Nákup léků bude transparentnější. MZ stanovilo nová pravidla

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) představil nová pravidla pro vykazování takzvaných zpětných bonusů. Vydáním příkazu s názvem Vybrané zásady transparentního hospodaření přímo řízených organizací v oblasti nakupování naplňuje jednu z vládních programových priorit, kterou je transparentnější hospodaření nemocnic v oblasti nákupů léků a zadávání veřejných zakázek.

Nemocnice spadající pod ministerstvo zdravotnictví budou muset od září evidovat bonusy od dodavatelů na speciálním analytickém účtu a dokládat jejich použití. Tyto bonusy budou muset navíc přiznávat i zdravotním pojišťovnám. Dosud tak nemocnice činit nemusely a vykazovaly pojišťovnám plnou cenu léků. Podle ministra zdravotnictví to byl ovšem v podstatě podvod na pojišťovny. Příkaz ministra zdravotnictví zažitou praxi nemocnic v této oblasti významně změní.  „Jedná se o zásadní krok k tomu, aby hospodaření přímo řízených nemocnic bylo maximálně transparentní. Problematicky vnímané bonusy tak dostaly jasná pravidla. Příkaz je jasně pojmenovává a zprůhledňuje jejich vykazování,“ uvedl dokument Adam Vojtěch. Přímo řízené organizace ovšem tvoří jen část našeho zdravotnictví, resp. nemocniční sítě České republiky. Podle ministra by se však novými pravidly mohly řídit i ostatní nemocnice. „Předpokládáme a máme i takové signály, takzvaně z trhu, že na ten příkaz všichni čekají a že by mohl být určitou formou guidelines – nějakých pravidel i pro ty ostatní nemocnice. Ambicí tohoto příkazu je, aby nebyl využíván pouze přímo řízenými nemocnicemi, ale využívaly ho i ty ostatní nemocnice,“ zdůraznil ministr zdravotnictví.

Princip bonusů problém není

Zpětné bonusy při nákupu léků a zdravotnických prostředků nejsou podle ministra zdravotnictví principiálně problematické, nepřijatelná je ale dosavadní praxe jejich vykazování. K činu ministerstvo zdravotnictví přiměly nejen programové priority, ale také akce vrchního státního zastupitelství a zejména pak Nejvyššího kontrolního úřadu, který se způsobem vykazováním bonusů při nákupech léků a zdravotnických prostředků v nemocnicích začal intenzivně zabývat (viz Zdravotnické noviny 48/2017). Úřad také ve své zprávě kritizoval ministerstvo zdravotnictví za neexistenci jasných pravidel.

„Musíme říci, že ty bonusy jsou praxí, která je z našeho pohledu – pokud jsou ty bonusy správně vedeny – v pořádku. Je ale pravda, že se o toto začaly zajímat i orgány činné v trestním řízení, konkrétně vrchní státní zastupitelství, které se na podzim loňského roku obrátilo jak na zdravotní pojišťovny, tak na ministerstvo zdravotnictví s tím, že se zajímalo o tu praxi bonusů. Dále se o to téma zajímal i Nejvyšší kontrolní úřad, který pravidelně ve svých závěrech z kontrol přímo řízených nemocnic upozorňuje na praxi bonusů s tím, že právě neexistují žádná jasná pravidla pro jejich přijímání a využívání, a že ministerstvo by v tomto také mělo činit kroky. Je to poměrně konstantní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu ze všech jeho nálezů v posledních letech. A právě proto jsem rozhodl o přípravě onoho příkazu ministra, který troufám si říci, je jedním z nejdůležitějších příkazů ministra za posledních několik let, který má jasné zadání a jasný cíl, tedy stanovit pravidla pro přijímání a zaúčtování a vykazování zpětných bonusů zdravotním pojišťovnám,“ vysvětlil Adam Vojtěch s tím, že hlavním cílem je zvýšit transparentnost celého procesu.

Jasná definice bonusu

Vše začíná vždy u definic, a tak se i příkaz ministra zdravotnictví nejprve věnuje tomu, co vše lze označit za bonus. Nemusí se totiž vždy jednat jen o slevu či finanční protiplnění. „Pokud se podíváme na bonus jako takový, tak je třeba si v prvé řadě definovat, co považujeme za bonus. Ta definice je poměrně široká a vychází z praxe. Takže je to jakékoliv dodatečné finanční i nefinanční, tedy naturální plnění nebo zvýhodnění, které dodavatel poskytuje odběrateli zpravidla při odběru většího množství zboží nebo při překročení určité hodnoty fakturace, popř. při dodržení dalších pro dodavatele výhodných podmínek v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů v situacích, kdy s ohledem na používanou obchodní a marketingovou praktiku není dodavatel ochoten tyto podmínky promítnout přímo do kupní ceny jednotlivých druhů dodávaného zboží,“ vysvětlil ministr Vojtěch s tím, že je třeba konkrétně určit, jaké bonusy mají být vykazovány zdravotním pojišťovnám a jaké vykazovány být nemusí. Pod pojmem zboží jsou zde podle ministra míněny léky a zdravotnické prostředky, které mohou být vykázány jako tzv. zvlášť účtované léčivé přípravky (ZULP) nebo zvlášť účtovaný materiál (ZUM), nebo jsou vydávány na lékařský předpis pacientovi.

