Ministerstvo spustilo dotační program na příplatek pro sestry

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík představil dotační program, skrze který mohou nemocnice čerpat prostředky na slíbené navýšení příplatku za směnnost pro nelékařské zdravotnické pracovníky pracující bez odborného dohledu v trojsměnném nebo nepřetržitém provozu. Od 1. července by si mělo díky tomuto opatření polepšit o 2000 korun hrubého přibližně 43 tisíc zdravotníků.

Navýšení příplatku za směnnost pro nelékaře pracující v lůžkových zdravotnických zařízeních je jedním ze sady opatření, od kterých si ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík slibuje zastavení odlivu kvalifikovaného nelékařského zdravotnického personálů z českých nemocnic. „Když jsem nastupoval na tento resort, tak jsem věděl, že jedním z nejpalčivějších problémů českého zdravotnictví jsou sestry. Především jejich nedostatek v lůžkových zdravotnických zařízeních. Byl jsem nucen rychle vymyslet nějakou věc, která by alespoň trochu umožnila stabilizovat sestry v nemocnicích – přesněji u lůžek. Vymysleli jsme tedy program, který by měl každé sestře, která pracuje v trojsměnném nebo nepřetržitém provozu v lůžkovém zdravotnickém zařízení přidat 2000 korun,“ vysvětlil ministr zdravotnictví s tím, že účinnost tohoto opatření se ukáže zřejmě až na podzim. Finanční ohodnocení totiž není zdaleka jediným důvodem, pro který zejména všeobecné sestry z nemocnic odcházejí. Minimálně stejně palčivým problémem jsou špatné pracovní podmínky a s nimi související vysoká administrativní zátěž. I v této oblasti podle Miloslava Ludvíka ministerstvo chystá změny.

Chybí až 3 tisíce sester

S pracovními podmínkami úzce souvisí i celkový nedostatek personálu v lůžkových zdravotnických zařízeních. Podle odhadu ministerstva zdravotnictví chybí v tuto chvíli v nemocnicích až 3000 sester. V České republice však dosud neexistuje žádný funkční registr zdravotnických pracovníků, jenž by toto číslo určil zcela přesně. Podle Miloslava Ludvíka úřad na zbudování registru intenzivně pracuje a rád by jej spustil k 1. únoru příštího roku. „Ten hrubý odhad teď říká, že v lůžkových zařízeních chybí 2000 až 3000 sester. Problém je v tom, že registr zdravotnických pracovníků, který nám na to úplně přesně odpoví, bude spuštěn až k 1. únoru 2018 – teď je to tedy ještě hrubý odhad, ale po tomto datu bychom to měli vědět v podstatě s přesností na sestru,“ potvrdil novinářům Miloslav Ludvík. Díky registru by ministerstvo získalo i lepší představu o počtech ostatního zdravotnického personálu. Přestože se stále hovoří zejména o nedostatku všeobecných sester, které mohou pracovat bez odborného dohledu, sestry samotné si často stěžují i na nedostatek nižšího a pomocného zdravotnického personálu jako jsou zdravotničtí asistenti (od září praktické sestry), sanitáři a další. Deficit právě těchto pracovních sil má, soudě podle diskusí mezi všeobecnými sestrami, za následek přetěžování a následně vliv na rozhodnutí sester podat výpověď a přesedlat buď do jednosměnného provozu v ambulanci, nebo rovnou mimo obor.

Garance příplatku pro všechny

Zatímco sestry pracující ve státním sektoru se obvykle nemusejí obávat, že by se k nim ministerstvem slíbené finanční prostředky nedostaly, sestry pracující v soukromém sektoru – resp. v nemocnicích, jež nespadají pod přímý vliv ministerstva zdravotnictví – se už v minulosti opakovaně zklamaly, když se jejich zaměstnavatel nezachoval v souladu s vládními nařízeními. Nařízení vlády a různá ministerská doporučení mají totiž obyčejně jen omezenou míru vymahatelnosti v případě nemocnic, které nejsou v přímé působnosti ministerstva. V případě tohoto příplatku za směnnost chce ovšem ministerstvo zdravotnictví garantovat příplatek všem, kterým dle nařízení vlády náleží. „Každý nelékařský zdravotnický pracovník, který pracuje bez odborného dohledu, musí dostat o 2000 korun hrubého více. Neexistuje, aby dotyčné osobě byly 2000 korun někde přidány a někde zase odebrány. Mohu tedy garantovat, že podmínkou dotace je skutečně to, aby všem těm, kterých se to týká, byl s platností od 1. července navýšen plat o 2000 korun hrubého,“ zdůraznil Miloslav Ludvík s tím, že vyplacení celé dotované částky na jednoho pracovníka bude základní podmínkou přiznání dotace a nakládání s těmito prostředky bude ministerstvo kontrolovat.

