Jaro možná přinese revoluci ve vzdělávání zdravotních sester

Poslanecká sněmovna bude v dubnu schvalovat ve třetím čtení změny ve vzdělávání nelékařů a vzhledem k doporučujícímu stanovisku sněmovního výboru pro zdravotnictví je také pravděpodobně schválí. Zákon, který má zjednodušit vzdělávání zdravotních sester, je však v očích nelékařů stále poměrně kontroverzní.

Dlouho očekávané a široce diskutované změny ve vzdělávání sester, od kterých si ministerstvo zdravotnictví slibuje vyšší příliv vysoce kvalifikovaných všeobecných sester do lůžkových zdravotnických zařízení, putuje ve sněmovně do třetího čtení s doporučujícím stanoviskem poslaneckého výboru pro zdravotnictví. Spolu s poměry ve sněmovně a faktem, že se jedná o návrh koaliční vlády, je pravděpodobné, že zákon bude hladce postoupen do horní komory parlamentu senátorům.

 Vede „jednodušší cesta“ k cíli?

Hlavní změna, která také budí na straně nelékařů největší rozpaky, spočívá ve zjednodušení cesty k získání kvalifikace všeobecné zdravotní sestry. Zájemkyně a zájemci o tuto kvalifikaci musejí v současnosti pokračovat po maturitě buď ve stejnojmenném bakalářském oboru na vysoké škole, nebo ve tříletém studijním oboru na vyšší odborné škole. Novela zákona má ovšem umožnit zkrácení potřebné délky studia všeobecných sester až o 2 roky – 4 roky maturitní obor + 1 rok zkrácený nástavbový obor na vyšší odborné škole.

Změna by tedy umožnila současným zdravotnickým asistentům (budoucím praktickým sestrám) získat plnou kvalifikaci k samostatnému výkonu zdravotnického povolání již za 1 rok po maturitě. Zdravotní sestry s kvalifikací všeobecná sestra jsou pro zdravotnická zařízení nejcennější, neboť mají nejširší kompetence a na rozdíl od zdravotnických asistentů, které produkují střední zdravotnické školy, mohou pracovat bez dohledu. Médii neustále probíhající zprávy o kritickém nedostatku sester v lůžkových zdravotnických zařízeních (nikoli v ambulantním sektoru) se týkají právě takto kvalifikovaných sester, jejichž nedostatek se podle ředitelů nemocnic stává limitujícím faktorem pro chod některých oddělení.Důvod, proč vláda předložila tyto změny ve vzdělávání nelékařů je tedy usnadnit příliv zdravotníků s touto kvalifikací do nemocnic.

I kdyby však změny ve vzdělávání naplnily očekávání ministerstva zdravotnictví, stane se tak až s odstupem několika let po jejich uzákonění. Očekávání ministerstva jsou však i tak podle nelékařů nereálná. Podle prezidentky České asociace sester (ČAS) Martiny Šochmanové tento zákon nové sestry do nemocnic nepřivede. „Já se domnívám, že tento krok skutečně žádné nové sestry do praxe nepřivede. Pokud chtějí mladí lidé studovat a oni dnes studovat chtějí, pak samozřejmě na tak náročnou profesi, jako je povolání sestry, je nutné vystudovat minimálně základní vzdělání – to znamená 4 roky všeobecného vzdělání plus 3 roky, které jsou v současné době,“ uvedla v ČT Martina Šochmanová. Podle prezidentky ČAS nynější nastavení vzdělávání všeobecných sester adekvátně odráží požadavky, které jsou dnes na sestry kladeny. „Dnes po sestrách požadujeme mnohem více odborné práce. Sestry musí být znalé v technice, musí ovládat legislativu a skutečně se velmi obávám, že se to do jednoho roku nedá všechno vtěsnat,“ myslí si M. Šochmanová.

Riziko degradace vzdělání

Mezi zdravotními sestrami – a to především těmi, které už získaly kvalifikaci všeobecné sestry – panuje přesvědčení, že by zákon mohl vést k zhoršení kvality vzdělávání a potažmo pak i samotné ošetřovatelské péče. Důvodem je podle mnohých zejména to, že osnovy středních zdravotnických škol doznaly, společně s přechodem na aktuálně platný systém vysokoškolského vzdělávání všeobecných sester z roku 2004, vážných změn směrem k omezení odborných předmětů.

Absolventi nynějších středních zdravotnických škol jsou tedy oproti absolventům těchto škol před rokem 2004 odborně hůře vybaveni. Podle Martiny Šochmanové by tedy bylo lepší jít spíše cestou změny osnov na středních zdravotnických školách. „V dřívějších dobách měla střední zdravotnická škola 65 procent odborných předmětů, v dnešní době je to 40 procent. Maturita sestává pouze ze dvou odborných předmětů – ta škola je úplně jiná, než bývala dříve. Takže pokud by se nám podařilo změnit rámcový vzdělávací program pro čtyřleté studium, pak je to jedna z možných cest,“ domnívá se prezidentka ČAS. Při současném nastavení středoškolského zdravotnického vzdělání je ale podle Šochmanové jeden rok pomaturitního studia málo.

A málo je to i podle rektora Univerzity Karlovy a lékaře Tomáše Zimy, podle nějž sestry vysokou školu potřebují. Rektor však vidí problém především v nastavení kompetencí. „Já si myslím, že zdravotní sestry potřebují vysokoškolské vzdělání. Hovoří se o schématu 4+1 – domnívám se, že je to spíše o kompetencích, na což by podle mého názoru nebylo potřeba 4+1,“ uvedl v ČT Tomáš Zima. A právě kompetence a obecně pracovní podmínky jsou podle nelékařů jedním z hlavních důvodů exodu sester z českých nemocnic. Mnoho vysokoškolsky vzdělaných sester, ale i zdravotnických asistentů je totiž v důsledku nedostatku personálu nuceno vykonávat množství práce, která nespadá pod jejich kvalifikaci – rozdíly v kompetencích se tak v provozu nemocničních oddělení často stírají…

Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 13/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

TIŠTĚNÁ VERZE PRO LÉKAŘE (s odbornou přílohou ZN Plus) – ON-LINE OBJEDNÁVKOVÝ FORMULÁŘ >

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 988 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 22 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.
Share