Interní oddělení se potýkají s velkými problémy

„Interní oddělení v českých nemocnicích již fungují v krizovém režimu“ – v otevřeném dopise adresovaném ministru zdravotnictví Miloslavu Ludvíkovi (ČSSD) na tento stav upozorňuje Česká internistická společnost ČLS JEP. Podle našich předních internistů jsou tato oddělení chronicky přetěžována, a přesto často musejí v časech nedostatku lékařského i nelékařského personálu suplovat práci jiných. Internisté proto žádají ministra, aby situaci začal řešit a převzal zodpovědnost za zdraví občanů, neboť lékaři nejsou ve stávajících podmínkách schopni garantovat vysokou úroveň péče.

Interna, chirurgie a gynekologicko-porodnická oddělení tvoří páteř všech zdravotnických systému na světě. Menší obory jsou sice pro kvalitu zdravotní péče taktéž nezbytné, ale právě v těchto oborech se v rámci nepřetržité lůžkové péče v nemocnicích „otočí“ nejvíce pacientů. Podle internistické společnosti se proto kritická situace na interních odděleních může velmi brzy odrazit v celém našem systému zdravotní péče. Zodpovědnost za systém sice nenesou odborné lékařské společnosti, nýbrž státní orgány, ale s ohledem na skutečnost, že lékaři v tomto systému musejí fungovat a pečovat o pacienty, doporučují ministrovi zdravotnictví sadu řešení těch nejpalčivějších problémů, jež interní oddělení v současné době sužují.

Kapacitu limituje počet personálu

Při popisu současné „krizové“ situace se Česká internistická společnost ČLS JEP věnuje v první řadě nedostatku personálu, který se ukazuje jako významný limitující faktor poskytování lůžkové péče v českých nemocnicích. „Personální krize na všech úrovních zdravotnických pracovníků vede v důsledku k omezení lůžkové kapacity a lůžkové péče. Chybějí kvalifikovaní lékaři, protože po dosažení kvalifikace, která jim umožňuje pracovat samostatně v soukromé ambulanci, z interních oddělení odcházejí. K pokrytí služeb se tedy dramaticky porušuje nebo různě obchází zákoník práce. To se tiše toleruje i ze strany kontrolních institucí, protože jinak by nemocnice zkolabovaly ihned,“ prozrazují internisté.

Ve věci nedostatku personálu lékaři upozorňují i na tolik mediálně prezentovanou personální krizi v kategorii nelékařského zdravotnického personálu, který je z hlediska zajištění chodu jednotlivých oddělení i úrovně kvality poskytované péče neopomenutelný. „V důsledku dlouhodobého a prohlubujícího se nedostatku sester je lůžková kapacita v nemocnicích významně omezena, protože nemá kdo pacienty ošetřovat. Platí to zvláště na interním oddělení, kde je práce z nejnáročnějších. Mnohá lůžková oddělení jsou ‚dočasně‘ uzavírána. Kvůli chybění personálu a navíc i nedostatečnému odsunu z akutních lůžek na lůžka následné péče, vzniká problém nedostatku lůžek,“ popisují lékaři nepříznivou personální situaci na internách.

Praktici musejí nemocnicím pomoci

Dalším bolavým místem je podle internistů nefungující síť pohotovostních služeb v terénu, v nočních hodinách a o svátcích. „Síť pohotovostních služeb v terénu v nočních hodinách a o svátcích se zcela rozpadla a pacienti přicházej rovnou bez předchozího doporučení lékařem do nemocnic. Lékaři nemocničních oddělení jsou však vázání při odmítnutí pacienta pořízením rozsáhlé dokumentace a s tím je spojeno mnohem více administrativy, než na lékařské pohotovostní službě,“ stěžují si internisté s tím, že vyšetření těchto pacientů může významně ohrozit vážně nemocné na příjmových ambulancích i lůžkových odděleních, protože lékaři jsou plně vytíženi záplavou pacientů.

S lékařskou pohotovostní službou (LPS) úzce souvisí i Zdravotnická záchranná služba (ZZS), která LPS taktéž často supluje a podle internistů často představuje jen „taxi zdarma“. Internisté kritizují současnou praxi na záchrance – zejména pak výjezdy záchranky bez lékaře. „Všichni mají spočítáno, kolik chybí lékařů a proč lékař ZZS nemůže vyšetřit každého. S tím, že záchranář nemůže nechat pacienta doma, musíme samozřejmě souhlasit. Na druhé straně nízkoprahový příjem na interním oddělení v nemocnici nemá kapacitu, aby všechny nemocné komplexně vyšetřil,“ upozorňují internisté.

 Nevíte co s pacientem? Pošlete ho na internu

 Vnitřní lékařství (interna) zahrnuje obrovské množství diagnóz, z nichž některé se v průběhu života dotknou většiny z nás. Fakt, že v určitém věku má každý i nějakou tu interní diagnózu umožňuje podle internistů lékařům z jiných specializací požádat o překlad na internu. Právě tuto praxi ovšem internisté spolu s váznoucí spoluprací s dalšími obory kritizují. „Další lůžková oddělení v nemocnici, trpící také nedostatkem sester a tedy lůžkové kapacity, odesílá na interní oddělení řadu pacientů se základním onemocněním své specializace, pokud je stav komplikován ještě klasickou interní komorbiditou. Lékaři těchto oddělení se cítí nekompetentní tyto nemocné ošetřovat a žádají hospitalizaci pacienta opět na interním oddělení. Interní ambulance (případně interní příjem) je zavalena pacienty a lékař řeší logistiku, všude jej odmítají, protože mohou, ale on pacienta na ulici vyhodit nemůže,“ vysvětlují internisté a zdůrazňují, že je třeba zapojit do zodpovědnosti i kolegy ze spolupracujících oborů.

