Lékaři i lékárníci brojí proti povinným eReceptům

Od příštího roku má být lékařům znemožněno předepisování léků prostřednictvím klasických receptů. Tento systém preskripce má nahradit tzv. elektronický recept, od kterého si ministerstvo zdravotnictví slibuje efektivnější, úspornější i bezpečnější výdej léků pacientům. Lékaři i lékárníci však považují systém za uživatelsky nepřátelský a celkově nedotažený – zavádění receptu by prý mělo být postupné a rozhodně ne povinné. Alespoň dokud se nevyřeší jeho hlavní nedostatky.

Odstranění duplicitních předpisů, hlídání lékových interakcí a zvýšení bezpečnosti pacientů, eliminace falešných lékových receptů, významná úspora času pacientů i lékařů a snížení výdajů zdravotních pojišťoven za léky – to vše slibuje přechod na systém elektronických receptů, na který mají podle plánu ministerstva zdravotnictví přestoupit povinně od 1. ledna 2018 všichni lékaři.  Výše uvedené cíle však podle lékařů i lékárníku nebudou naplněny. Naopak – systém má prý mnoho nedostatků, které mohou při uspěchaném spuštění přinést všem zúčastněným více problémů než užitku. „Musím s politováním konstatovat, že ani jednu z podmínek, které stanovila Česká lékařská komora, systém takzvaných elektronických receptů nesplňuje. Sliby byly dávány lékařům, sliby byly dávány pacientům a sliby byly dávány i zdravotním pojišťovnám – tedy potažmo celému systému našeho zdravotnictví,“ konstatoval na úvod společné konference lékařů a lékárníků prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.

Prezident ČLK také zdůraznil, že lékaři rozhodně neodmítají elektronizaci zdravotnictví jako takovou. Na nový systém předepisování léků by se však podle něj mělo přecházet s rozvahou a postupně. „Lékaři nejsou tmáři. Většina lékařů píše na počítači, neťuká do stroje – pokud ten systém bude přátelský, je jasné, že by většina lékařů na tento systém přešla. Tedy nechť je od prvního ledna příštího roku, tak jak navrhuje ČLK, systém nepovinný, nechť se zavádí postupně – tak jako tomu bylo ve všech civilizovaných zemích, kde něco podobného zaváděli,“ vyjádřil společné přání lékařů a lékárníků Milan Kubek.

Systém má četné nedostatky

Důvodem pro odmítání zavedení povinného elektronického receptu v tak krátkém časovém horizontu jsou podle lékařů i lékárníků přetrvávající nedostatky systému, mezi nimiž dominuje nedostupnost tzv. lékového záznamu pacienta. Jeho absence totiž znemožňuje naplnit jeden z hlavních cílů přechodu na elektronickou preskripci – hlídání lékových interakcí a odstranění duplicitních předpisů. „Lékový záznam pacienta ve skutečnosti nebude dostupný. To jediné, co by mohlo z odborného hlediska přinášet nějakou přidanou hodnotu (tedy alespoň na úrovni papírku, na kterém má pacient své léky sepsané), elektronické recepty v podání SÚKLu nezajistí,“ odmítá prezident ČLK možnost, že by lékaři díky novému systému získali lepší přehled o tom, které léky pacient užívá. A podobné je to i s interakcemi. Již dnes podle M. Kubka lékaři disponují programy, které je na nežádoucí vzájemné působení léků upozorňují. Hlavní myšlenka – tedy automatizace zjišťování lékových interakcí – však bez lékového záznamu nemůže být naplněna.

Nebezpečný experiment

Za nepraktický, nedostatečně připravený a potenciálně nebezpečný považují systém elektronických receptů ve stávající podobě i samotní lékárníci.  „Využívání systému elektronických receptů od 1. ledna příštího roku je experimentem nejen na lékárnících, kterým přidělá práci, ale zejména na pacientech, kvůli nimž celý systém výdeje léčivých přípravků existuje, a které může nejen zdržovat, ale v některých předvídatelných situacích doslova ohrožovat jejich léčbu,” varuje v tiskové zprávě Česká lékarnická komora (ČLnK). Podle prezidenta ČLnK Lubomíra Chodoby lékárníci rozhodně nechtějí jakkoliv blokovat nástup moderních technologií do praxe. Mnohé sliby, které však v průběhu příprav na nový systém padaly ze strany ministerstva zdravotnictví však nebyly naplněny a systém tak podle lékárníků není ani 4 měsíce před ostrým spuštěním dostatečně připraven. „Bylo slíbeno mnohé. Ten systém, který by měl být od 1. ledna povinný, je nedostatečný, nepřipravený a nedostatečně vyzkoušený,“ uvedl prezident lékárníků a varoval, že zejména v krizových situacích může být nový systém i potenciálně nebezpečný pro pacienty.

Neexistuje řešení pro případ krize

Potenciální nebezpečnost systému je podle Lubomíra Chudoby dána tím, že zákonodárci nepočítali s žádnými záložními řešeními pro případ mimořádných, ale přesto velmi snadno představitelných událostí. Nejde tedy o žádnou celonárodní krizi či válečný stav – takovou mimořádnou událostí může být už pouhý výpadek elektrického proudu, dočasná nedostupnost internetového připojení či nefunkčnost centrálního úložiště, ke které podle lékárníku i přes veškerou péči a zabezpečení občas dochází. „Lékárník se vůbec nemusí dozvědět, zda a jaký lék potřebuje pacient v akutním ohrožení. V takových případech dokonce lékárník podle zákona nesmí lék vydat. Není přitom možné považovat za řešení tohoto problému postoj Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který ve své tiskové zprávě ‚Povinná elektronická preskripce – pacient dostane svůj lék i v případě výpadku systémů‘ ze dne 2. 8. 2017 počítá s tím, že lékárník vydá léčivé přípravky nedovoleným způsobem. Česká lékárnická komora svým členům doporučila, aby takto nepostupovali,” poznamenal L. Chodoba s tím, že řešením má být taková podoba průvodky eReceptu, která umožní výdej léků i v případech výpadku systému.

