Foto: Filip Kůt Citores

Češi jsou příliš chudí, na vyšší spoluúčast nemají

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík opět odmítl možnost zvyšování přímé spoluúčasti pacientů na financování zdravotnictví. Důvodem, proč by měl stát hledat jiné cesty ke zlepšení financování českého zdravotnictví, jsou prý především nízké mzdy a platy – Češi si zkrátka vyšší hotovostní spoluúčast nemohou dovolit. V budoucnu by ovšem podle ministra zdravotnictví mohly pomoci daně z tabáku a alkoholu.

Náklady na zdravotní služby v posledních letech stále rostou, ale systém veřejného zdravotního pojištění už může být brzy bez rezerv. Do zdravotnictví je proto potřeba dostat více peněz. Zatímco z pravé strany politického spektra se stále ozývají požadavky na zvýšení přímé spoluúčasti pacientů, kterou skrze kritiku zrušení hospitalizačního poplatku nedávno podpořil i prezident republiky Miloš Zeman, levice trvá na udržení současné míry přímé spoluúčasti. Ta se v České republice pohybuje stejně jako v Německu na zhruba 13 %, což představuje o 2 % nižší spoluúčast, než je průměr v Evropské unii. Přestože by se mohlo zdát, že jistý prostor pro zvýšení spoluúčasti pacientů zde existuje, znovuzavádění přímých plateb formou regulačních poplatků či poplatků za recept odmítá jak současné vedení ministerstva zdravotnictví, tak i Česká lékařská komora (CLK). Podle ministra Ludvíka i prezidenta ČLK Milana Kubka tkví hlavní problém financování zdravotnictví především v nízkých mzdách a platech, kdy se Česká republika snaží zvyšovat svou konkurenceschopnost nízkou cenou práce. Nižší výdělky generují nižší výběr daní, ze kterých by bylo možno platit kvalitnější a dostupnější služby a podle Miloslava Ludvíka by případné zvyšování přímé spoluúčasti znamenalo přílišný zásah do rozpočtu drtivé většiny českých domácností.

Chudí jsou i lidé ve středním věku

Podle Milana Kubka není ani tak problém v celkově nižší spoluúčasti pacientů, nýbrž to, že tyto peníze pocházejí především od těch nejchudších skupin obyvatelstva. „Problém je ten, že to jsou hotovostní peníze z kapsy. Ty většinou platí lidé, kteří jsou nemocní – v momentě, kdy jsou nemocní – 80 procent těchto peněz tedy platí 20 procent lidí, kteří jsou staří a nemocní. Tito lidé nemají příliš moc peněz navíc. Mně přijde mnohem chytřejší, než se snažit ždímat peníze ze starých a nemocných, nabídnout mladým, zdravým a vydělávajícím lidem něco do budoucna, nějaké připojištění,“ naznačil v Otázkách Václava Moravce (OVM) M. Kubek jednu z možností řešení. Podle prezidenta ČLK totiž není v silách českých důchodců přivést prostřednictvím přímých plateb do zdravotnictví prostředky, které by zásadním způsobem zdravotnictví pomohly. Spíše by se proto soustředil na lidi ve středním produktivním věku, kteří by se prý mohli do budoucna na zdravotní péči připojistit. Podle ministra zdravotnictví si ale ani to nemůže většina lidí dovolit. „Pojďme se tím zabývat přesně ve chvíli, kdy tady budeme mít čtyřnásobné platy. Správně se tu mluví o důchodcích, ale bohužel ani ti mladí nemají peníze. Dnes je v 10,5milionové populaci České republiky něco kolem 7 až 8 milionů lidí, jejichž čistý příjem je nižší než 20 tisíc korun měsíčně. Když si rozeberete spotřební koš, tak se ptám, kde ty peníze mají brát,“ položil v OVM řečnickou otázku ministr zdravotnictví a připomněl neúspěšný projekt důchodového připojištění. Dokonce ani lidem ve středním věku se nedostává peněz na to, aby mohli výrazně spořit na stáří, a finanční prostředky, které by díky takovému připojištění do systému připluly, by proto podle Ludvíka financování zdravotnictví v tuto chvíli nevyřešily.