Nemocnice mohou dát i víc

Ministerstvo tedy bude poskytovat dotaci ve výši 2000 korun na zaměstnance, který splňuje podmínky v souladu s nařízením vlády. „Tuto částku musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout. Pokud má již zaměstnanec přiznán příplatek podle skupiny prací I, musí mu být poskytnut příplatek podle skupiny prací III a povýšen o dva tisíce, jinak nebude mít zaměstnavatel na dotaci nárok,“ vysvětluje Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče (co je příplatek podle skupiny I a III viz níže).

OSZSP: Příplatky za směnnost
Zvláštní příplatek je stanoven také nařízením vlády č. 564/2006Sb. Výši příplatku určuje zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí příplatku stanoveného pro příslušnou skupinu prací. Podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek je stanoveno 5 skupin prací. Ve skupině prací I. a III. jsou uvedeny práce ve směnách.
  • V I. skupině lze přiznat zaměstnanci za práce vykonávané střídavě ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu příplatek ve výši 400 až 1000 Kč. Tento příplatek zůstává beze změny a lze jej kombinovat s jedním z dalších uvedených příplatků, nelze však již přiznat příplatek za práci ve směnách podle III.
  •  Ve III. skupině lze nově přiznat zaměstnanci za soustavné poskytování zdravotních služeb zdravotnickými pracovníky vykonávajícími nelékařské zdravotnické povolání bez odborného dohledu střídavě ve třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu u poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb příplatek ve výši 1000 – 5000 Kč.
Maximální částka byla pro tuto skupinu prací povýšena o 1000 Kč, ze 4000 Kč na 5000 Kč. Tento příplatek lze také kombinovat s jedním z dalších příplatků, ale nelze již přiznat příplatek za práci ve směnách podle I. Výši opět určuje zaměstnavatel.
zdroj: OSZSP

Podle Miloslava Ludvíka jsou ony 2000 navíc minimální částkou, kterou mohou dle nařízení vlády nemocnice navýšit až na 5000 korun. „Když některá nemocnice zjistí, že má lepší finanční možnosti, tak může tuto částku dle nařízení vlády zvednout. Dnes by tedy ten příplatek měl být od 2000 korun – na což dostanou všichni peníze – až do 5000 korun,“ připomněl Miloslav Ludvík s tím, že zaměstnanci o tyto peníze nepřijdou ani v příštím roce. „V úhradové vyhlášce pro příští rok bude na pokrytí těchto peněz vyčleněn prostor, což znamená, že o tyto peníze už nikdo ze zdravotníků nemůže přijít,“ vyvracel ministr občasné obavy zdravotníků.

Zúčtování na konci roku

Ani dotační program však nedává zaměstnancům v tuto chvíli absolutní jistotu, že v červencové výplatě naleznou slíbených 2000 korun hrubého navíc. Bude totiž záležet jen na vedení nemocnic, zda se do dotačního programu přihlásí. Přestože je těžko uvěřitelné, že by tak drtivá většina lůžkových zdravotnických zařízení neučinila, i v tomto případě nemají zaměstnanci krajských, obecních či církevních a soukromých nemocnic jistotu. Nemocnice pod ministerstvem zdravotnictví dostanou peníze rovnou, všechny ostatní je obdrží od příslušného kraje. „Celý ten program je vymyšlen tak, že kraje by měly shromáždit žádosti, poslat je ministerstvu zdravotnictví a ministerstvo poskytne prostředky na celých 6 měsíců dopředu. Jinými slovy, nebudeme peníze posílat po měsících, ale tu částku pošleme najednou a na konci roku se provede vyúčtování,“ vysvětlil ministr Ludvík. Stavy zaměstnanců k 1. červenci mohou být na konci roku odlišné. Někteří zdravotníci mohou v průběhu této doby odejít, jiní zase přijít. Nemocnice tak ke konci roku mohou některé prostředky vracet, nebo naopak další získat. „Může se stát, že některý zdravotnický pracovník bude pracovat jen 3 měsíce u lůžka, nebo naopak někdo přijde až v září apod. Takže tato částka bude přísně zúčtovatelná a na konci roku se uvidí – buď se doplatí, nebo se peníze vrátí,“ doplnil ministr.

