Kdo bude vychovávat nové lékaře? Fakultám chybějí učitelé medicíny

Zanedbané medicínské školství je současně jedním z důvodů chronického nedostatku zdravotnických profesionálů v nemocnicích. Lékařské fakulty přestávají být schopny pokrývat poptávku po studiu i po nových absolventech, kteří by mohli nastoupit do praxe. Vedle problémů s financováním trápí lékařské fakulty nejvíce nedostatek učitelů medicínských oborů. Ti současní stárnou a mladí nepřicházejí. Děkani lékařských fakult varují, že pokud stávající situaci nebudeme neprodleně řešit, může být brzy ohrožena samotná existence lékařských fakult.

To, že ve zdravotnictví a zejména pak v nemocnicích chybějí lékaři a sestry je už všeobecně známý fakt. Už několik let se proto vláda snaží prostřednictvím navyšování finančního ohodnocení udržet zdravotníky u lůžek pacientů. Zvyšování platů a mezd však problém fluktuace spíše zatím jen zpomaluje. Další kroky na cestě z personální krize proto musejí spočívat v navyšování počtu „nově příchozích“. A právě v této oblasti sehrávají klíčovou roli lékařské fakulty, jejichž hlavním úkolem je vychovávat budoucí profesionály ve zdravotnictví.

Chybí finanční i personální prostředky

Začíná se ale ukazovat, že právě na fakultách mohou veškeré snahy o vyřešení personální krize ztroskotat. Nedostatek lékařů a nedostatek jejich učitelů totiž spolu úzce souvisí. Podle děkanů by lékařské fakulty již za rok nemusely být schopny pokrýt svými absolventy požadované lékařské úvazky, což prý dokládají i data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. V České republice by tak do budoucna mohlo být – i v důsledku problémů, se kterými se potýkají lékařské fakulty – narušeno poskytování zdravotní péče.

Děkani nedávno poukázali na zanedbané financování lékařských fakult (viz Zdravotnické noviny 10/2018). V současném systému financování medicínského školství prý školy nejsou schopny produkovat více absolventů, které zdravotnictví tolik potřebuje. Chybí jim k tomu totiž nejen finanční, ale i personální prostředky. Fakulty disponují od státu jen dvěma třetinami potřebné částky na výchovu lékaře, zbývající finance musejí pokrývat z vlastních zdrojů. Problém s nedostatkem lékařů-učitelů však fakulty trápí snad ještě více. Děkani proto ve spolupráci s vládními institucemi hledají způsob, jak situaci řešit. „Asociace děkanů lékařských fakult ČR ve spolupráci s ministerstvy zdravotnictví a školství jedná o postupech, jak kritický vývoj kapacit pedagogů lékařských fakult zvrátit. Výsledkem by měl společný dlouhodobý plán o finančním navýšení rozpočtů lékařských fakult,“ připomněla mluvčí 1. LF UK Petra Klusáková. Děkan prof. MUDr. Alexi Šedo, DrSc., který je zároveň předsedou Asociace děkanů lékařských fakult ČR, upozorňuje, že času už opravdu není nazbyt. „Je to jistě chvályhodné a vítáme to, nicméně k takovému kroku mělo dojít již před 15 a více lety,“ říká Šedo. Podle děkana LF Masarykovy univerzity (LF MU) prof. MUDr. Martina Bareše, Ph.D. nelze problém řešit jen nějakou jednorázovou záplatou v podobě finanční injekce, chce to systémová opatření – ideálně by měl vzniknout národní akční plán, který by podpořila vláda. „Nelze spoléhat na jednorázové dorovnání rozpočtů fakult. Chceme-li mít dostatek lékařů, pak takový plán musí pokrývat minimálně 8 až 10 let,“ zdůraznil děkan Bareš.

Lékaři nejsou motivovaní učit

Pokud chceme mít nové lékaře, je potřeba mít dostatek učitelů. Je logické, že budoucí lékaře musejí vychovávat opět především lékaři. Při aktuálních výdělcích za pedagogickou činnost však učí na fakultách už spíše jen nadšenci. Ochota a motivace věnovat se výchově mediků se mezi lékaři stále snižuje. „V odpovídajícím postavení bez pedagogického úvazku si vydělají podstatně více – nehledě na uplatnění v soukromém sektoru či v zahraničí,“ tlumočí úvahy děkanů mluvčí 1. LF UK Petra Klusáková. Děkan LF MU Martin Bareš považuje otázku počtu učitelů na fakultách za zcela bazální pro budoucnost celého zdravotnictví. „Problém nedostatečného počtu učitelů medicíny považuji za zásadní. Je to zcela klíčová věc nejen pro české vysoké školství a pro sektor zdravotnictví, ale také zásadní strategická otázka pro celou naši společnost a tuto zemi. Platí zde totiž jednoduchá úvaha: Chceme lékaře? Musíme mít jejich učitele! Nebude-li mít kdo učit mediky, nebudeme mít dostatek absolventů medicíny. A nebudeme-li mít dostatek absolventů, nebudeme mít dostatek lékařů – v některých oborech je to znát již dnes. Pak se ale opravdu výrazně zhorší dostupnost kvalitní zdravotní péče pro většinu našich občanů,“ obává se děkan Bareš.

