Co se ve zdravotnictví (ne)povedlo a co nás čeká v roce 2018?

Legislativní sprint v posledním roce vlády premiéra Bohuslava Sobotky se kromě jiných resortů promítl i do zdravotnictví, a to poměrně významně. Část změn vstoupila v platnost již v tomto roce, jiné na nás čekají až v tom následujícím, a nad některými se stále ještě vznáší otazník. Podívejme se společně na novinky, jež ministerstvo zdravotnictví považuje za nejdůležitější z pohledu široké veřejnosti, a které začnou platit v roce 2018.  

Končící ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), kterého ve funkci střídá Adam Vojtěch (ANO), si při nástupu do funkce vytkl za cíl přetvořit ministerstvo zdravotnictví v ministerstvo pacientů. Jak se tento záměr podařilo Miloslavu Ludvíkovi naplnit, to nechť posoudí každý pacient sám. Pravda ovšem je, že změny, které ministerstvo ve vládě a na půdě parlamentu prosadilo, by podle všeho měly být do jisté míry pro pacienty skutečně prospěšné. Kromě legislativních změn s pozitivním dopadem na pacienty, o kterých si řekneme dále, se vize „ministerstva pacientů“ promítla i do samotného chodu úřadu. Přibližně v polovině října byla na půdě ministerstva zdravotnictví ustavena tzv. Pacientská rada. Tu tvoří zástupci stávajících pacientských organizací, které již mnoho let slouží jako prostředníci mezi pacienty a lékaři, potažmo úřady. Vznikem pacientské rady při ministerstvu zdravotnictví dochází k povýšení významu pacientských organizací v rámci našeho zdravotnictví. Pacientská rada je tedy od října tohoto roku novým oficiálním poradním orgánem ministra zdravotnictví, bez ohledu na to, kdo právě ministerstvo řídí. Úkolem tohoto orgánu bude zejména zprostředkovávat hlas pacientů ministru zdravotnictví a přinášet nové podněty k přípravě a změnám právních a dalších předpisů. Pacienti se také nově budou účastnit vnitřního připomínkového řízení a vyjadřovat se k připravovaným opatřením. Uvidíme, zda v následujícím volebním období dojde k dalšímu posílení role pacientů, či zda nové vedení ministerstva zdravotnictví bude význam Pacientské rady spíše marginalizovat.

Kde vzít na platy a nekrást?

Jedním z nejvýznamnějších počinů vlády Bohuslava Sobotky, s největším dopadem na financování systému, bylo plnění priority v oblasti navyšování finančního ohodnocení pracovníků ve zdravotnictví. Navýšení platů a mezd ve výši 10 % všem pracovníkům ve zdravotnictví přirozeně výrazně navýšilo výdaje systému – plnění této vládní priority by ovšem nebylo možné bez dodatečných příjmů, a to ani při vyšším výběru pojistného. Náklady se totiž zvyšují nejen v oblasti personální, ale také v případě zdravotní péče. Vláda tedy přišla s řešením pravidelného navyšování plateb za státní pojištěnce. Pravidelnou valorizaci v právem smyslu slova se sice nepodařilo plně prosadit do zákona, vláda se ale nakonec dohodla na kompromisním řešení, které dává zdravotnictví jistotu alespoň na tři roky dopředu. V roce 2018 dojde z rozhodnutí vlády k navýšení plateb za státní pojištěnce, což by podle ministerstva zdravotnictví mělo opět umožnit navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o dalších 10 procent. V příštím roce se tedy zvýší tato platba o 49 korun na pojištěnce a měsíc – ze současných 920 na 969 korun v roce 2018. „Novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění by dále měla zajistit růst plateb za státní pojištěnce i v letech 2019 a 2020,“ uvádí ministerstvo. Konkrétně to znamená přibližně 3,5 miliardy ročně navíc.

Jak to prospěje pacientovi?

