Mladí lékaři hledají „férové pracoviště“ – podmínky jsou často neuspokojivé

Skutečnost, že mladí lékaři po promoci nemají lehký život, je už všeobecně známá. Mnoho služeb, málo peněz a nevyhovující podmínky pro další vzdělávání v rámci přípravy na atestaci – to jsou hlavní výtky mladých lékařů směrem ke svým zaměstnavatelům. Protože však situace není ani zdaleka všude stejná, Sekce mladých lékařů ČLK provedla rozsáhlý průzkum pracovních podmínek lékařů do 35 let, který předchází spuštění projektu Férové pracoviště, jenž má začínající doktory nasměrovat k tomu správnému zaměstnavateli.

Tuzemská medicína je sice v globálním měřítku velmi úspěšná, systém je z hlediska léčebného funkční a i přes rostoucí náklady na zdravotnictví patříme v této oblasti stále spíše mezi levnější kraje, ale všechny tyto úspěchy jsou u nás často vykoupeny nepříliš dobrými pracovními podmínkami lidí, kteří chod systému zajišťují. Přestože se dnes v médiích hovoří zejména o zdravotních sestrách v souvislosti s jejich akutním nedostatkem v lůžkové péči, stárnoucí populace lékařů může být v blízké době také vážným problémem. Způsob, jakým stát i jednotliví zaměstnavatelé přistupují k mladým lékařům, může ovlivnit ochotu nových doktorů setrvat v našem zdravotnictví. Platí to zejména pro nemocnice, neboť právě ty se nejčastěji potýkají s nedostatkem kvalifikovaného personálu – práce v nepřetržitém provozu je totiž pro řadu zdravotníků daleko méně atraktivní, než práce v ambulantním sektoru. Atraktivita práce v lůžkových zdravotnických zařízeních spočívá zejména v úrovni medicíny a velkému spektru diagnóz, se kterými se mohou lékaři setkat. Mladí lékaři tak mají možnost se prakticky seznámit s nejnovějšími přístroji, postupy a získají na své první štaci v nemocnici cenné zkušenosti, které mohou později uplatnit třeba právě v ambulantním sektoru. Naše zdravotnictví ovšem potřebuje, aby mladí lékaři nebrali nemocnici jen jako nutné zlo pro získání atestace, ale aby s ní spojili také svůj budoucí profesní i odborný růst a především – aby zůstali v České republice.

Trable s dalším vzděláváním

Sekce mladých lékařů při České lékařské komoře (SML ČLK) proto realizovala rozsáhlý průzkum mezi lékaři do 35 let – což jsou v drtivé většině případů lékaři neatestovaní nebo čerstvě atestovaní. Průzkum, kterého se účastnilo přes 2000 respondentů – tedy přibližně pětina všech lékařů v této věkové kategorii – mapoval situaci ve 45 oborech specializačního vzdělávání a komplexně také pracovní podmínky ve zdravotnických zařízeních napříč celou republikou. V obou těchto parametrech SML ČR zjistila značné rozdíly mezi jednotlivými zaměstnavateli, které jsou často velmi závislé na tom, o jaký typ nemocnice se jedná. Jiné podmínky panují ve fakultních nemocnicích, jiné v krajských, okresních a na dalších pracovištích. Rozdíly jsou dány jak personálním obsazením, tak odborným zázemím. Ne všechna zařízení dokážou poskytnout mladým lékařům potřebné podmínky k odbornému růstu. Mnozí proto musejí část předatestační přípravy absolvovat v jiných zdravotnických zařízeních. (viz graf č. 1) „Je zřejmé, že vysoce odborná pracoviště s sebou přinášejí akreditace nejvyšších stupňů, které jsou pro absolvování všech náležitostí vzdělávacích programů pro mnohé mladé lékaře nezbytné. Nutnost vysílat své pracovníky do jiných nemocnic pro splnění povinných stáží je často náročným úkolem pro menší zařízení a pro lékaře mnohdy znamená nelehké stěhování s odtržením od své rodiny. Je otázkou, do jaké míry jsou stážisté na měnících se pracovištích využiti a zapojeni do pracovního procesu, a zda je to vůbec na kratší časové období prakticky možné a v jejich vzdělávání přínosné,“ upozorňuje v hodnocení výsledků průzkumu SML ČLK.

Nedodržování vzdělávacích plánů

Průzkum odhalil největší nedostatky v (ne)dodržování vzdělávacích plánů. Podle SML ČLK více než polovina mladých lékařů neabsolvuje stáže tak, jak jsou ve vzdělávacích plánech předepsány (viz graf č. 2). „Toto jasně ukazuje, že logbooky a výkazy jsou jen pouhou formalitou a běžně dochází k manipulaci nejen v počtu absolvovaných výkonů, ale i v délce jednotlivých stáží. Toto alarmující zjištění je pro nás důvodem, proč této oblasti budeme věnovat zvýšenou pozornost. Je třeba přehodnotit, zda je vůbec možné v našem zdravotnictví současné vzdělávací plány plně dodržovat, či by mělo dojít k jejich nápravě. Další možností je pak neochota pracovišť vysílat mladé lékaře na povinné stáže s tím, že k jejich potvrzování dochází pouze po formální stránce. Oba přístupy, čili na jedné straně možná přísné, nesplnitelné plány, a na druhé straně volný přístup k vykazování stáží, by rozhodně měly být nahrazeny reálným řešením, které bude pro mladé lékaře možné následovat, splňovat a dodržovat,“ domnívá se předsedkyně SML ČLK Monika Hilšerová.

