Doživotní renta pro sestry u lůžek? Nemusí to být tak snadné

Psychická a fyzická náročnost povolání sestry zavdává podle České asociace sester důvody k zavedení tzv. výsluhového příspěvku (renty) i pro tuto profesní skupinu. Výsluhy dnes pobírají například příslušníci armády či policie. O vyhovění návrhu a přiznání renty sestrám ve třísměnném provozu ministerstvo vážně uvažuje. Už se ale ozývají i další zdravotníci, kteří by na zvažovaný příspěvek nedosáhli.

Nedostatek sester ve třísměnném provozu je již několik let akcentován jako jeden z nejvážnějších problémů současného českého zdravotnictví s víceméně přímým dopadem na pacienty. Nedostatek právě těchto sester totiž na mnoha místech vede k omezování chodu oddělení, a tedy i dostupnosti zdravotní péče – o kvalitě ošetřovatelské péče nemluvě. Dostupnost i kvalita péče je podle zdravotnických odborů udržována na únosné hranici jen díky altruismu zdravotníků, kteří v nemocnicích setrvávají navzdory zhoršujícím se pracovním podmínkám. Jak se ukazuje, spásný efekt nepřineslo ani opakované navyšování platů a mezd ve zdravotnictví, které zřejmě ani dnes není schopno přimět nové zdravotníky k práci u lůžka ve třísměnném provozu. Česká asociace sester (ČAS) proto navrhla benefit, který by potenciálně mohl motivovat sestry k setrvání v těchto extrémně náročných pracovních podmínkách – sestrám ve třísměnném provozu by měl být přiznán výsluhový příspěvek ve výši 5000 korun. Premiér Andrej Babiš na tento návrh reagoval vstřícně, když pověřil ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (oba ANO), aby jeho resort spočítal, kolik by toto opatření stálo a jak by mohlo být realizováno. I podle premiéra by totiž renta pro sestry ve třísměnném provozu mohla dostat zpět k lůžku pacientů ty, kteří z nemocnic odešli do jiných segmentů.

Až 30 let u lůžka

Podle Adama Vojtěcha by na případnou rentu mohly dosáhnout ty sestry, které by ve třísměnném provozu vydržely 20 až 30 let. Návrh je však podle ministra velmi čerstvý a bude třeba vše důkladně propočítat. „Zadali jsme Ústavu zdravotnických informací a statistiky, aby propočetl, kolik takových sester je a kolik by to stálo. Analýzu bychom mohli mít v řádu týdnů,“řekl novinářům ministr, podle kterého se budou hledat i další možné cesty k vyřešení chronického nedostatku sester v nemocnicích. Ve hře je tak například i benefit ve formě předčasného odchodu do důchodu. Kromě nákladnosti pro státní rozpočet se však jako hlavní problém jeví již počínající třenice mezi jednotlivými skupinami zdravotníků. Na příspěvek by totiž podle návrhu měly mít nárok jen sestry ve třísměnném provozu. O ostatních, včetně lékařů, zatím nepadlo ani slovo.

Odměna dle náročnosti práce

Téměř jistě tak případné schválení výsluh jen pro jednu skupinu zdravotníků rozlítí všechny zbývající. Nejen, že to může způsobovat třenice mezi samotnými zdravotníky, ale nepochybně to může vést i k jejich následnému tlaku na stát, aby podmínky ve zdravotnictví narovnal. Podle prezidentky ČAS Martiny Šochmanové je ovšem nutné vycházet zejména z míry zatížení. „Nerovnost je už v tom zatížení. Pokud sestra pracuje v ambulantním provozu a má běžnou pracovní dobu, tak je to nerovnost oproti sestře, která pracuje ve 24hodinovém provozu třeba na ARO, na pooperačním oddělení, na neonatologii – na těch nejtěžších pracovištích,“ vysvětlovala Martina Šochmanová v ČT.

Nepříliš reálné opatření

Přestože je diskuse o výsluhách teprve na začátku, potenciální překážky na cestě k jejich zavedení se jen hromadí. Ostatně i vyjádření ministra jsou zdravě opatrná. „My zatím nic neslibujeme, skutečně je to pouze návrh, takže uvidíme, jestli to vůbec bude reálné a realizovatelné,“ řekl Adam Vojtěch v ČT. Reálnějším se tak stále více jeví opatření spočívající v dřívějším odchodu sester do důchodu. Myslí si to například i Lenka Šnajdrová – zakladatelka a administrátorka portálu Ošetřovatelství.info, které je nejvýznamnější diskusní platformou pro nelékaře. „Výsluhy pro sestry mi připadají jako velmi složitý konstrukt. Už jen jejich evidence – komu ano a komu ne, může být sama o sobě administrativně i finančně náročná. Výsluha je také nedílně spojena se služebním poměrem, který přináší jistá znevýhodnění. Zjišťoval někdo, zda by o to sestry stály? Navíc výsluha se získává až po odchodu z profese, ať již do jiného oboru nebo do důchodu. Čistě teoreticky by to naopak mohlo motivovat sestry k dřívějšímu odchodu jinam. Rovněž se dá předpokládat, že by se ozvaly další zdravotnické profese (např. lékaři už se ozvali), že chtějí to samé, a ve finále budou v systému další výrazné nerovnosti. Ne že bych sestrám výsluhy nepřála, ale osobně je nevidím jako příliš reálné. Daleko lépe si dovedu představit dřívější odchod do důchodu,“ komentovala pro ZN návrh Lenka Šnajdrová.

Filip Kůt Citores

Foto: Depositphotos


Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 22/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

 

Share