Miliardové nákupy léků bez soutěže? Podle NKÚ nepřijatelné

Manažeři nemocnic si často stěžují na nedostatek peněz na zvyšování finančního ohodnocení zdravotnických pracovníků a investice do modernizace přístrojového vybavení. Závěry Nejvyššího kontrolního úřadu z šetření ve třech vybraných nemocnicích však naznačují velkou nehospodárnost. Kontrolované nemocnice nakoupily během tří let léky za 5,5 miliardy korun, a to bez soutěže a s mnohonásobnými cenovými rozdíly.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na hospodaření tří velkých nemocnic – Nemocnice Na Homolce, Fakultní nemocnice Ostrava a Fakultní nemocnice Plzeň. Kontrola se zabývala především nákupem léčiv, zdravotnických prostředků a některých dílčích služeb. Vedení těchto nemocnic jistě budou mít co vysvětlovat, neboť úřad odhalil závažné nedostatky týkající se především způsobu pořizování léčiv a některých zdravotnických prostředků.

„My jsme se v této kontrole podívali na hospodaření některých nemocnic a ukázalo se hned několik závažných věcí. Jednou z nich je způsob, jakým tyto nemocnice nakupovaly léky a zdravotnické prostředky. Za tři roky jde o léky za více než pět a půl miliardy korun nakoupené bez zadávacího řízení a podobně tomu bylo i u zdravotnických prostředků za zhruba čtyři miliardy. To nejsou malé peníze a podle nás takový systém zakrývá velká rizika,“ míní prezident NKÚ Miloslav Kala.

Fakt, že nemocnice nevyužily možnosti tyto léky a zdravotnické prostředky soutěžit, by sám o sobě nutně nemusel vypovídat o nehospodárném přístupu tamních manažerů. Na neefektivitu, resp. podezření z nehospodárnosti však poukazují i další zjištění NKÚ.

Obrovské cenové rozdíly

Kontroloři dále vybrali vzorek 44 shodných léčiv a 132 identických zdravotnických prostředků a zkusili porovnat ceny, za které je managementy nemocnic pořizovaly. Zjištění kontrolorů byla podle prezidenta NKÚ velmi závažná. Porovnání totiž ukázalo, že nemocnice nakupovaly i zcela shodná léčiva a zdravotnické prostředky za rozdílné ceny, a to i tehdy, kdy nakupovaly od stejných dodavatelů. A nešlo přitom jen o drobné cenové rozdíly. „Ty rozdíly byly v řadě případů zásadní, největší byl dokonce desetinásobný, kdy nemocnice nakupovaly identický lék, stejné balení za 82 korun ale i 820 korun. Co si o tom má člověk myslet, když to funguje takovým způsobem. To, o čem tu mluvím, nemůžeme označit jinak než jako praxi, která je ve vyspělých zemích nepřijatelná a jde proti principům hospodárného a efektivního nakládání s veřejnými penězi,“ vyjádřil se ostře na adresu kontrolovaných nemocnic prezident NKÚ Miloslav Kala.

NKÚ kritizuje i netransparentnost

Mezi lety 2014–2016 tedy nemocnice nakoupily léčiva za více než pět a půl miliardy korun bez jakéhokoliv zadávacího řízení, a to často formou přímých nákupů od výrobců či distributorů. Podle NKÚ tak nemocnice často činily bez jakéhokoliv smluvního vztahu a jen na základě jednorázových objednávek. „Například Fakultní nemocnice Plzeň nakupovala v roce 2016 léky od více než 200 dodavatelů, písemnou smlouvu uzavřela ale jen s 34 dodavateli. Podobně tomu bylo i u ostatních nemocnic,“ uvádí NKÚ ve zprávě.

V případě nákupů zdravotnických prostředků prý nemocnice postupovaly obdobně. „V letech 2014 až 2016 nakoupila Fakultní nemocnice Plzeň zdravotnické prostředky za více než 1,2 miliardy korun bez zadávacího řízení. Nemocnice Na Homolce zase nakoupila zdravotnické prostředky za 2,6 miliardy téměř výhradně prostřednictvím své dceřiné společnosti také bez soutěže,“ dodává NKÚ, podle kterého není takový postup v souladu se zákonem a představuje netransparentní praxi.

 

Průměrné rozdíly v cenách ve výši 50 procent

Hospodařit vyrovnaně, nebo dokonce i s mírným ziskem, ještě nemusí být nutně známkou efektivity. „Žádná z kontrolovaných nemocnic nevykázala v letech 2014 až 2016 záporný výsledek hospodaření,“ konstatuje NKÚ v závěrečné zprávě (viz tabulky níže). Kontroloři ale našli ve vzorku 44 léčiv hned ve 38 případech rozdíly v cenách, za které jednotlivé nemocnice nakupovaly identická léčiva. Podle NKÚ šlo jak o rozdíly v řádu jednotek procent, tak o mnohonásobně odlišné ceny.