Více peněz pro fakulty, více učitelů

Navýšení počtu pedagogů na lékařských fakultách lze podle děkanů realizovat jen skrze navýšení financí. Pokud by se fakultám podařilo vyjednat více peněz, byly by fakulty schopny během příštích let počet učitelů postupně zvýšit. Ministerstvo zdravotnictví se už nechalo slyšet, že by si přálo v příštích letech navýšit počet absolventů o 10–15 procent, přičemž by mělo dojít ke stejnému navýšení množství učitelů. Kvalitu výuky totiž výrazně ovlivňuje i to, jaký je poměr vyučujících a studentů. V současnosti je to přibližně 7 studentů na jednoho učitele a tento poměr by měl být zachován.

Vůle problém řešit tu tedy je. Okamžité zlepšení situace ale nelze podle Asociace děkanů lékařských fakult ČR očekávat ani v případě instantních změn financování. To se prý projeví nejdříve po šesti letech – tedy standardní době studia oboru všeobecné lékařství. „Začneme-li zvyšovat počty studentů již příští rok, efekt se projeví nejdříve v roce 2024, a to nepočítám nezbytné další roky pro specializační vzdělávání. Učitelé lékařství, docenti a profesoři, to jsou profese, které vznikají za 15 až 20 let po promoci. Pro nás je tedy velmi důležitá kontinuita, která je v současnosti ohrožena, protože učitelů je nedostatek – mladí nepřicházejí a současní stárnou,“ komentuje statistická data děkan Aleksi Šedo.

Průměrný věk učitelů stále stoupá

Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistik (viz grafy) je patrný nárůstu průměrného věku pedagogů na lékařských fakultách. Podle děkanů dnes nejsou na fakultách žádnou výjimkou výukové týmy – často významných medicínských předmětů a specializací – kde je průměrný věk učitele nad 55 let. Mladí zájemci o pedagogickou činnost v rámci lékařských fakult se prý ale shánějí velmi těžce. Hlavním důvodem jsou přitom nabízené platy, které na současném trhu práce neobstojí. „Nastupujícím učitelům můžeme nabídnout tarifní plat 23 až 27 tisíc korun hrubého. Takže je evidentní, že jít dnes učit na lékařskou fakultu opravdu není nic lukrativního či prestižního,“ zdůrazňuje děkan Bareš.

Děkani také upozorňují na to, že platy ve zdravotnictví i ve středním zdravotnickém školství rostou, podpora státu na růst platů učitelů na lékařských fakultách však stagnuje a školy tak v tomto ohledu nejsou schopny konkurovat dokonce ani jiným státním výzkumným pracovištím.  „Odborný asistent s ukončeným postgraduálním studiem bere na lékařské fakultě necelých 30 tisíc korun, asistent nastupující těsně po promoci dosáhne jen na cca 22 tisíc. Zvýšení platu nastává až po dosažení titulu docenta, či profesora, tedy za 10 až 15 let vysoce erudované práce. Poté může jako docent dostávat 45 tisíc a jako profesor 50 až 60 tisíc hrubého. Zároveň ale pracuje většinou jen na částečný úvazek, fakulty totiž obvykle nedokážou plat pokrýt v plné výši,“ vysvětluje Petra Klusáková a dodává: „Docentům je průměrně 55 let, celkem 41 procent z nich je starších 60 let a 14 procentům je více než 70 let. Průměrný věk profesorů je 63 let, 60 procent je starších 60 let, nad 70 let je téměř 17 procentům.“

V některých oborech je situace kritická

Získat mladé k výchově mediků je zkrátka čím dál tím těžší a některých oborů medicíny se to týká dvojnásob. Základním oborem, kde se podle děkanů situace pohybuje na „nepříjemné hraně únosnosti“, je anatomie. „Podle již nežijícího klasika anatomie – nejstaršího biomedicínského oboru – profesora Čiháka by lékař bez znalosti anatomie byl pouze slepým krtkem. V dnešní době miniinvazivní chirurgie a pokročilých zobrazovacích metod je anatomie i v 21. století základem současné medicíny a ve spojení s molekulární a buněčnou biologií je atraktivním výzkumným oborem,“ vysvětluje přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK prof. MUDr. Karel Smetana, podle kterého ovšem anatomie mladé nepřitahuje. „Lze říci, že mrtví skutečně učí živé. Bohužel, absolventi lékařských fakult si to nemyslí a anatomie je neláká. Vzhledem k věkové struktuře anatomů a faktu, že vychovat profesora anatomie trvá minimálně 15 let po promoci, začíná být situace vážná,“ upozorňuje prof. Karel Smetana.

Na problém v oboru anatomie upozorňuje 1. LF UK už delší dobu a této oblasti se budeme ve Zdravotnických novinách věnovat i v budoucnu. Je dobré připomenout, že anatomie patří mezi klíčové medicínské obory, bez nichž si nelze výuku nových lékařů představit. Omezení či rušení základních medicínských oborů by mohlo podle děkanů lékařských fakult snadno vést k problémům s akreditací studijních programů na lékařských fakultách, což by postupně mohlo vyústit i k jejich rušení. „Nebudou-li učitelé medicíny, pak se může stát, že nebudou ani lékařské fakulty. Nebojujeme primárně za lepší hospodaření lékařských fakult, ani nám nechybí dostatek uchazečů – je to přesně naopak, zájem o studium medicíny je enormní. Jen považujeme za důležité a odpovědné upozornit na dlouho neřešený problém této společnosti,“ uzavírá děkan LF MU a místopředseda Asociace děkanů lékařských fakult ČR Martin Bareš.

Filip Kůt Citores

foto: 1. LF UK, Depositphotos


Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 15/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share