Deprese je závažným problémem, polovina pacientů je přesto neléčena

Nemocí trpí lidé každého věku a postavení, deprese je přitom častější u žen (5,1 %) než u mužů (3,6 %). Její riziko se navíc zvyšuje u lidí žijících v chudobě, nezaměstnaných, osob vystavených ztrátě blízké osoby nebo rozpadu manželství. Obvyke doprovází fyzická onemocnění a rovněž abúzus návykových látek. V nejhorším případě deprese vedou k sebevraždám.

Odborníci odhadují že v roce 2015 spáchalo ve světě sebevraždu na 800 000 osob, což je téměř 1,5 % všech úmrtí. Sebevražda tak patřila v roce 2015 mezi 20 nejčastějších příčin úmrtí a především byla druhou nejčastější příčinou úmrtí ve věkové skupině mladých lidí od 15 do 29 let věku. „Deprese je svízelnou chorobou, která přináší velké utrpení a skutečně vede až k sebevraždám,” zdůraznil v úvodu tiskové konference v pražském Lékařském domě 6. dubna 2017 její moderátor prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Praha a člen předsednictva ČLS JEP.

Na tiskové konferenci dále poukázali na škodlivost deprese z různých pohledů MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH, ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v ČR, Ing. Daniela Matějková, vedoucí oddělení koncepcí a strategií ministerstva zdravotnictví, a doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Je příznačné, že kampaň Světového dne zdraví WHO v roce 2017, který připadl na 7. duben, byla věnována depresi. Její slogan byl výmluvný: „Deprese – pojďme o ní mluvit“.

Nemoc nesmí být stigmatizována

Celkový počet lidí trpících depresí je odhadován na vice než 300 milionů a jejich počet se mezi lety 2005 až 2015 zvýšil o 18 %. „Deprese je ta nejrozšířenější příčina zdravotního omezení ve světě, přesto je toto onemocnění velmi často nebo pozdě rozpoznáno a nedostatečně léčeno. I v zemích s vysokými příjmy je téměř 50 % lidí, kterým se nedostává léčby žádné. Proto hlavním cílem kampaně je zvýšit povědomí o této nemoci a ukázat lidem trpícím depresí cestu, jak vyhledat a získat odbornou pomoc. Mottem kampaně je výzva o tomto onemocnění otevřeně hovořit a reagovat i na stigma s ním spojené,” řekla A. Šteflová.

Ekonomické náklady související s depresí a dalšími častými duševními poruchami jsou obrovské a jsou výsledkem častých absencí v práci a nižší produktivity. “Výsledky nedávné studie WHO ukazují, že celkové náklady přesahují jeden bilion amerických dolarů ročně. Přes tuto enormní ekonomickou zátěž jsou vládní výdaje na duševní zdraví extrémně nízké. Podle průzkumu WHO v Atlasu duševního zdraví 2011 jsou v průměru tři procenta státního rozpočtu vynaložena na duševní zdraví, a to od méně než jednoho procenta v zemích s nízkými příjmy až po pět procden t v zemích s vysokými příjmy,” uvedla A. Šteflová.

Česká republika bohužel patří k zemím s podprůměrnými výdaji v této oblasti. „Uskutečnění reformy péče o duševní zdraví v České republice je proto více než žádoucí a WHO ji politicky i odborně již řadu let podporuje. Pokud se týká dlouhodobé spolupráce WHO a ČR na téma péče o duševní zdraví v rámci projektů BCA, kde jsou řešiteli MZ a ČLS JEP, jejím cílem je vypracovat národní zdravotní politiku v péči o duševní zdraví v souladu s doporučeními akčního plánu duševního zdraví – European Mental Health Action Plan 2013-2020,” připomněla A. Šteflová.

Lidé s duševními poruchami, přes svou nemoc, jsou plnohodnotní občané, jejich lidská práva musejí být chráněna a mají nárok na důstojnou, bezpečnou a účinnou léčbu. Plán má za cíl snížit proporci neléčených lidí s duševními poruchami o 50 %.