Tvrdý dopad hospitalizačního poplatku

V poslední době často oprašované a znovu diskutované téma znovuzavedení hospitalizačního poplatku, které se dostalo na mediální výsluní především díky podpoře hlavy státu, je pro ministra zdravotnictví tabu. Podle Miloslava Ludvíka tento poplatek dopadal na občany mnohem tvrději, než se obecně předpokládá. „Dnes je průměrná doba hospitalizace šest dní. Kdyby to byla stovka za den, tak je to 600 korun. Pokud je někdo hospitalizovaný, je na neschopence. První tři dny nedostane ani korunu, takže v tu chvíli už to při výdělku 20 tisíc měsíčně a v průměru 20 pracovních dnů dělá 3600 korun jen na tom, co zaplatíte a co nedostanete,“ vysvětlil odmítavý postoj ČSSD k hospitalizačním poplatkům M. Ludvík a dodal: „U těch 20 tisíc měsíčně jdete vysloveně z ruky do úst a když vám vypadne 3500 korun, tak už je to sakra znát – 40 procent domácností není schopno zaplatit jednorázový výdaj ve výši 5000 korun.“

Za nízké výdělky Čechů ale může podle Milana Kubka celá porevoluční politická reprezentace a bez viny nejsou ani samotní zaměstnanci. „Je to 25 let a mě vždycky strašně mrzí, když se po 25 letech někdo vymlouvá na nějaké dědictví komunismu, minulého režimu. První republice nebylo dovoleno přežít ani těch 25 let a v roce 1938 nikdo problémy neházel na dědictví Rakouska-Uherska. Tyto problémy vyplývají pouze z naší neschopnosti, z neschopnosti zaměstnanců říci si pořádně o platy a z neschopnosti politiků postavit se čelem k té nejtvrdší oligachistické lobby, která jako jediná vydělává na tom, že my všichni jsme chudí, že všichni máme nízké platy,“ zdůraznil M. Kubek, podle kterého je zvyšování platů hlavním předpokladem pro stabilní financování veškerých veřejných služeb. „Pokud se naše platy nebudou vyrovnávat a blížit platům v Německu a v Rakousku, budeme mít problém. Nebudeme mít na kvalitní veřejné služby, protože z nízkých platů se dají platit pouze nízké daně, nízké zdravotní pojištění, nízké sociální pojištění, nikdy nebudeme mít na důchody. Neudržíme zde kvalifikované lidi – a já nechci přihřívat polívčičku pouze lékařům a zdravotním sestrám – to se týká inženýrů, to se týká IT specialistů. Prostě dneska, kdo má něco v hlavě a má ruce a nohy a nedrží ho zde nějaký speciální závazek, třeba vůči rodině, ten balí kufry a prchá. Z této země utíkají ti nejkvalifikovanější, nejperspektivnější lidé,“ varoval v OVM prezident ČLK.

Pravice je naivní, myslí si M. Kubek

Jak tedy pomoci financování zdravotnictví? Receptů je celá řada a celá řada z nich zahrnuje právě zmíněnou spoluúčast pacientů. Jednu z možností nastínil i předseda ODS Petr Fiala, podle něhož by lidé měli platit léky na banální onemocnění – zbylo by prý potom více peněz na nákladnější léčbu. „Podílejme se na těch banálních platbách. Proč nám má někdo platit léky na chřipku nebo se na tom někdo podílet, když to jsme schopni všichni – nebo skoro všichni – zaplatit sami. Ale přece je důležité, aby mě potom byla hrazena léčba nějaké vážné nemoci,“ vysvětloval ideje ODS Petr Fiala v ČT.

Podle prezidenta ČLK by ale takový systém vedl spíše ke zvýšení výdajů na zdravotní péči, a to z toho důvodu, že lidé nejsou dostatečně zodpovědní a banální onemocnění přecházejí – povinnost platit za léky na tzv. banální onemocnění by pacienty dále mohla od léčby těchto onemocnění odradit. „Řada lidí skutečně třeba peníze nemá nebo jsou prostě jenom nezodpovědní a potom přijdou, aby zdravotnictví řešilo teprve ty mnohem a mnohem dražší komplikace. Klasická je stomatologie, když se přestanou platit zubní plomby, půl národa bude chodit za chvíli bez zubů a druhá půlka bude utrácet obrovské peníze za stomatochirurgické zákroky ex post. Prostě to je úplně špatně,“ zkritizoval Fialův návrh prezident ČLK.

Podle M. Kubka by bylo takové opatření navíc v rozporu s myšlenkou prevence. „Všichni politici mluví o tom, že je třeba se soustředit na prevenci. Nemůžete se soustředit na prevenci a zároveň nehradit ze zdravotního pojištění v uvozovkách banality – to je kontradikce, to jde proti sobě,“ dodal M. Kubek s tím, že se jedná o naivní představy, neboť takto ušetřené stokoruny ročně přijdou systém veřejného zdravotního pojištění v delším časovém horizontu na tisíce či desetitisíce korun, které bude vyžadovat léčba komplikací…

 

Pokračování tématu naleznete ve Zdravotnických novinách č. 15/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

TIŠTĚNÁ VERZE PRO LÉKAŘE (s odbornou přílohou ZN Plus) – ON-LINE OBJEDNÁVKOVÝ FORMULÁŘ >

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 988 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 22 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.
Share