze strany personálu účinně a včas reagováno? Když jste potřeboval/a přivolat ošetřující personál, byla jeho reakce včasná? Ověřoval personál nemocnice vaše jméno před podáváním léků nebo zákrokem? Jak hodnotíte kvalitu podávané stravy?

Za pozitivní zjištění z letošního ročníku lze označit meziroční nárůst v kategorii maximální důvěry v nemocnici. Pacienti odbornou péči hodnotili kladně, problémem ale zůstává komunikace s personálem a reakce na potřebu pacientovi pomoci. Naopak dlouhodobá nespokojenost panuje s nemocniční stravou. Rezervy vidí pacienti také v dostupnosti televize a internetu. Přílišná spokojenost také nepanuje v případě sociálních zařízení nebo s celkovým prostředím pokoje. Do průzkumu se zapojilo 53 327 hospitalizovaných pacientů. Výrazně zde převažovala forma tištěného dotazníků, kterou využilo 97 % pacientů. Prostřednictvím webového (internetového) dotazníku hlasovala jen 3 %.

U ambulantních pacientů byla hodnotícím kritériem spokojenost s předáváním informací ze strany lékaře, spokojenost s předáváním informací ze strany zdravotní sestry, spokojenost s celkovou úrovní ošetření a také účinnou a včasnou reakci v případě, že pacient pociťuje bolest. Výrazný nárůst byl zaznamenán v oblasti výběru zdravotnického zařízení na základě doporučení lékaře (v porovnání s rokem 2016 nárůst o 13,3 procentních bodů – tj. z 23,1 % na 36,4 %), u ambulantních pacientů došlo také k mírnému snížení čekací doby. V roce 2017 hlasovalo 32 353 ambulantních pacientů (98% respondentů hlasovalo pomocí tištěného dotazníku, 2% přes web).

V dobré nemocnici se musí mít dobře i zaměstnanci

Chronickým problémem našeho zdravotnictví je nedostatek personálu. Řada absolventů vůbec nenastoupí, ti zkušenější z finančních důvodů často odcházejí mimo obor, případně do zahraničí. Fluktuace sester je přitom dnes pro zdravotnická zařízení mnohem vážnějším problémem, než odchody lékařů. „Lékaři nám sice odcházejí do zahraničí, ale pak jsou ochotni se za zajímavou pracovní nabídkou zase vrátit. Daleko větší problém je odchod našich zdravotních sester“, říká předseda představenstva AGEL a.s MUDr. Milan Leckéši, podle nějž však není problém jen ve finančním ohodnocení. „Neustále bojujeme s nedostatkem lidí. Nejde jen o to, zajistit jim odpovídající peníze, ale také zvýšit prestiž povolání sester a lékařů,“ upozorňuje.

U zaměstnanců nemocnic hrála v dotazníku – kromě celkové spokojenosti se zaměstnavatelem – klíčovou roli dobrá vzájemná spolupráce s kolegy i nadřízenými a vlastní bezpečnost při výkonu práce. V této souvislosti zaměstnanci nejčastěji navrhovali snížení přetěžování personálu (45,4 %), omezení práce přesčas (16,3 %) a pravidelná profesní a odborná školení (13,8 %). Tyto závěry potvrzují i slova ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka: „Sestry nám nechybí ani tak na ambulanci, ale na lůžkových odděleních. Tam se střídají ve dvanáctihodinových směnách. Dlouhodobě je pro ně takovýto režim náročný a opravdu špatně slučitelný s nějakým osobním a rodinným životem,“ vysvětlil ministr hlavní motivy sester k odchodu z lůžkových zdravotnických zařízení.

Mezi nejčastější překážky, které brání prosazování hospodárnějšího provozu, uvedlo 31 % dotazovaných fakt, že „nejsou kompetentní osobou“, druhá nejčastější možnost byla „zbytečná administrativa“ (23,1%). Pro zlepšení hospodárnosti provozu nemocnic zaměstnanci nejčastěji uváděli „omezení zbytečných vyšetření“ (20,5%) a „nákup kvalitních produktů a služeb“. Meziročně došlo ke stabilizaci počtu zaměstnanců, kteří svého zaměstnavatele hodnotí jako maximálně atraktivního v jejich regionu – v posledních dvou letech bylo spokojeno přibližně 29,5 % dotázaných. Za největší rizika své práce považuje nemocniční personál syndrom vyhoření, agresivitu pacientů či jejich příbuzných a profesionální nákazy. V roce 2017 hlasovalo 7.132 zaměstnanců nemocnic. Z toho 78 % respondentů hlasovalo pomocí tištěného dotazníku, 22 % přes webové stránky.

Jak se pozná finančně zdravá nemocnice?

Další oblastí důležitou v rámci žebříčku nejlepších nemocnic je sféra jejich finanční kondice. „Zdravá nemocnice“ je ta, která má dostatek prostředků na úhradu svých výdajů, není předlužená, své závazky hradí ve stanovené lhůtě. Dokáže zafinancovat dlouhodobý majetek a adekvátně odměnit zaměstnance. Zároveň je schopna financovat všechny složky bezpečnosti a zlepšovat tak celkovou spokojenost pacientů. Finanční zdraví nemocnic bylo hodnoceno z veřejně dostupných údajů, účetních závěrek a dotazování u ostatních subjektů. Pro posouzení finančního zdraví byly aplikovány jednotné poměrové ukazatele a jednotné váhy pro všechny skupiny nemocnic, kterými jsou nemocnice obecné, nemocnice fakultní a přímo řízené.
Hodnocení finančního zdraví proběhlo u 93 nemocnic, které dodaly data v potřebném rozsahu. Celkový majetek hodnocených nemocnic činil 138 miliard, na tržbách téměř 123 miliard Kč (tvořících 2,61 % HDP ČR) za rok 2016.

Hodnocení finančního zdraví nemocnic 2017

Detailní výsledky projektu Nemocnice ČR 2017

Detailní výsledky projektu Zdravotní pojišťovna roku 2017

Vítězství patří Nemocnici Písek

Ač nebyla vždy nejlepší ve všech hodnocených kategoriích, je to právě Nemocnice Písek,a.s., která se po vyhlášení letošních výsledků může pyšnit titulem Nejlepší nemocnice roku 2017. Dosáhla totiž nejlepšího souhrnného hodnocení ve všech metrikách a z loňského pátého místa se vyšvihla na první příčku. Výsledky průzkumu organizace HCI poskytují managementu nemocnic cenné informace, pomocí kterých dokážou lépe identifikovat nejen své přednosti, ale zejména nejzávažnější nedostatky. Bude samozřejmě záležet na managementech jednotlivých zdravotnických zařízení, jak s touto cennou zpětnou vazbou od pacientů a svých zaměstnanců naloží. Organizace HCI však věří, že její průzkumy přispějí k celkovému zvýšení kvality zdravotní péče poskytované v České republice.

Autor: Kateřina Voltrová



Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 50/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share