Proč jedni dostanou a druzí ne?

Příplatek za směnnost rozvířil debatu mezi jednotlivými skupinami zdravotníků. Řada z nich neměla navzdory řadě informací z médií stále jasno v tom, kterým z nich na navýšení příplatku nárok vznikne. Mediálně zkratkovitá vyjádření ministra zdravotnictví o „sestrách u lůžek“ totiž nebyla zcela přesná a odkazovala především na sestry pracující přímo u lůžka pacienta. Sám Miloslav Ludvík proto vše uvedl na pravou míru. „Je to definováno tak, že musíte být zaměstnancem lůžkového zdravotnického zařízení a pracovat v třísměnném nebo nepřetržitém provozu. To znamená, že splňujete-li tyto podmínky a k tomu pracujete bez odborného dohledu, tak v tom případě na to nárok máte,“ vysvětlil novinářům Miloslav Ludvík. Příplatek tedy dostane mnohem širší skupina odborností – např. porodní asistentky, sestry na sálech, někteří zdravotní laboranti atd. Miloslav Ludvík však zdůraznil, že si ministerstvo zdravotnictví uvědomuje špatnou úroveň platů a mezd i v případě ostatních pracovníků ve zdravotnictví. „Chtěl bych říci jednu důležitou větu. Je pravdou, že zvýšení platů si zaslouží kompletně veškerý zdravotnický personál. My v této chvíli, v polovině roku, řešíme jen akutní nedostatek sester u lůžek. Z tohoto plyne, že slib, který byl dán – to znamená, že se všem budou zvedat platy – tak ten zůstává. Příští rok by tedy mělo přijít zvýšení platů o 10 procent tarifů,“ ujistil zbytek zdravotníků ministr.

Dočkají se i zdravotničtí asistenti

Zdravotničtí asistenti, kteří často vykonávají obdobnou práci jako zdravotní sestry, v tuto chvíli na příplatek ještě nedosáhnou. Prozatím totiž ještě nesplňují jednu ze zásadních podmínek – nemohou pracovat samostatně. S účinností nového zákona o vzdělávání nelékařů, který má začít platit od září, se ale stávající zdravotničtí asistenti přemění na tzv. praktické sestry, které budou moci pracovat bez odborného dohledu. Od té doby tedy bude příplatek přiznán i jim. Změnit by se měly i jejich kompetence, resp. rozsah odborných činností, které budou moci zdravotničtí asistenti (praktické sestry) vykonávat. K tomu je ale potřeba změnit ještě vyhlášku o činnostech, na níž podle náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové ministerstvo aktuálně pracuje. „Vyhláška č. 55/2011 se v současné době finalizuje a počítáme s její účinností od 1. září 2017,‘“ potvrdila L. Teska Arnoštová. Se samostatným výkonem povolání současných zdravotnických asistentů bez výjimek je to už ovšem poněkud složitější. Na spoustě pracovišť jsou nastaveny minimální počty zdravotníků tak nízko, že noční službu na oddělení může sloužit jen jediná všeobecná sestra. Přestože budoucí praktické sestry budou mít oprávnění k samostatnému výkonu svého povolání, na noční služby se to prozatím vztahovat nebude. „Samotný zdravotnický asistent bez lékaře nebo bez sestry nicméně noční službu sloužit nebude, to by bylo na úpravu vyhlášky o minimálních personálních požadavcích, která se v této věci nemění,“ doplnila pro Zdravotnické noviny Lenka Teska Arnoštová. Právě po změně této vyhlášky je mezi zdravotníky velká poptávka, její novelizace je však zatím ještě v nedohlednu, neboť nízké počty zdravotníků neumožňují její zpřísnění – zřejmě by to vedlo jen k prohloubení problému a uzavírání většího množství lůžek. Dokladem zoufalé situace je koneckonců i samotné navyšování příplatku za směnnost, od kterého si ministerstvo neslibuje ani tak navýšení počtu sester, jako to, aby další neodcházely. „To co teď děláme je řešení akutního problému, který je v českých nemocnicích opravdu veliký a uzavírání lůžek v nemocnicích pro nedostatek personálu je v podstatě dennodenní praxí,“ vylíčil nepěknou realitu ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.

Autor: Filip Kůt Citores

 

Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 26/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share