Jak jsou Češi spokojeni se zdravotnictvím a lékařskou péčí?

I přes často deklarovanou nespokojenost s platy a pracovními podmínkami zdravotníci vykonávají stále velmi slušnou práci. Soudit tak lze ze závěrů aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, podle kterých spokojenost lidí se zdravotním systémem vzrůstá. Většina Čechů však také vnímá velké problémy s financováním zdravotní péče, jakožto i nedostatky v hospodaření s léky a ve fungování zdravotních pojišťoven.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zařadilo v prosinci 2017 do svého pravidelného výzkumu v rámci projektu Naše společnost blok otázek týkajících se zdravotnictví. V rámci tohoto bloku byla zjišťována celková míra spokojenosti občanů s naším zdravotním systémem a také jejich názory na jednotlivé oblasti zdravotnictví – například financování veřejného zdravotnictví, hospodaření v oblasti léků nebo fungování zdravotních pojišťoven.

Málokdy vídaná spokojenost

Zda byli Češi v loňském roce celkově zdravější, a tedy nemuseli tolik využívat náš systém zdravotnictví, nebo se i v době personální krize ve zdravotnictví lékaři a sestry tolik snaží uspokojit potřeby svých pacientů, nemůžeme s jistotou říci. Jisté ovšem je, že výsledky letošního výzkumu jsou nadmíru příznivé pro všechny zainteresované strany, a to zejména ve srovnání s předchozími lety. Podíl obyvatel spokojených se zdravotním systémem v České republice vzrostl meziročně o 7 procentních bodů, díky čemuž můžeme tvrdit, že většina obyvatel vyjadřuje s naším systémem zdravotnictví spokojenost. „Podíl obyvatel vyjadřujících na pětibodové škále spokojenost (součet odpovědí ‚rozhodně spokojen‘ a ‚spíše spokojen‘) se zdravotním systémem v ČR je větší než polovina (52 %) a oproti minulému roku vzrostl o 7 procentních bodů. Naopak nespokojenost (součet odpovědí ‚spíše nespokojen‘ a ‚rozhodně nespokojen‘) se zdravotním systém v ČR vyjádřila pětina obyvatel (20 %), což je o 4 procentní body méně než v loňském roce. Přibližně čtvrtina (27 %) dotázaných se pak v příslušné otázce uchýlila ke středové variantě ‚ani spokojen, ani nespokojen‘ a zbývající 1 % uvedlo, že ‚neví‘,“ upřesňuje CVVM v dokumentu, který mají Zdravotnické noviny k dispozici (viz graf 1).

Nejlepší byl rok 2015, nejhorší rok 2008

Centrum tuto otázku podává respondentům každoročně už od roku 2002. Letos se jedná o nejlepší výsledek, který lze srovnat pouze s dosud historicky nejlepším výsledkem v roce 2015. V roce 2017 i o dva roky dříve byla míra spokojenosti na úrovni 52 %, rozdíl mezi těmito dvěma rekordními roky je pouze ve vyjádřené nespokojenosti se systémem – v roce 2015 bylo o 2 % méně obyvatel nespokojených.

Suverénně nejhorším rokem byl hlediska spokojenosti prosinec 2008, kdy se podíl spokojených pohyboval hluboko pod polovinou a dosáhl jen 27 %, naopak podíl nespokojených obyvatel představoval 44 %. Graf na straně 2 dobře ilustruje vývoj v posledních letech. „Od roku 2012 se míra těch, kteří jsou se zdravotním systémem spokojeni, zvyšovala až do roku 2015, v minulém šetření z roku 2016 pak došlo ke statisticky významnému poklesu spokojenosti a v letošním roce byl znovu zaznamenán statisticky významný nárůst, a to až na nejvyšší hodnoty za celé sledované období (shodně i v roce 2015),“ uvádí CVVM v dokumentu.

Rozhoduje řada subjektivních faktorů

O spokojenosti či nespokojenosti občanů s naším systémem veřejného zdravotnictví rozhoduje řada vedlejších faktorů, z nichž zdaleka ne všechny mají přímou vazbu na zdravotnictví a zdraví respondentů. Podle CVVM se rozdíly v deklarované spokojenosti projevují jak z hlediska věku či vzdělání, tak i z hlediska životní úrovně, spokojenosti se životem, hodnocením vlastního zdravotního stavu, a dokonce i z hlediska politické orientace.

„Podrobnější analýza ukázala, že spokojenost se zdravotním systémem v ČR stoupá s rostoucím vzděláním, se zvyšující se spokojeností s vlastním životem, s pozitivním hodnocením životní úrovně domácnosti a rovněž s posunem na škále politické orientace směrem od levice ke středu a pravici. Naopak oproti tomu klesá spokojenost s přibývajícím věkem,“ vysvětluje analytička a zpracovatelka výsledků Radka Hanzlová ze Sociologického ústavu AV ČR s tím, že nejvýraznější rozdíly pak najdeme podle hodnocení vlastního zdravotního stavu. „Mezi lidmi, kteří svůj zdravotní stav označili za ‚velmi dobrý‘, jsou spokojeny se zdravotním systémem v ČR přibližně čtyři pětiny (81 %), respondentů s dobrým zdravotním stavem vyjádřily spokojenost tři pětiny (61 %), při průměrném zdravotním stavu je spokojena přibližně třetina (35 %) a u dotázaných, kteří vlastní zdravotní stav označují za ‚špatný‘ či dokonce ‚velmi špatný‘, je spokojena pouhá čtvrtina (25 %),“ dodává analytička.