Internisté proto žádají jistou oporu v zákoně, resp. vyhlášce, která by do určité míry omezila možnosti jiných specializací „zbavovat se“ pacientů jejich automatickým překládáním na interny. „V případě, že internista na příjmové ambulanci rozhodne, že pacienta lze umístit na záchytnou stanici, nebo je únosný k pobytu na psychiatrii nebo na jiném odborném oddělení, tak toto by mělo být vymahatelné. Podmínkou je zakotvení ve vyhlášce, že pacient musí být z interny na tato oddělení přijat nebo alespoň zde vyšetřen a nikoliv apriori odmítán,“ žádají internisté.

Internistická společnost v souvislosti se zmíněnými psychiatrickými odděleními, záchytnými stanicemi a detoxikačními centry poukazuje také na speciální pravidla těchto typů pracovišť. „Mají přísná pravidla, takže ani pacienty s málo významnou intoxikací a sebevražednými sklony nejsou ochotny přijmout, dokud nejsou zcela při vědomí. Důvodem je údajná neschopnost se o pacienta postarat. Na interním oddělení však tito nemocní stejně leží na standardních lůžkách bez jakékoliv monitorace s rizikem, že dokonají své sebevražedné myšlenky například skokem z okna, protože interní oddělení není nijak zabezpečeno,“ popisují internisté logickou chybu v pravidlech těchto oddělení.

Více auditů – méně času na pacienta

 Posledním jmenovaným, ale nikoli nevýznamným, problémem je přebujelost administrativní práce, na kterou si stěžují zdravotníci všech odborností. Lékařský i nelékařský personál je podle internistů často zaměstnáván zbytečnou administrativou, což v kombinaci s nedostatkem personálu odvádí pozornost zdravotníků od pacientů. Kontrolní a auditorská činnost je podle lékařů rovněž nadužívána. „Někdy se zdá, že je dnes více auditorů než zdravotníků. Snad každý týden je audit na něco. Ale nikdy ne na zdravotnické problémy, problémy zdravotníků či na kvalitu péče. Pro audit je důležitá dokumentace: ‚čím více papírů, tím lépe ‘. Málokdo si potom uvědomuje, že čím více auditorů a kontrolní činnosti, tím méně času na pacienty. To co dnes zabírá papírová práce je zcela nepředstavitelné,“ konstatují internisté.

Kroky k nápravě

Stav, kdy interní oddělení často nahrazují selhávající segmenty zdravotní péče, nelze podle internistů dále tolerovat a je třeba jej promptně řešit. „Za současných podmínek již nejsme schopni garantovat úroveň péče, musíme odmítat hospitalizaci pacientů, kteří by jinak měli být spíše přijati, předčasně propouštět ne zcela doléčené a stabilizované nemocné a tak stále více riskovat zdraví spoluobčanů a vlastní bezúhonnost, protože se množí, někdy i oprávněné stížnosti a trestní oznámení nespokojených pacientů.  Tuto situaci nelze dále tolerovat a jasně deklarujeme, že předáváme zodpovědnost za zdraví našich pacientů na ministerstvo zdravotnictví a další státní orgány,“ deklarují v dopise Miloslavu Ludvíkovi internisté a zároveň navrhují i základní opatření k řešení stávající situace (viz rámeček níže).

Filip Kůt Citores

(Foto: Depositphotos)


 Kroky ke zvládnutí krize na internách

Česká internistická společnost ČLS JEP navrhuje ministru zdravotnictví Miloslavu Ludvíkovi a státním orgánům program, který by měl podle mínění lékařů významně pomoci při řešení krizové situace na interních odděleních tuzemských nemocnic. Formulace jednotlivých kroků přinášíme v plném znění tak, jak je internisté v otevřeném dopise ministrovi zdravotnictví předložili.

 

  1. Je nutné obnovit funkci LPS, včetně výjezdu lékařů, tak jak tomu bylo dříve. Praktičtí lékaři mají zákonnou povinnost se na těchto službách podílet, nikdo to však důsledně nevyžaduje. Je třeba podmínit kapitační platby pojišťoven lékařům do určitého věku účastí v LPS službách 1–2 krát měsíčně dle potřeby regionu.
  2. Pokud přijde pacient na nemocniční ambulanci bez doporučení lékaře – je třeba umožnit jeho vyšetření, uzavřít stručnou zprávou odpovídající dokumentaci LPS, tedy neprovádět zbytečně zatěžující cílené vyšetření.
  3. Odmítnutí pacienta přicházejícího s doporučením musí být hrazeno jako vyšetření komplexní.
  4. Je nutné zvážit zpoplatnění výjezdu ZZS, aby nebyla používána jako taxislužba poskytovaná zdarma. Pokud půjde o život, tak například 300 Kč je částka nicotná, pokud půjde o zneužití pak je zcela přiměřená.
  5. Je nutné omezit nejen administrativu ale i činnost akreditační a zbytečné audity.

(zdroj: Česká internistická společnost ČLS JEP)

 



Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 29-30/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share