Jak zasáhla „neviditelná ruka“ do trhu práce ve zdravotnictví?

Vzpomínám na doby, krátce po sametové revoluci, kdy u nás začínal kapitalismus. Václav Klaus starší, tehdy ještě jako ministr financí, razil tezi, že mezi mírou regulací ze strany státu a ekonomikou platí nepřímá úměra – tedy čím více regulací ze strany státu, tím hůře pro ekonomiku. Nepřirozené fluktuace se vždy (nebo spíše povětšinou) samy zregulují a vše bude řídit dnes už pověstná a mnohými posmívaná „neviditelná ruka trhu“.

 

Proč se o sestry nikdo nepřetahuje?

Tajemná moc neviditelné ruky trhu se samozřejmě týkala i trhu práce. Pamatuji si na dobu, v níž být tzv. „ajťákem“ a prakticky čímkoliv z oboru informačních technologií, byl vskutku „dobrej džob“. Těchto pracovníků byl na trhu práce chronický nedostatek a firmy si je rozličnými kreativními způsoby přetahovaly jedna od druhé – kromě různých výhod i velmi slušnými platy. Podobný jev byl postupem času pozorovatelný i u mnoha dalších profesí.

Člověk by si řekl, že plně kvalifikovaná a zkušená zdravotní sestra s praxí a specializací navrch, bude mít na dnes vyprahlém trhu nelékařských zdravotnických pracovníků cenu zlata a nemocnice budou o takové sestřičky na trhu práce svádět lítý boj. Budou jim nabízet vysoké platy, pěkné ubytování i další benefity.

Ony to ty sestry stejně zmáknou…

Ale kdepak, nic takového. Super regulované a soustavně tunelované zdravotnictví se jaksi řídí zcela jinými zákonitostmi. V našem zdravotnictví se totiž sestřička za tvrdou a vysoce zodpovědnou práci často nedočká ani takové mzdy, která by byla alespoň esenciálně spravedlivá, natož pak slušná vzhledem k povaze její práce. Nejenže nedostává důstojnou mzdu, na kterou jsou sestry zvyklé v zemích na západ od nás, se kterými se chceme srovnávat, ale i ty ubytovny ve špitálech bývají často vybaveny hůře, než leckterá tuzemská věznice.

Není tedy divu, že pak sestřiček v praxi ubývá. Mladí a schopní lidé totiž, naprosto v souladu s neviditelnou rukou trhu, jdou raději dělat něco, za co se jim dostane odpovídajícího finančního ohodnocení.  Ale zdravotnický „establishment“  se toho nezalekne – zůstává klidný a jako vždy najde jednoduché řešení. Prostě snížíme požadavky na vzdělání. Ony se ty sestry vše naučí a především – vysokoškolák chce plat vysokoškoláka, takže tímhle i ušetříme! A kdyby nám snad sestry dále odcházely, tak nabereme nějaké ty Ukrajinky a bude to – však ono to půjde. A kdyby to náhodou nešlo, tak ony to ty sestry stejně nějak zmáknou. Co to je 25–30 pacientů?

O národ „xenofobů“ mají pečovat cizinky?

Světe div se, situace se ani tímto „šalamounským“ řešením nezlepší. Sester ubývá, nemocnice musejí omezovat provoz pro nedostatek sester a posily z východu situaci spasí jen těžko. Sestry z Ukrajiny? V Čechách, kde se jedním z vítězů letošních voleb stala xenofobní extremistická strana? Myslím, že se nebudu mýlit, když si dovolím tvrdit, že tohle fungovat nebude. Stane se buď to, že úroveň našeho zdravotnictví – na kterou jsme tak pyšní – prudce klesne, nebo zasáhne neviditelná ruka trhu a nemocnice začnou kromě operačních robotů investovat také do kvalitních sester. Nebude to asi levné a možná to pocítí i naši pacienti, kteří dnes raději zaplatí rentgen pejskovi u veterináře, než poplatek za hospitalizaci. Nebo se možná stane zázrak. Rád si na něj počkám…

Pavel Boháček
(Autor blogů o vědě a zdravotnictví)
Men In Nursing CZ

 



Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 45/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share