Je třeba pozitivní motivace

Odchody mladých lékařů ze zdravotnictví, do zahraničí či zvažování takového kroku nejsou zdaleka ovlivněny jen platovým ohodnocením. Ačkoliv platy lékařů jsou v médiích často akcentovány, podle SML ČLK jde jen o jeden z mnoha spolurozhodujících faktorů. Konkrétně zdejší neuspokojivé podmínky dalšího vzdělávání, podpory, pracovního uplatnění a budoucnosti patří mezi častěji uváděné důvody zvažování odchodu do zahraničí. „Není pravdou, že třetina mladých českých lékařů odchází do zahraničí, ale jak ukazuje náš průzkum, 28 procent svůj odchod zvažuje. Naše Sekce si od počátku svého fungování dala za cíl pozitivní motivaci, a proto zde vidíme naději, že se velká část váhajících lékařů může ve svém rozhodování přiklonit na stranu své domoviny, pokud uvidí snahu o zlepšení výše jmenovaných aspektů,“ vysvětluje svůj záměr SML ČLK.

 

zdroj: SML ČLK

Průzkum boří mýty, odhaluje realitu

Veřejnost je po řadu let ze strany politiků – zejména od protestní akce „Děkujeme, odcházíme“ – zásobována statistickými daty o finančním ohodnocení lékařů, která ovšem ani zdaleka neodrážejí realitu. Průměrný výdělek českého lékaře či počet úvazků je totiž třeba poměřovat také počtem odpracovaných hodin přesčas (viz graf č. 3). „Realitě našeho zdravotnictví více než pracovní úvazky odpovídají počty odpracovaných hodin. Není s podivem, že i v případě mladých lékařů je týdenní pracovní doba ve většině případů mnohem vyšší než standardních 40 hodin,“ zdůrazňuje SML ČLK a dodává: „Zde bychom byli rádi, aby se vždy v případě platů lékařů hovořilo také o tom, že jejich výdělky jsou dány někdy téměř dvojnásobným časem, který při výkonu svého povolání tráví prací.“ Průměrný čistý plat mladých lékařů, kteří se zúčastnili průzkumu, činil 27 486 korun při 55 odpracovaných hodinách týdně, a to včetně všech příplatků za noční a víkendové služby. Při přepočtu na cenu za hodinu práce jde v průměru o 120 korun, což je zřejmě údaj, který bude pro představu o skutečném platovém ohodnocení lékařů širší veřejnosti nejsrozumitelnější.

 

 

 

Férová pracoviště existují, jen je najít

Tyto a další výsledky, které průzkum přinesl (viz ZN 27-28/2017), byly podle SML ČLK značně nesourodé. Některá pracoviště a obory jsou prý v katastrofálním stavu, zatímco jiné se zdají být funkční. Tato skutečnost vedla mladé lékaře k myšlence sestavit seznam pracovišť, která dokážou vytvářet dobré pracovní podmínky pro začínající doktory. „Nechceme se snažit o změnu k lepšímu pouze směrem ‚shora‘, ze strany zákonodárců a odborných společností, ale snažíme se ukázat našim budoucím, ale i současným kolegům, fungující zdravotnická zařízení, která dokážou být „férovým pracovištěm“ i v současném systému a jeví se tak jako atraktivní volba v případě pracovních podmínek, a zejména pak v otázkách předatestační přípravy mladých lékařů,“ vysvětluje Monika Hilšerová.

Na základě zjištění z průzkumu SML ČLK definovala 14 kritérií férového pracoviště, které rozeslala zdravotnickým zařízením k okomentování. Na konci letních prázdnin by měla být spuštěna aplikace k beta testování nového rozhraní pro hodnocení. Současně s tím se budou jednotlivé nemocnice zapojovat do projektu a výsledkem bude podzimní spuštění informačního portálu, na kterém se mladí lékaři budou moci vyjadřovat k situaci na svém pracovišti a určit tak, které pracoviště poskytuje „férové podmínky“.

„Věříme, že společná diskuse, která se oprostí od neproduktivních eskalací jednotlivých problémů, může přinést již tolik let kýžené kroky k nápravě, která vrátí českému zdravotnictví atraktivitu nejen z pohledu nás mladých. Naše heslo zní jednoduše – „Uzdravme doktory!“, i když cesta k tomu může být zpočátku spletitá, alespoň již víme, kde začít,“ uzavírá SML ČLK.

Autor: Filip Kůt Citores

foto: Depositphotos

 

 

Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 27-28/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share