V lékárně se bude déle čekat

Lékárníci považují systém za nepraktický hned z několika důvodů. Předně se prý násobně zvýší administrativa, resp. prodlouží se čas nutný k provedení administrativních činností při výdeji léků na elektronický recept (viz srovnání činností lékárníka při výdeji léků na elektronický a klasický recept). To podle Lubomíra Chudoby poznají pacienti bezprostředně po zavedení eReceptu, neboť prodloužení doby pro výdej léků na elektronický recept bude až trojnásobné. „Prodloužení doby pro výdej léků na elektronický recept je vzhledem k běžnému provozu v lékárně nevhodné a stresující nejen pro lékárníky, ale především pro samotné pacienty. A samozřejmě má ekonomické dopady na provoz lékáren, například v nutnosti navýšení počtu expedientů,” vysvětluje L. Chudoba.

Nepraktičnost se také podle prezidenta ČLnK projeví i ve chvíli, kdy lékárník na receptu objeví nějakou nesrovnalost. V současnosti lze podle ČLnK v souladu s legislativou případné chyby u listinného receptu (překlep, špatné rodné číslo apod.) jednodušše, po telefonické dohodě s lékařem, opravit. V případě elektronického receptu však toto nebude možné, neboť opravu bude moci provést pouze ten, kdo recept vydal – tedy příslušný lékař. Pacientovi pak nezbyde nic jiného, než se vrátit do čekárny ordinace. „Pro pacienta může být důsledkem takového nastavení systému oddálení léčby nikoli o minuty, ale i hodiny či dny,“ varuje ČLnK.

Ostré spuštění přináší četná rizika

Podle obou profesních komor není systém dostatečně vyzkoušen. Dosud se totiž na elektronický recept vydává přibližně jen 7 procent všech receptů. Jak systém zvládne nepoměrně vyšší nápor, není jasné. „Jestliže dnes vystavují stovky převážně nemocničních lékařů tisíce receptů, my potřebujeme systém, kde budou desetitisíce lékařů vystavovat desítky milionů receptů ročně a ten systém toto musí unést,“ varuje Milan Kubek s tím, že systém je v tomto ohledu naprosto nevyzkoušený. Toto zákonodárcům vytýká i Lubomír Chudoba, podle kterého se i při dnešním relativně nízkém zatížení systému projevují četné nedostatky. „Získání potřebných provozních zkušeností přitom brání i skutečnost, že dosud – necelé 4 měsíce před zahájením povinného používání eReceptů – nejsou vydány potřebné prováděcí předpisy,” upozorňuje prezident lékárníků. Tuto skutečnost kritizuje i Milan Kubek, který ji ve světle vysoké (až dvoumilionové) sankce při nerespektování zákona, považuje za ”nehoráznou zhůvěřilost” ze strany státu.  „Do dnešního dne neexistuje žádná prováděcí vyhláška, která by měla řešit to, co se stane v momentě, kdy ten systém prostě zkolabuje. Jestli stát počítá s tím, že my budeme na vlastní riziko předepisovat léky pacientům nezákonným způsobem. To je přeci nehorázná zhůvěřilost ze strany tátu,“ dodal ostře Milan Kubek.

Snížení dostupnost primární péče

Důležitým aspektem, resp. možným negativním dopadem zavedení povinnosti předepisování léků pouze na elektronický recept je riziko snížení dostupnosti primární péče v odlehlých lokalitách. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky jsou totiž 2 procenta praktických lékařů připravena v důsledku zavedení povinných elektronických receptů ukončit k 1. lednu 2018 svou praxi. „Dělali jsme si průzkum mezi našimi členy a vychází nám z něj, že se zhruba 2 procenta lékařů chystají v souvislosti se zavedením povinných receptů a také EET ukončit svou činnost v podstatě k prvnímu lednu 2018. V absolutním počtu to sice dělá jen přibližně 100 praktiků v celé České republice, pokud si ovšem uvědomíme, že ten praktický lékař registruje přibližně 2000 pacientů, tak hned může mít 200 tisíc pacientů problém najít si praktického lékaře,“ nastínil možné problémy Petr Šonka.

To by samo o sobě ještě nemuselo nutně znamenat neřešitelný problém, potíž je ale podle Petra Šonky v tom, že se většinou jedná o starší lékaře, kteří ordinují v méně atraktivních lokalitách, kam je problém dostat mladé lékaře – nahradit tyto praktiky tak vůbec nemusí být snadné. „Celá řada dalších kolegů – zejména venkovských – se také kvůli receptům chystá zrušit detašované pracoviště. Mnoho praktických lékařů dnes funguje tak, že má jednu hlavní ordinaci ve městě nebo nějaké větší obci a pak má několik detašovaných ordinací v malých vesnicích, kam zajíždí jednou až dvakrát týdně tak, aby obsloužili v podstatě výhradně seniorní pacienty, kteří mají problém dojíždět,“ upozorňuje P. Šonka. Lékaři s podle něj budou těchto detašovaných pracovišť zbavovat zejména kvůli významným nákladům, které by jim při snaze o jejich zachování vznikaly.

Filip Kůt Citores 

(foto: fkc, ZN)


Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 35-36/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share