V úvodu bylo řečeno, že se v tomto článku zaměříme především na nejdůležitější změny ve zdravotnictví z pohledu široké veřejnosti. Ač se může zdát, že se navyšování platů a mezd ve zdravotnictví týká výhradně specifické profesní skupiny, opak je pravdou. Klíčový je totiž důvod navyšování finančního ohodnocení zdravotníků – personální krize a pokračující fluktuace zejména nelékařského zdravotnického personálu. Přepracovaný a nespokojený personál nemocnic, jehož řady se navíc stále tenčí, nemůže dlouhodobě pacientům poskytovat adekvátní péči. Navyšování platů a mezd má tedy tento tragický trend ve zdravotnictví zvrátit a postupně personálně stabilizovat zejména lůžková zdravotnická zařízení, což by mělo mít pozitivní dopad na všechny klienty dotčených nemocnic.

Úleva pro ty nejslabší

Zrušení většiny tzv. regulačních poplatků bylo jen prvním z opatření, které mělo snížit přímé výdaje pacientů na zdravotní péči. Pozitivní dopad zrušení poplatků ocenili především senioři, kteří čerpají zdravotní péči v průměru nejvíce a mají také nejvíce návštěv lékaře za rok. Hůře už tento krok nesla zdravotnická zařízení, která přišla o významnou část svého příjmu. Podle mnohých tento výpadek stát zdravotnickým zařízením dostatečně nekompenzoval. To je však téma pro samostatný článek. Pokud se máme soustředit na další vládní počiny v této oblasti, které se projeví právě v roce 2018, musíme zmínit snížení limitu na léky pro děti a seniory. Novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění se snižuje finanční spoluúčast pacientů, kteří patří do tzv. sociálně zranitelných skupin obyvatelstva. Podle Miloslava Ludvíka pak tento zákon pomůže obecně zvýšit dostupnost zdravotních služeb. Změny se týkají dětí do 18 let věku a dospělých od 65 let věku. „U těchto věkových skupin dojde ke snížení limitu na tzv. započitatelné doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky z 2500 korun na 1000 korun. U osob nad 70 let pak bude maximální roční limit započitatelných doplatků snížen na 500 korun. Zdravotní pojišťovny tedy budou svým pojištěncům vracet více finančních prostředků, které pojištěnci vynaloží na doplatky za léky,“ vysvětluje ministerstvo. Novela také rozšiřuje nárok pojištěnce na úhradu některých druhů očkování. „Například očkování proti lidskému papilomaviru tak nebude jen pro dívky, ale i pro chlapce (od 13 do 14 let věku). Významně se posílí možnost očkovat rizikové pacienty, aby následkem svého onemocnění nepodlehli komplikující infekci,“ doplňuje tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Odvrácená, přesto lidská tvář zdravotnictví

Navzdory jejím obrovským pokrokům není medicína všemocná. Přírodní zákony vždy předčí lidstvo i všechny lékaře dohromady. Přesto medicína umí pomáhat i tam, kde už léku není. Oborem, který se touto specifickou disciplínou zabývá, je paliativní medicína, potažmo paliativní péče. A právě v této oblasti dojde v roce 2018 k významnému a pozitivnímu posunu. „Od roku 2018 bude do seznamu zdravotních výkonů nově zařazena odbornost domácí paliativní péče. Tato změna umožní více pojištěncům dožít v domácím prostředí. V rámci této odbornosti budou podle tzv. úhradové vyhlášky pro rok 2018 hrazeny multioborové týmy pracující podle potřeb pacienta,“ vysvětluje ministerstvo. Je však nutné dodat, že ideálního stavu v oblasti domácí paliativní péče jsme prozatím ani zdaleka nedosáhli. Dostupnost je stále velmi nízká a změnit tento neuspokojivý stav se – i vzhledem ke společenské poptávce – jistě stane jednou z klíčových priorit nového vedení resortu.

