Lékaři a lékárníci brojí proti projektu „Ukrajina“. Obávají se ohrožení pacientů

Usnadnění vstupu vysoce kvalifikovaných zaměstnanců z Ukrajiny do našeho zdravotnictví sice může být v časech personální krize přínosné, avšak způsob, který zvolilo ministerstvo průmyslu spolu s ministerstvem zdravotnictví, představuje podle lékařů a lékárníků potenciální riziko ohrožení pacientů. Ukrajinští lékaři a lékárníci by totiž podle pravidel projektu „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny“ (dále jen „Projekt“) nemuseli skládat ani aprobační zkoušku.

Prezidenti České lékařské komory (Milan Kubek), České stomatologické komory (Roman Šmucler) a České lékárnické komory (Lubomír Chudoba) se v dopise, který mají Zdravotnické noviny k dispozici, obrátili na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), aby ministerstvo s okamžitou platností pozastavilo část projektu, která se týká zdravotnictví. „Nesouhlasíme s podmínkami projektu „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny“ týkajícími se uchazečů o zaměstnání z Ukrajiny, kteří by měli na území ČR vykonávat vysoce kvalifikovanou práci lékaře, stomatologa a farmaceuta,“ uvádějí prezidenti profesních komor v dopise adresovaném ministrovi.

Cílem projektu, který vláda ve stávající podobě schválila už v roce 2016, je podle ministerstva průmyslu dosáhnout časových úspor při přijímání a vyřizování žádostí o zaměstnanecké modré karty pro specialisty z Ukrajiny, kteří budou na území ČR vykonávat vysoce kvalifikovanou práci v oblasti výroby, služeb nebo ve veřejném sektoru. To se samozřejmě týká i personální krizí sžíraného zdravotnictví, které by si zřejmě podle autorů Projektu mohlo urychlením přijímání zdravotníků ze zahraničí významně pomoci. Návrh Projektu byl současně koncipován tak, že jej může gestor (ministerstvo zahraničí) nebo jakýkoliv spolugestor – například právě ministerstvo zdravotnictví – ze závažných důvodů kdykoliv pozastavit, ukončit nebo změnit. A právě tuto možnost by měl ministr Adam Vojtěch podle prezidentů profesních komor ve zdravotnictví využít.

Jak rychle obejít jazykovou bariéru?

Původní Projekt byl nejprve zaměřen na přijímání vysoce kvalifikovaných zaměstnanců v oblasti výroby a služeb. Teprve v květnu 2016 byl rozšířen i na přijímání vysoce kvalifikovaných profesionálů do zdravotnictví. Proti výše uvedeným cílům Projektu sice nemají prezidenti komor výhrady – ostatně zdravotnictví lidi potřebuje – problémem jsou však pravidla, podle kterých mají být zdravotníci z Ukrajiny přijímáni. „Proti Projektu jako takovému by komory neměly připomínek, kdyby podmínky Projektu pouze usnadňovaly přístup na pracovní trh ukrajinským pracovníkům, aniž by byla obcházena zákonná ustanovení o uznávání odborné kvalifikace zdravotnických pracovníků. Jediným účelem Projektu je evidentní snaha ulehčit přístup pracovníkům z Ukrajiny na český pracovní trh zjednodušenou procedurou získání zaměstnanecké tzv. modré karty,“ vysvětlují v dopise prezidenti komor. Potíž je v tom, že podle běžných pravidel musí lékaři, stomatologové a farmaceuti z nečlenských států Evropské unie dosáhnout pro výkon svého povolání na území České republiky nejprve uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, a to složením aprobační zkoušky v českém jazyce. „Složení aprobační zkoušky včetně absolvování odborné praxe v rámci praktické části zkoušky klade na uchazeče odborné i časové požadavky, které jsou v přímém rozporu se snahou zrychlit proceduru přijímání ukrajinských zdravotnických pracovníků tak, jak předpokládají podmínky Projektu,“ konstatují prezidenti, podle kterých je tak v podstatě vyloučeno, aby se jakýkoliv uchazeč ucházel v rámci Projektu o místo zdravotnického pracovníka, má-li být splněna zákonná podmínka uznání jeho způsobilosti složením aprobační zkoušky.