Problematické financování zdravotnictví               

Spokojenost se systémem však nebyla jedinou oblastí výzkumu. Ten se totiž zaměřil i na názory obyvatel na problematičnost vybraných oblastí našeho systému (viz graf 2). Oblast, kterou lidé vnímají jako nejproblematičtější, je financování zdravotní péče. „Stejně jako v předešlých letech je za oblast s největšími problémy považováno financování veřejného zdravotnictví, kde vidí ‚velmi velké‘ či ‚velké‘ problémy 68 % respondentů. ‚Malé‘ nebo ‚žádné‘ problémy zde spatřuje necelá čtvrtina občanů (22 %). Druhou nejproblematičtější oblastí je hospodaření v oblasti léků, u kterého vidí ‚velmi velké‘ či ‚velké‘ problémy 59 % dotázaných. Na třetím místě je fungování pojišťoven, kde spatřuje ‚velmi velké‘ nebo ‚velké‘ problémy stále ještě více než polovina (55 %) dotázaných občanů. Jak dokládá časové srovnání (viz tabulka 1), zde došlo k největším posunům míry problematičnosti. O 9 procentních bodů vzrostl podíl těch, kteří spatřují ve fungování pojišťoven ‚velmi velké‘ či ‚velké‘ problémy a zároveň o stejný počet bodů klesl podíl těch, kteří ve fungování pojišťoven vidí ‚malé‘ nebo ‚žádné‘ problémy,“ upřesňuje CVVM.

Znění otázky: „Jsou nebo nejsou podle Vás problémy v následujících vybraných oblastech zdravotnictví? Pokud jsou, jak velké? a) Kvalita poskytované zdravotní péče, b) financování veřejného zdravotnictví, c) vztah mezi lékaři a pacienty, d) dostupnost zdravotní péče, e) hospodaření v oblasti léků, f) objem služeb poskytovaných veřejným zdravotnictvím, g) fungování pojišťoven.“ Varianty odpovědí: velmi velké, velké, malé, nejsou žádné.

Vztahy s lékaři jsou většinou dobré

Ostatní hodnocené oblasti se respondentům jako tolik problematické nejevily. Problémy zde buď nevnímají vůbec, nebo je definují jen jako „malé“. Jako zdaleka nejméně problematickou oblast lidé vnímají vztah mezi lékaři a pacienty – 66 % občanů zde spatřuje pouze „malé“ nebo „žádné“ problémy. Nelze však brát na lehkou váhu ani podíl těch, kteří vidí v této oblasti „velmi velké“ či „velké“ problémy – ten je přibližně čtvrtinový (28 %).

Lidé jsou též ve většině případů spokojeni s dostupností lékařské, resp. zdravotní péče. „Malé“ či „žádné“ problémy s dostupností uvedlo 63 % občanů, naopak „velmi velké“ či „velké“ problémy zde spatřuje 34 % lidí.

Většinově jsou lidé také spokojeni s kvalitou poskytovaných služeb zdravotní péče. Téměř tři pětiny respondentů (58 %) konstatovaly „malé“ nebo „žádné“ problémy. „Velmi velké“ či „velké“ problémy zde ovšem vidí nikoliv nevýznamných 37 % dotázaných.

Vyrovnaně se jeví výsledky hodnocení objemu poskytovaných služeb ve zdravotnictví. „V případě objemu služeb poskytovaných veřejným zdravotnictvím jsou ‚malé‘ či ‚žádné‘ problémy deklarovány necelou polovinou (47 %) české populace, přičemž podíl těch, kdo zde vidí ‚velké‘ a ‚velmi velké‘ problémy, dosáhl dvou pětin (40 %),“ upřesňuje CVVM.

Tabulka: Problémy ve zdravotnictví – časové srovnání (%)

Problémy vidí především nemocní

Podle CVVM podrobnější analýza výsledků ukázala, že hodnocení problematičnosti jednotlivých oblastí úzce souvisí se spokojeností se zdravotním systémem. „S rostoucí mírou spokojenosti klesá míra těch, kteří uvedli, že v dané oblasti jsou ‚velmi velké‘ či ‚velké‘ problémy a naopak stoupá zastoupení lidí, podle kterých jsou problémy v dané oblasti ‚malé‘ nebo ‚žádné‘. Co se týká sociodemografických charakteristik, u všech položek platilo, že názory na jejich problematičnost se zhoršují s horším subjektivním hodnocením vlastního zdravotního stavu, s menší spokojeností se životem a také s horším hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti,“ vysvětluje analytička Radka Hanzlová.

V časovém srovnání došlo oproti předchozímu šetření z roku 2016 k největšímu posunu v míře problematičnosti fungování zdravotních pojišťoven – o 9 procentních bodů vzrostlo negativní a současně kleslo pozitivní hodnocení (viz tabulku). „Současné hodnoty se velmi přiblížily hodnotám z roku 2015 a jsou téměř totožné s výsledky v roce 2010. Další statisticky významný posun byl zaznamenán u položky hospodaření v oblasti léků, kde problematičnost vzrostla o 5 procentních bodů na současných 59 %. V současnosti se jedná o druhou nejproblematičtější oblast ze sledovaných položek. Problematičnost dále statisticky významně vzrostla u objemu služeb poskytovaných veřejným zdravotnictvím (o 5 procentních bodů) a u dostupnosti zdravotní péče (o 4 procentní body),“ uzavírá analytička CVVM.

Filip Kůt Citores



Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 04/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share