Změny ve vzdělávání zdravotnických pracovníků

Pokud bychom sestavovali žebříček nejvýraznějších zásahů vlády Bohuslava Sobotky do zdravotnictví, změny ve vzdělávání zdravotnických pracovníků by jistě zaujímaly některou z prvních příček. Novelizován byl jak zákon o vzdělávání lékařů, tak i zákon o vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. Prosazování obou norem se neobešlo od rozsáhlých verbálních protestů profesních organizací obou zmíněných skupin. Zatímco u lékařů se změny týkaly zejména postgraduální a předatestační přípravy mladých lékařů, v případě nelékařů došlo k revoluci na všech úrovních vzdělávacího procesu. Zde je nejvýznamnější zrušení povinnosti vysokoškolského vzdělání pro všechny, kteří chtějí získat kvalifikaci všeobecná sestra, a zrušení tzv. kreditního systému celoživotního vzdělávání. V průběhu roku 2018 postupně nabudou účinnosti prováděcí právní předpisy k oběma těmto zákonům. „Uvedené prováděcí právní předpisy zejména stanoví obory nástavbového vzdělávání lékařů a zubních lékařů, upřesní, popřípadě nově upraví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, minimální požadavky na studijní programy a vzdělávací programy k získání odborné způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a podmínky a průběh aprobační zkoušky,“ doplňuje úřední řečí ministerstvo. Zda tyto zákony přispějí k lepšímu zdravotnictví, ukáže až čas. V případě změn zákona o vzdělávání nelékařů však bylo hlavním cílem vlády zjednodušení vzdělávacího procesu pro tuto profesní skupinu a tedy rychlejší příliv všeobecných sester do praxe, kde právě takto kvalifikovaní profesionálové nejvíce chybějí.

Do oblasti vzdělávání patří i další z počinů vlády s platností od roku 2018. Všem studentům vysokých škol starších 26 let, kteří se rozhodnou po promoci pokračovat v doktorském studiu, se dostane větší sociální podpory. Stát za ně totiž začne platit zdravotní pojištění. „Změna se týká těch doktorandů, kteří v doktorském studijním programu v prezenční formě studia studují prvně a nejsou zaměstnanci nebo OSVČ. Takový doktorand se díky tomuto zákonu stane státním pojištěncem, a nebude si tedy muset hradit zdravotní pojištění,“ doplňuje ministerstvo.

Nad povinným eReceptem se vznáší otazník

Nejlepší nakonec, říká se. V uplynulém roce rezonovala v médiích zejména dvě témata z oblasti zdravotnictví – nejprve tzv. protikuřácký zákon výrazně omezující kouření na veřejných místech (včetně restaurací, barů a hospod) a zavedení tzv. povinného eReceptu od 1. ledna 2018. Právě zavedení povinného používání elektronických receptů pod pokutou až 2 milionů korun vyburcoval lékaře i lékárníky k pravděpodobně nejsilnějšímu a nejhlasitěji deklarovanému odporu vůči vedení ministerstva zdravotnictví za celé čtyři roky. Elektronický recept představuje zásadní krok na cestě k tolik nutné elektronizaci českého zdravotnictví a jeho povinné používání bylo již opakovaně odloženo. Rok 2018 měl být nejzazším termínem a ještě nedávno se zdálo, že se lékařům už další odklad nepodaří vyjednat. Po volbách do poslanecké sněmovny však ještě může být všechno jinak – senátoři se postavili na stranu lékařů a podpořili odklad eReceptu o další 2 roky. A co je možná z pohledu lékařů ještě podstatnější – i nový ministr Adam Vojtěch deklaroval své pochopení pro argumenty lékařů, které prý alespoň v prvním roce nebude za nedodržení této povinnosti pokutovat. Systém elektronických receptů je podle mnohých totiž stále nedotažený, a tudíž prý nemůže přinést očekávané přínosy, ba spíše naopak (vice viz článek ZDE).

Filip Kůt Citores



Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 51-52/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

Roční předplatné 1456 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share