Účel světí prostředky

Toho si zřejmě byli vědomi i autoři Projektu, neboť podle prezidentů komor se tuto bariéru snaží viditelně obejít, a to ne právě „čistým“ způsobem. „V rámci Projektu se bohužel projevuje snaha povinnost složení aprobační zkoušky obejít, když jsou využívána neodpovídající ustanovení zákona k tomu, aby pracovníci z Ukrajiny nemuseli skládat aprobační zkoušku. Podmínky projektu odkazují na § 36 písm. a) zákona č. 95/2004 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2017 (viz např. Doporučený postup při realizaci projektu – dostupný na www.mzcr.cz) nebo na § 36 odst. 2 téhož zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 (viz např. Čestné prohlášení poskytovatele zdravotních služeb). Obě tato ustanovení (neúčinné i účinné) opravňují ministerstvo zdravotnictví k vydání rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta i bez uznání způsobilosti složením aprobační zkoušky,“ vysvětlují prezidenti komor.

Výkon povolání vs. výkon odborné praxe

Aby bylo možné „obejít“ povinnost složení aprobační zkoušky v českém jazyce, musejí být podle pravidel projektu splněny četné podmínky.

V první řadě musí jít o výkon odborné praxe, nikoliv o výkon povolání. Účelem této praxe musí být nabývání odborných nebo praktických zkušeností pod přímým odborným dohledem specializovaného lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta. Žadatel musí být do naší republiky pozván právnickou osobou vykonávající činnost školy zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, vysokých škol, výzkumnou institucí nebo akreditovaným zařízením. Maximální doba trvání této praxe je jeden rok.

Podle prezidentů komor je už z těchto pravidel na první pohled patrné, že nastavené podmínky Projektu a podmínky k výkonu odborné praxe se vzájemně vylučují. „Zatímco Podmínky Projektu nepokrytě směřují k tomu, aby se ukrajinským pracovníkem co nejrychleji zaplnilo volné pracovní místo a pracovník mohl v ČR vykonávat své povolání u jakéhokoliv poskytovatele zdravotnických služeb, podmínky pro vydání povolení k výkonu odborné praxe jasně říkají, že nemůže jít o výkon povolání, ale jen o výkon praxe směřující k nabývání odborných nebo praktických zkušeností,“ vysvětlují prezidenti, v čem spatřují zřejmý rozpor. Tento rozdíl prý totiž znemožňuje využít povolení k výkonu odborné praxe k tomu, aby uchazeč z Ukrajiny mohl vykonávat v České republice své povolání. „K výkonu povolání je nezbytné složení aprobační zkoušky v českém jazyce. To, že nemůže jít o výkon povolání, plyne z požadavku na trvalý dohled specializovaným zdravotníkem,“ zdůrazňují.

Brána pro nelegální vstup

Prezidenti komor kritizují také skutečnost, že v podmínkách projektu se autoři příliš nezabývají tím, že případný zaměstnavatel musí být školou, vysokou školou, výzkumnou institucí nebo akreditovaným pracovištěm. „Projekt svědčí pro to, že zaměstnavatelem může být v podstatě jakýkoliv bezdlužný poskytovatel zdravotních služeb působící v České republice déle než dva roky. Komory mají vážnou obavu, že při přípravě Projektu v části týkající se vysoce kvalifikovaných zdravotnických pracovníků nebylo dostatečně přihlédnuto ke zjevným rozporům uvedeným výše. A tak se může snadno stát nezákonnou branou pro vstup zdravotnických pracovníků z nečlenského státu Evropské unie, aniž by byly dostatečně prověřeny jejich odborné znalosti a schopnost ovládat český jazyk, jak to předpokládá řádné uznání způsobilosti prostřednictvím aprobační zkoušky,“ obávají se šéfové komor, podle kterých by zájem na obsazování volných pracovních míst, naplňovaný třeba i skrze příliv neprověřených pracovníků, neměl převážit nad zájmem poskytovat kvalitní a především bezpečnou lékařskou péči pacientům.

Filip Kůt Citores



Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 08/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share