Lékařská oddělení, nebo lékařské týmy?

I v dnešní, tak ukrutně moderní, době stále ještě naštěstí platí, že pacient je pacientem celé nemocnice, nikoliv jen jednoho jediného oddělení. O důležitosti sdíleného fondu lůžek nemocnice jsme psali již před časem (Zdravotnické noviny 2018, roč. 67, č. 13, s. 7).  A právě s tímto důležitým aspektem moderní organizace práce lékařů a sester souvisí aspekty další, v českých luzích a hájích dosud nejspíše nepoznané a tudíž ani nevyužívané.

 

Ne tak na Slovensku. Na konferenci o principech fungování moderních nemocnic ve 21. století, která se konala v květnu 2018 v Praze, a kterou výtečně zorganizoval a moderoval kolega Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Consulting, prezentoval MUDr. Vladimír Dvorový, generální ředitel společností Svet zdravia a ProCare, „projekt nemocnice novej generácie v Michalovciach“ (funguje od prosince 2017) a již v blízké budoucnosti i v Bratislavě (mají otevírat v roce 2021). Uvidíme, čím a jak nás Penta Hospitals International překvapí. Přitom je i v našem zájmu, aby bratři Slováci byli úspěšní.

Proč bazírovat na primariátech?

Slovenští kolegové sloučili dnešní klasická oddělení, ony primariáty, do Klasterů (podle Slovníku cizích slov význam nejlépe vystihuje „zlúčenina s niekoľkými navzájom na seba viazanými atómami kovov“) – a to chirurgického, internistického, žena a dieťa, onkologického, ale i dalších. Avšak primariáty (a primáři) zůstaly v organizaci práce i té nové nemocnice zachovány. Změna tak spočívá zejména v lepším managerském řízení příbuzných oddělení a provozů. Jak poučné – a přitom tak jednoduché!

Pro skutečně moderní nemocnici je současné bazírování na primariátech spíše přítěží, onou koulí na noze, zpomalující až téměř znemožňující její další dynamický rozvoj. Tento organizační koncept práce lékařů v nemocnicích se již přirozeně vyčerpal a neskýtá možnost (potenciál) dalšího rozvoje, umožňujícího skutečně dynamicky reagovat na současný bouřlivý vývoj medicíny a obecně přírodních a technických věd.

 

Je třeba konečně dát našim zdravotním sestrám kompetence a s ní spojenou odpovědnost a uvolnit tak našim lékařům dosud zbytečně svázané ruce.

Organizace v režii ošetřovatelského personálu

Zavedeme-li skutečné sdílení lůžek v celé nemocnici, pak je jedno, na jakém lůžku či na jakém oddělení pacient leží, důležité jsou jednotlivé ošetřovatelské stanice, jejich organizace, jejich řízení, jejich financování.  Samozřejmě, že v plné režii ošetřovatelského personálu, tj. našich šikovných zdravotních sester, jakož i dalších ošetřovatelských profesí.

Ošetřovatelské stanice mohou být vybaveny jak lůžky pro poskytování standardní zdravotní péče, tak mohou mít lůžka pro poskytování intenzívní péče, tak rovněž lůžka pro poskytování následné péče (viz Zdravotnické noviny 2018, roč. 67, č. 19, s. 3). Prosím nezaměňovat a neplést – nejdříve „péče“, potom „lůžka“, jakož i nezbytné technologie a nezbytný personál kolem. Smyslem je poskytovat skutečnou ošetřovatelskou péči na základě právě dosaženého vědeckého poznání oboru Ošetřovatelství (onen Nursing) skutečnými zdravotními sestrami s odpovídajícími kompetencemi, jakož i dalším zdravotnickým personálem. Je třeba konečně dát našim zdravotním sestrám kompetence a s ní spojenou odpovědnost a uvolnit tak našim lékařům dosud zbytečně svázané ruce. Copak to nikdo nevidí?

