Mnozí zaměstnanci nemocnic přišli zkrátka, přidáno zatím nedostali

Vládou deklarované zvýšení platů a mezd o 10 % všem zaměstnancům nemocnic, k němuž mělo dojít k 1. lednu tohoto roku, neproběhlo ani zdaleka ve všech nemocnicích. Drtivá většina zaměstnanců nemocnic, které jsou akciovými společnostmi, si zatím nepolepšila a mnozí možná nedostanou přidáno vůbec – odbory volají po zákonném sjednocení odměňovaní všech pracovníků ve zdravotnictví.

Vládní slib desetiprocentního zvýšení platů všem zaměstnancům ve zdravotnictví – tedy nejen zdravotníkům, ale i dělnickým, pomocným či technickým profesím – proběhlo podle zjištění Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) jen ve státních příspěvkových organizacích. „Co se týká příspěvkových organizací, to znamená organizací, které odměňují své zaměstnance podle nařízení vlády, mohu sdělit, že ze sta procent těchto nemocnic nám došla odpověď, že všichni zaměstnanci mají od 1. ledna zvýšené platy o deset procent,“ potvrdila předsedkyně OSZSP Dagmar Žitníková. Méně optimistické zprávy však podle ní přicházejí z nemocnic, jež jsou zřizovány jako obchodní společnosti. Zde se plně v souladu s nařízením vlády zachovala prakticky jen Krajská zdravotní, jejíž zaměstnanci se tak mohou těšit ze stejného zvýšení mezd, jako ti, kteří jsou odměňováni platem a pracují ve státním sektoru.

Desetitisíce pracovníků v nejistotě

V českých nemocnicích pracuje podle odborů zhruba 160 000 lidí, přibližně 96 000 z nich v příspěvkových organizacích – to znamená, že přibližně dvě třetiny pracovníků ve zdravotnictví jsou odměňovány platem. Jedná se o zaměstnance fakultních nemocnic, krajských nemocnic, všech psychiatrických nemocnic, některých léčeben dlouhodobě nemocných atd. Poslední třetina zaměstnanců ve zdravotnictví – zhruba 55 000 lidí – pracuje v obchodních společnostech. A právě tito zaměstnanci jsou nyní podle odborů ve většině případů ponecháni v nejistotě. Kromě již zmíněné Krajské zdravotní totiž jednání na mnoha místech ještě neskončila, jinde jsou podle odborů jednání dokonce teprve na začátku. V mnoha případech jsou prý výsledkem vyjednávání bolestivé kompromisy. Někde se přidává pouze zdravotnickým pracovníkům, jinde je zvýšení nižší než 10 procent. V některých nemocnicích byl sice dojednán pro sestry třeba i vyšší mzdový nárůst, ale pouze na úkor ostatních zaměstnanců. V řadě případů lidé dostanou přidáno méně, než pravděpodobně očekávali, a navíc se zpožděním jednoho až dvou měsíců. Podle Dagmar Žitníkové je tento přístup pro odbory neakceptovatelný a v řadě případů může vést k prohloubení personální krize ve zdravotnictví. „Situace je složitá. Pokud mají lidé možnost najít si uplatnění na trhu práce někde jinde, tak si ho za vyšších mzdových podmínek dnes velmi jednoduše a rychle najdou, ale tím pádem jsou zase v ohrožení dotčené nemocnice. Nemocnici nelze brát jako nesourodý celek, ale je třeba na ni pohlížet jako na jeden tým lidí, ve kterém nepracují pouze zdravotníci. Tyto týmy je třeba stabilizovat jako celek,“ varovala D. Žitníková s tím, že nerovný přístup v odměňování může poškozovat i mezilidské vztahy na pracovišti. „Tento přístup velmi narušuje integritu těchto týmů. Pokud dáte sestře deset procent a sanitáři nebo ošetřovatelce jen pět, tak je nepředstavitelné, co to s lidmi udělá,“ dodala předsedkyně OSZSP.

V soukromém sektoru jsou mzdy výrazně nižší

Zatímco ve společnosti je zažitá představa, že v soukromém sektoru jsou vždy o něco vyšší výdělky, ve zdravotnictví to ani zdaleka neplatí. „Když se přecházelo z příspěvkových organizací na akciové společnosti, tak jsme ze všech stran slyšeli, jak to bude úžasné a konečně se budou moci zaměstnanci zaplatit tak, jak jim náleží, ale ono došlo k poklesu a rozdíl mezi odměňováním zaměstnanců v příspěvkových organizacích a obchodních společnostech je z našeho pohledu obrovský,“ uvedla místopředsedkyně OSZSP Ivana Břeňková. ……

 

Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 3/2017.
Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

zn_predplatne-info

Share