„Mezi ty nejvýraznější patří například nákup antibiotického léčiva Amikacin, kde byl cenový rozdíl desetinásobný. Amikacin nemocnice nakupovaly za 82, ale i 820 korun. V případě léčiva Piperacillin/Tazobactam byl pak rozdíl mezi nejnižší pořizovací cenou 770 korun za balení a nejvyšší pořizovací cenou 2125 korun téměř trojnásobný. U léčiva Avastin dosáhl rozdíl dvojnásobku – 15 620 korun za balení oproti 30 953 korunám. V kontrolovaném období dosahovaly průměrné rozdíly v cenách za stejná léčiva zhruba 50 procent,“ uvádí NKÚ ve zprávě. Nejinak tomu bylo i v případě nakupování zdravotnických prostředků jako jsou kardiostimulátory, kardiovertery, stenty či chlopně apod. „Například v roce 2014 kontrolované nemocnice nakupovaly identický stent, v tomto případě i od stejného dodavatele, za 16 374 korun, ale i za 59 932 korun,“ uvádí křiklavý příklad NKÚ a dodává: „Rozdíly nalezli kontroloři ale například také v roce 2015 u dodávek identického katetru (také od jednoho dodavatele), který nemocnice pořizovaly za 2 450, ale i 15 937 korun.“

Hospodaření nemocnic významně ovlivňovaly bonusy

NKÚ se také ve své zprávě věnoval bonusům od dodavatelů, které kvůli způsobu vyúčtování není možné důkladně ověřovat a zvyšují tak netransparentnost celého systému nakládání s veřejnými prostředky. Bonusy získávají nemocnice od dodavatelů například při odběru většího množství zboží či splnění dalších podmínek. NKÚ ale nemohl ve svém hodnocení stanovit, jaká byla skutečná cena dodaného zboží po zohlednění bonusů. Posoudit nemohl ani to, jak byly využity peníze z těchto bonusů. „Nemocnice sdělily, že je používají například pro úhradu zdravotní péče u podfinancovaných oborů. V některých případech byly bonusy dohodnuty jen ústně. Obdržené částky z bonusů nemocnice také nezohledňovaly pojišťovnám ve vyúčtování poskytnuté zdravotní péče. Bonusy za roky 2014 až 2016 se u kontrolovaných nemocnic pohybovaly od 127 do 491 milionů korun a měly významný vliv na jejich hospodaření,“ podotýká NKÚ v závěrečné zprávě.

Jak plní MZ svou roli zřizovatele?

Kontrolní úřad se vyjádřil i k roli ministerstva zdravotnictví, jakožto zřizovatele těchto nemocnic. Podle NKÚ ministerstvo zdravotnictví dostatečně nevyužilo své pravomoci a nenaplnilo tak uspokojivě svou veřejnosprávní roli. „V oblasti zřizovatelských činností bylo kontrolou zjištěno, že ministerstvo zdravotnictví nemá ucelenou koncepci pro řízení a rozvoj přímo řízených nemocnic, přestože má zpracovávat koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení zásadních otázek,“ kritizuje úřad ministerstvo. Ze zjištění NKÚ dále ve vztahu k činnosti ministerstva zdravotnictví vyplývá, že úředníci ministerstva mezi lety 2014 –2016 provedli u těchto zdravotnických zařízení jen jednu veřejnosprávní kontrolu. „Ministerstvo zdravotnictví provedlo v roce 2014 veřejnosprávní kontrolu hospodaření Nemocnice Na Homolce, kde zjistilo závažné nedostatky týkající se neúčelného, nehospodárného a neefektivního vynakládání peněžních prostředků státu prostřednictvím dceřiných společností nemocnice. Ministr zdravotnictví na základě výsledků této kontroly vydal pokyn ke zrušení dceřiných společností Nemocnice Na Homolce,“ připomněl úřad ve své zprávě.

Kompletní závěrečná zpráva z kontroly NKÚ

 

Nutno dodat, že navzdory tomuto pokynu ministra z roku 2014 Nemocnice Na Homolce nakupuje prostřednictvím dceřiné společnosti i nadále, a to poměrně masivně. Podle vyjádření současného ředitele Nemocnice na Homolce Ivana Olivy pro ČT bude jediná zbývající dceřiná firma (Holte Medical) dodávat v tomto roce nemocnici zdravotnický materiál v objemu 562 milionů, což značí 39 procent z celkových nákupů.

Filip Kůt Citores



Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 48/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share