Česká republika se chystá na zákaz kouření v restauracích

Od půlnoci 30. května se v tuzemských restauracích a hospodách rozplyne dým, hospodští vyvětrají, uklidí popelníky a kuřáci už si tam další den nezapálí – Česká republika se od 31. května zařadí mezi „nekuřácké“ země. Zatímco restauratéři a hospodští v menších městech a na vesnicích se obávají poklesu tržeb, ve velkých městech panuje spíše optimismus – lidí si zvyknou stejně jako všude jinde na světě, kde jsou restriktivní zákony vůči kuřákům uplatňovány.    

Zákonodárci, kteří po letech dohad a přetahování se s odpůrci nakonec do zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (zák. 65/2017 Sb.) dokázali prosadit přísné omezení kouření na veřejných místech, zvolili pro účinnost tohoto zákona symbolické datum – 31. květen je totiž současně Světovým dnem bez tabáku, který už tradičně vyhlašuje Světová zdravotnická organizace. Přestože se zákon zdaleka nezabývá jen ochranou před škodlivými účinky tabákového kouře – tzv. pasivní kouřením – právě tato část zákona vzbuzovala u veřejnosti i v parlamentu nejvíce vášní. A není divu – nikotin způsobující závislost na cigaretách a dalších tabákových výrobcích stojí na žebříčku návykovosti hodně vysoko a může se v tomto ohledu směle rovnat s mnoha nelegálními drogami. Často se dokonce uvádí, že závislost na nikotinu je silnější, než na heroinu – tedy devastující drogy ze skupiny opiátů, o jejíchž smrtících účincích nikdo nepochybuje.

Nemoc jako každá jiná

Stejně jako u heroinu se ani v případě nikotinismu nejedná jen o pouhý zlozvyk, kterého by bylo možné silnou vůlí. Jde o plnohodnotnou závislost – tedy má jak psychosociální složku, tak toxikomanickou – tedy fyzickou závislost, která se projeví u přibližně 80 procent kuřáků. Těch zbývajících 20 procent, to jsou obvykle ti, o kterých lidé slýchávají, že se zbavili své závislosti prostou vůlí, ze dne na den. U drtivé většiny ostatních se ovšem jedná o nemoc, která má i své číslo lékařské diagnózy (F17). A pravděpodobně tento aspekt stál za dlouhodobým váháním zákonodárců s podporou restrikce kouření v českých restauracích a na dalších veřejných místech. Odtrhnout kuřáka od cigarety je totiž téměř stejně těžký úkol jako zabránit narkomanovi, aby si vpíchl dávku své drogy. Škodlivé účinky kouření tabáku jsou všeobecně známy a nejsou dány ani tak samotným nikotinem, jako spíše mnoha dalšími látkami, které samotný tabákový kouř obsahuje. K poškozování zdraví tak dochází navzdory mnohem nižší expozici i v případě tzv. pasivního kouření. Ohrožené jsou nejen děti v rodinách kuřáků, ale zejména pracovníci v pohostinství, kteří jsou po mnoho hodin během služby vystaveni kouři z desítek či spíše mnoha stovek vykouřených cigaret. Hospodská mlha zkrátka až doposud patřila k české pivní kultuře a právě tento fakt je s účinností tohoto zákona zdrojem obav mnoha restauratérů a hospodských po celé České republice.

 

„Primárním smyslem zákona zůstává ochrana nekuřáků před škodlivými účinky tabákového dýmu.“ Foto: Depositphotos

