Lékaři z Ukrajiny jsou žádaní. Odkládání zkoušek je ale nepřípustné

Projekt Ukrajina, který mimo jiné umožňoval snazší zaměstnávání ukrajinských lékařů v českých zdravotnických zařízeních, bude pokračovat. Po kritice a nátlaku stavovských organizací lékařů, stomatologů a lékárníků sice premiér Andrej Babiš s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (oba ANO) přislíbili ukončení projektu pro ukrajinské lékaře, ale po zásahu Asociace krajů České republiky (AKČR) dali oba politici projektu další šanci. Podmínky pro lékaře z Ukrajiny však budou už mnohem přísnější – aprobační zkoušku nebude možno dále odkládat a ukrajinští lékaři ji budou muset složit už do roka.

Stavovské organizace lékařů a lékárníků zaslaly v únoru tohoto roku společné nesouhlasné stanovisko s podmínkami tzv. Projektu Ukrajina, který měl umožnit snazší vstup lékařů z Ukrajiny do praxe ve zdejších zdravotnických zařízeních. Komory si stěžovaly především na příliš mírné podmínky oproti jiným zájemcům o práci ze zemí mimo EU. Ve zkratce řečeno – snaha vlády řešit personální krizi ve zdravotnictví importem lékařů a sester z Ukrajiny jde podle komor na úkor bezpečnosti zdravotní péče. Hlavní problém komory spatřovaly v nastavení aprobačních zkoušek – podmínky projektu podle nic umožňovaly obcházení povinnosti složit aprobační zkoušku, a to díky opakovaným odkladům. Docházelo tak i k situacím, kdy někteří ukrajinští lékaři pracovali v našich zdravotnických zařízeních v rámci přípravy i řadu let bez složení aprobační zkoušky. Soustředěný nátlak komor na premiéra Andreje Babiše a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha vedl nakonec k příslibu těchto vládních činitelů, že bude celý projekt pro zdravotnictví ukončen. Do věci se ale vložily kraje, které jsou jako zřizovatelé řady zdravotnických zařízení mnohdy na pomoci ukrajinských lékařů závislí.

Kraje požádaly o obnovu projektu

„Nemůžeme připustit uzavření odborných oddělení krajských nemocnic,“ prohlásili hejtmani, kteří zásadně odmítají zastavení projektu. Vyzvali proto vládu a speciálně ministerstvo zdravotnictví, aby neprodleně přehodnotilo svůj slib komorám a začalo jednat o obnově projektu, který prý krajům pomáhá řešit dlouhodobě komplikovanou situaci zejména v nemocnicích v okrajových oblastech republiky.

„V žádném případě nemůžeme připustit, aby došlo k ohrožení dostupnosti zdravotní péče pro občany. Přerušení projektu bez adekvátní náhrady proto jednoznačně odmítáme. Kvalifikovaní lékaři z Ukrajiny u nás pracují na specializovaných odděleních, která se nedaří obsazovat českými zdravotníky a v mnoha případech by tato oddělení bylo nutné bez zahraničních odborníků dávno uzavřít. Kritiku projektu, jež zazněla ze strany vedení České lékařské komory, považujeme za velice nešťastnou. Je třeba si uvědomit, že zodpovědnost za zdravotní péči nesou v první řadě vždy kraje, nikoliv Česká lékařská komora. A příchod odborných pracovníků z Ukrajiny do našich zdravotnických zařízení byl jedním z mála účinných řešení personální krize v mnoha regionálních nemocnicích,“ vysvětlila postoj hejtmanů předsedkyně AKČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová.

Asociaci krajů vadí, že byla postavena před hotovou věc a nedostala tak vůbec možnost o záměru ukončení programu jednat. „Jednoznačně podporujeme záměr ministerstva na zlepšení podmínek českých lékařů, který by měl vést ke zvýšení jejich počtu. Nicméně, aktuálně je situace taková, že nemocnice se potýkají s nedostatkem lékařů i nelékařského personálu a odborníci z Ukrajiny pomáhali tento závažný problém alespoň částečně řešit. Krajské nemocnice mají s vysoce kvalifikovanými lékaři ze zahraničí pozitivní zkušenost, rozhodně tedy nesouhlasíme s argumentem stavovských organizací, že by šlo o pracovníky bez ověřené kvalifikace, kteří by byli rizikem pro české pacienty,“ doplnil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek, který v Asociaci krajů předsedá Komisi pro zdravotnictví.

Ministerstvo krajům vyhoví

Stížnosti krajů byly nakonec vyslyšeny. Premiér a ministr zdravotnictví se minulý týden setkali s předsedkyní AKČR Janou Vildumetzovou a na tomto jednání se shodli, že s ohledem na personální krizi není vhodná doba na ukončení tzv. Projektu Ukrajina, neboť by to na řadě míst v regionech vedlo k vážným problémům, jež by v některých případech mohly vyústit až  k uzavírání celých oddělení, a tedy omezení lékařské péče. „Je obrovská poptávka jednotlivých krajů po lékařích z Ukrajiny.

Máme zde asi 150 lékařů, kteří by mohli být ohroženi tím, že by se museli vrátit domů, a tím by byla ohrožena lékařská péče v některých nemocnicích. Domluvili jsme se na krocích, aby k tomu nedošlo, protože by to byl problém hlavně v Ústeckém a Karlovarském kraji,“ uvedl po jednání Andrej Babiš. Podle Adama Vojtěcha dostanou ukrajinští lékaři roční výjimku a během tohoto období budou nuceni složit úspěšně zkoušku v českém jazyce. „Již tak nebude docházet k situacím, kdy někteří ukrajinští lékaři pracovali třeba osm let bez složení aprobační zkoušky. To je neakceptovatelné,“ zdůraznil zdravotnictví ministr Adam Vojtěch.

Filip Kůt Citores

Foto: MZ ČR


Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 23/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

Roční předplatné 2000 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 40 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1700 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 34 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

 

Share