Lékaři potom nebudou pracovat na jednotlivých, často vůči okolí neprodyšně uzavřených, primariátech, nýbrž budou sdružováni v jednotlivých lékařských týmech, často multidisciplinárních. Tady se budeme trošičku lišit od oněch slovenských Klastrů, ale ne moc. Je nabíledni, že lékařské týmy se budou věnovat určité oblasti medicíny systémově. Většina týmů bude z logiky věci organizována oborově – Kardio, Angio, Pneumo, GIT, Nefro, Hemato, Oční, ORL, Psycho, Neuro, atd. Avšak v nemocnici budou moci řádně fungovat rovněž multidisciplinární lékařské týmy – Trauma, Onko, Infekce, Pediatr, Geronto, atd. Cítíte ten rozdíl?

 

Jak by mohla vypadat organizace péče v nemocnici?

Každý lékař může být členem více než jen jednoho lékařského týmu, a to podle své erudice a také svého medicínského zájmu. Pojem primář, z důvodů historických a též i ryze sentimentálních, můžeme zcela jistě zachovat. Český překlad tohoto latinského pojmu, s jistým americkým nádechem, budiž „šéflékař“. Pokud se k léčbě budou využívat chirurgické metody, pak název vedoucího takového lékařského týmu může znít „šéfchirurg“. Je pochopitelné, že každý lékařský tým bude mít k dispozici odpovídající počet administrativních pracovníků a rovněž koordinujících zdravotních sester, popř. dalších zdravotnických profesionálů. Možno opět využít toho principu sdílení (podle vzorů Uber, AirBnB, apod.). Ale to už je práce pro managera, nikoliv pro lídra.

Důrazně upozorňuji a naléhavě žádám, že důležitou výkonnou pozicí v takové moderní nemocnici bude pozice dispečera sdílených lůžek, kterým bude velmi zkušená a erudovaná zdravotní sestra (máme jich naštěstí v každé nemocnici dostatek). Ta bude mít k dispozici z řad lékařů konsultanta, který v případě, že dispečer nebude schopen rozhodnout o umístění pacienta na lůžko, s konečnou platností rozhodne lékař konsultant (těch máme v našich nemocnicích výrazně méně, avšak najdou se).

Za jednotlivé vyšetřovací a léčebné metody v nemocnici, jejich rozvoj a obnovu, odpovídají lékařské týmy podle svého oborového či systémového zájmu.

Platby za odvedenou práci – diagnostiku a léčbu pacientů – by měly být už konečně prováděny v systému DRG. Nebo těch 29 roků je stále ještě krátká doba na jakákoliv rozumná řešení? A je úplně jedno, zda platby budou technicky zajišťovat zdravotní pojišťovny, nebo opět národní zdravotní služba. Hlavně aby se tak dělo v nějaké tvrdé měně, například v korunách českých!

Každý pacient má od začátku hospitalizace až do konce přiděleného jednoho ošetřujícího lékaře (manager zdravotní péče). Při rehospitalizaci pokud možno toho samého lékaře.

Jedině tehdy, když do organizace práce nemocnic zavedeme:

(1) sdílený fond lůžek,

(2) ošetřovatelské stanice a

(3) lékařské týmy,

je možné poskytovat skutečně moderní zdravotní péči neodkladnou, odkladnou, následnou, jakož i moderní rehabilitaci v našich nemocnicích. A samozřejmě že moderní nemocnice, rozhodně ty ve veřejnoprávním sektoru zdravotnictví, musí být organizovány a řízeny v rámci regionálního systému jedné centrální a věnce periferních nemocnic (viz Zdravotnické noviny 2018, roč. 67, č. 11,s. 3 a též Zdravotnické noviny 2018, roč. 67, č. 13, s. 7).

A ještě na závěr, pro opravdové fajnšmekry, dodávám, že k názvu, ale též i k obsahu, tohoto článku mě inspirovaly jiné dva názvy a obsahy jiných mých dvou článků, věnovaných organizaci péče o raněné. První článek v roce 1999 se jmenoval „Úrazové oddělení nebo úrazový tým?“ (Rozhledy v chirurgii 1999,78:643-645). A ten druhý článek z letošního roku 2018 se jmenuje „Proč musela být „zlikvidována“ Úrazová nemocnice v Brně (VÚT)? Aneb úrazové oddělení nebo úrazový tým po téměř dvaceti letech!“ (Rozhledy v chirurgii 2018,97:246-248).

 

MUDr. Vít Mareček



Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 32-33/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

Roční předplatné 2000 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 40 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1700 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 34 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

 

Share