Obavy z klesajících tržeb

Obavy restauratérů se týkají především poklesu tržeb, a to zejména tam, kde převažuje kuřácká klientela a kam se chodí takříkajíc „na jedno“. Hospodští těchto zařízení se obávají úbytku klientely, který prý bude znatelnější zejména v zimě. Kuřáci se totiž budou muset přesunout při ukájení své tabákové vášně před hospody, na zahrádky apod. Řada provozovatelů restaurací považuje zákon za zásah do svého podnikání a vadí jim zejména nemožnost zřizovat stavebně oddělené prostory pro kuřáky, které se snažil prosadit do zákona například poslanec Marek Benda (ODS). Přesto hospodští, i vzhledem k vysokým sankcím, hodlají zákon většinou respektovat a hledají způsoby, kterými by mohli kuřákům zpříjemnit život. „Od konce května už se bude moci kouřit jen na venkovní terase v patře a na zahrádce. V zimě jim stáhnu markýzu, přidám topení a jednal jsem s pivovarem o sklopných stolečcích, které se přidělají venku na zeď,“ řekl ČTK, která situaci mapovala, majitel liberecké Restaurace Plzeňka – Duli Ivan Duleba. Jiní hospodští se zase vydají cestou kompenzací, které by kuřákům daly zapomenout na jejich potřebu.  „Budu muset lidem, zejména v zimě, nabídnout nějakou atraktivní kompenzaci, například jednohubky nebo nějaké rychlé pochutiny k alkoholickým nápojům, které by mohly konzumovat ve chvílích, kdy dříve kouřili cigarety,“ uvedl vedoucí restaurace U Šenku v centru Plzně František Cypris. Většina provozovatelů restaurací, kteří mají smíšenou klientelu, si ale s kompenzacemi a komfortem kuřáků hlavu neláme. „Třicátého o půlnoci stáhneme popelníky a bude. Každopádně čekáme problémy, pracujeme kolikrát s podnapilými lidmi, uvidíme, jak se budou chovat. Jediná obrana na to je, že hosta můžete upozornit. Pokud to nebude respektovat, voláme městskou policii. Já si myslím, že první dva měsíce městská policie nebude řešit nic jiného než zákaz kouření,“ očekává konflikty s hosty provozní restaurací Výběr ve Vítkovicích a Kovárna U Bělského lesa Roman Křístek.

Klady převažují, kuřáci si zvyknou

Že by snad kuřáci začali s účinností tohoto zákona uvažovat o zbavení se své závislosti je spíše zbožným přáním některých zákonodárců a lékařů, ale s nějakým masivním úbytkem počtu osob závislých na nikotinu se zřejmě nedá počítat. Primárním smyslem zákona zůstává ochrana nekuřáků před škodlivými účinky tabákového dýmu. Mnoho kuřáků uvažuje i o přechodu na elektronickou cigaretu, které se zákaz netýká. Dá se tak předpokládat opětovný nárůst obliby e-cigaret, která v posledních letech podle studie Státního zdravotního ústavu spíše klesala. V případě elektronických cigaret bude jen na provozovatelích restaurací, barů a kaváren, zda je ve svém podniku povolí. Kromě pro někoho možná obtěžujícího dýmu totiž u elektronických cigaret nedochází k pasivnímu kouření – dým je tvořen pouze párou, která je spíše na efekt. Možná i tohoto důvodu nebude pro kuřáky situace tak tragická a nakonec si na změnu pravidel zvyknou, stejně, jako tomu bylo v jiných zemích, kde je už zákon zaveden. Očekávané pozitivní dopady zákazu kouření jasně převažují nad obavami, a to zejména ve větších městech. Pravidelných kuřáku je v populaci výrazně méně než nekuřáků. Přechodný pokles tržeb z důvodu možného úbytku kuřácké klientely vykompenzuje příliv hostí z druhé strany. Tento scénář očekávají zejména restauratéři ve velkých městech. „Zjišťoval jsem, jak vypadala situace v zemích, kde se zákaz zaváděl už dříve. Všude to vypadalo v podstatě stejně. Jeden až dva měsíce chodilo méně lidí a pak se to vrátilo do běžného provozu. Takže se toho nebojíme. Ptal jsem se i kolegů z vedení a nikomu to nevadí,“ řekl manažer brněnského podniku Padowetz David Ondriska, podle kterého už nyní v jeho restauraci docházelo k situacím, kdy poptávka po nekuřáckých místech převyšovala kapacitu. Obavy nejsou zcela na místě ani podle Raeda Kahwaji, který provozuje brněnské podniky Veselá Vačice a Šelepka. V jeho podnicích už se nějakou dobu nekouří a podle jeho zkušenosti je úbytek klientely pouze dočasný a je následován vyššími zisky. „Už léta si myslím, že ke kvalitní gastronomii a dobrému pivu patří čistý vzduch, aby bylo možné si jídlo i pití vychutnat. Dva týdny nám chodilo méně lidí, ale pak jich začalo chodit dokonce ještě víc,“ uzavřel Kahwaji.

Filip Kůt Citores

 

Článek vychází ve Zdravotnických novinách č. 22/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

TIŠTĚNÁ VERZE PRO LÉKAŘE (s odbornou přílohou ZN Plus) – ON-LINE OBJEDNÁVKOVÝ FORMULÁŘ >

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 988 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

Share