„Systémy péče o duševní zdraví jsou koordinovány s ostatními sektory, zdravotnickým i sociálním. Přenášením péče na komunitní úroveň by se do roku 2020 měl snížit počet psychiatrických lůžek o 20 procent a ve stejné proporci zvýšit rozsah komunitních služeb. WHO výrazně politicky i odborně podporuje současné reformní kroky ministerstva zdravotnictví v péči o duševní zdraví,” sdělila A. Šteflová.

Cílem reformy je propojení systémů 

Ministerstvo zdravotnictví vítá rozhodnutí WHO věnovat letošní Světový den zdraví tematice depresí a vnímá v tom určitou symboliku se zahájením implementace Strategie reformy péče o duševně nemocné.

„Reforma péče o duševně nemocné představuje systémovou změnu celého jednoho segmentu zdravotní péče. Význam této změny je v tom, že se jedná o propojování zdravotního a sociálního systému, jež může být příkladem i pro ostatní medicínské obory. Jde o proces srovnatelný s největšími restrukturalizačními projekty v jiných odvětvích. Jedním z klíčových témat celé reformy tak bude spolupráce v rámci multidisciplinárních týmů mezi zdravotníky a sociálními pracovníky. Dosavadní zkušenosti z týmů, kde se o něco takového již pokusili, říkají, že to nebude jednoduché. Postoje pracovníků v obou systémech jsou často odlišné, pod stejnými pojmy občas vidí jiný obsah, přístup k pacientům a klientům vychází z jiných principů. Co jeden považuje za kvalitní péči, druhý tak vidět nemusí. Čeká nás období, kdy budeme společně hledat jednotný pohled na kvalitu péče z pohledu sociálního i zdravotního, budeme se muset naučit a legislativně vyřešit, jak sdílet důležité informace mezi zdravotními a sociálními službami,” řekla D. Matějková.

Vzniknou společné zdravotně sociální týmy. Ministerstvo zdravotnictví chápe reformu mimo jiné jako složitý proces změn postojů, myšlení, přístupů pracovníků podílejících se na péči o duševně nemocné. „ Chceme vytvořit systém péče, kdy si klient nebo pacient často ani nebude uvědomovat, který systém mu péči poskytuje. V současnosti se často péče poskytuje tak, jako by se jednalo o dva lidi a ne jednoho, který má jen potřeby v různých oblastech péče,” uvedla D. Matějková.

Stávající systém péče, který zahrnuje ambulantní péči a lůžkovou péči, akutní i následnou, bude doplněn o nové služby poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta.

„Jsme si vědomi stále se stupňující poptávky všech zainteresovaných stran po hmatatelných výsledcích reformního procesu. Rok 2017 bude vlastně prvním rokem, ve kterém je změnový proces reálně zahájen, a uvidíme skutečné výsledky. Implementační fáze reformy je podpořena prostředky z Operačního programu zaměstnanost v objemu více než cca jedné miliardy korun během pěti let. Projekty v souladu s výzvou zaměřujeme na podporu potřebných změn a rozvoj nových služeb v komunitě, vzdělávání či destigmatizační aktivity v období 2017 až 2021.

Ministerstvo již začalo realizovat dva projekty. Prvním z nich je Podpora vzniku center duševního zdraví I, jehož cílem je zavedení komunitní péče o SMI pacienty (severe mental illness – pacienti s vážným psychickým onemocněním) prostřednictvím vzniku a pilotního ověření provozu pěti center duševního zdraví (CDZ). Druhým a zároveň nejrozsáhlejším projektem je Deinstitucionalizace péče o duševně nemocné, který organizačně zastřešuje a podporuje celý změnový proces a zásadně podporuje spolupráci všech zainteresovaných stran,” uvedla D. Matějková.

MZ intenzivně spolupracuje především s Psychiatrickou společností ČLS JEP, která je odborným garantem reformy a představuje tak důležitého partnera, bez něhož by bylo obtížné některé záležitosti realizovat.

„Věřím, že společnými silami se nám podaří vytvořit systém dlouhodobě udržitelné kvalitní péče o duševně nemocné v souladu s jejich potřebami, řekla D.Matějková…

 

Pokračování tématu naleznete ve Zdravotnických novinách č. 16/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

TIŠTĚNÁ VERZE PRO LÉKAŘE (s odbornou přílohou ZN Plus) – ON-LINE OBJEDNÁVKOVÝ FORMULÁŘ >

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 988 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 22 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.
Share