Adresné a neadresné bonusy

Materiál bonusy rozděluje na adresné a neadresné, upravuje pravidla pro zacházení s nimi a stanovuje podmínky pro jejich přijetí. Takzvané adresné bonusy jsou bonusy, které by podle Adama Vojtěcha měly být vykazovány zdravotní pojišťovně. „Takovéto bonusy je možné přiřadit ke konkrétní dodávce. Řekněme možná až ke konkrétní krabičce. To znamená, že krabička stojí X a nemocnice na tu krabičku dostane slevu deset procent,“ vysvětluje Adam Vojtěch s tím, že je pro ministerstvo dále neakceptovatelné, aby poté nemocnice zdravotní pojišťovně vykazovala v takovém případě plnou cenu a nepřiznala bonus, který obdržela od dodavatele.

Naproti tomu výši takzvaného neadresného bonusu, který ministr zdravotnictví označuje též za „obratový“, není možné objektivně propojit s konkrétní objednávkou či fakturou ani konkrétním druhem zboží, protože je vypočítán zvlášť agregovaně či stanoven ve struktuře, ve které technicky nelze výslednou finální částku rozprostřít do jednotkové ceny jednotlivých položek.

Bonusy – věc veřejná

Nově bude možné přijmout bonus pouze na základě písemné smlouvy, která bude v souladu se zákonem o registru smluv zveřejněna. Všechny bonusy pak budou muset být také řádně zapčtovány v účetnictví dané organizace.   Zachován musí být také neziskový princip. „Příjmy z obdržených bonusů je přímo řízená organizace MZ povinna použít výhradně na úhradu nákladů z hlavní činnosti organizace, především na úhradu nákladů spojených s provozem zdravotnického zařízení a jeho modernizací. Použití příjmů z bonusů musí organizace průkazně evidovat,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Příkaz ministra: Vybrané zásady pro transparentní hospodaření přímo řízených organizací

Výjimky už jen výjimečně

Druhá část příkazu ministra se věnuje novým postupům při zadávání veřejných zakázek. Přímo řízeným organizacím sice zůstane možnost využít různých výjimek a použít jednací řízení bez uveřejnění, budou to ale muset podrobně zdůvodňovat. „Přímo řízené organizace mají nově povinnost nahlásit na ministerstvo každý měsíc zdůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, včetně jeho legitimity a legality, tedy jasného odůvodnění. Pro využití tzv. výjimky nahodilého nákupu podle zákona o zadávání veřejných zakázek příkaz stanovuje přesné podmínky, které je v daném případě přímo řízená organizace povinna kumulativně splnit,“ uvádí Štěpanyová a dodává, „k nim patří mimo jiné i nákup pro akutní potřebu (nikoliv do zásoby), který nebyl objektivně předvídatelný či plánovatelný; proměnlivá jednotková cena služby; hodnota nákupu dodávky či služby je nízká, tedy v tomto případě nepřesahuje 500 tisíckorun (bez DPH) atd. Doklady k nákupům je třeba archivovat pět let a čtvrtletně hlásit ministerstvu zdravotnictví.“ Podle Adama Vojtěcha ministerstvo díky jeho příkazu získá poprvé systematický přehled o tom, jak nemocnice skutečně nakupují a jak plní povinnosti vyplývající ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Platnost příkazu je rozdělena do dvou fází – novými pravidly pro oblast veřejných zakázek se budou muset přímo řízené organizace řídit už od 1. června tohoto roku, pravidly pro zpětné bonusy až od 1. září. „Předpokládáme, že to bude trošku složitější, protože tam ukládáme nemocnicím, aby si zřídily speciální analytický účet, na který budou účtovat bonusy. Nemocnice zde musejí upravit i své vnitřní procesy, takže jim dáváme trošku delší čas na adaptaci,“ vysvětlil odklad účinnosti příkazu ke zpětným bonusům ministr zdravotnictví.

Filip Kůt Citores

Foto: DEPOSITPHOTOS


Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 18/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

</div

Share