Administrativní zátěž se sníží. Záležet bude ale hlavně na nemocnicích

Již brzy by se zdravotníci mohli dočkat dlouho očekávaného a slibovaného snížení administrativní zátěže. Umožnit by to měla novelizovaná vyhláška ministerstva zdravotnictví o zdravotnické dokumentaci, která vstoupí v platnost již 24. července. Nová podoba vyhlášky však spíše jen vytváří podmínky pro redukci nadbytečného papírování – realizace potřebných změn bude především v rukou managementů jednotlivých zdravotnických zařízení.

Nadbytečné papírování figurovalo vždy na předních místech v žebříčku stížností našich zdravotníků. Přebujelá zdravotnická dokumentace a nutnost duplicitního (triplicitního atd.) vyplňování formulářů odváděla a stále odvádí sestry i lékaře od pacientů a činí pracovní podmínky v našich zdravotnických zařízeních ještě méně snesitelnými. Tuto skutečnost vnímá i současné vedení ministerstva zdravotnictví, které stále hledá cesty, jak přimět zdravotníky – a zejména pak zdravotní sestry – aby ze zdravotnictví dále neodcházeli a spíše měli chuť se k lůžkům pacientů vracet.

„Zdravotníci se nemohou plně věnovat pacientům, často musí věnovat více času administrativě než práci s pacientem. I proto jsme se rozhodli přistoupit právě k novele vyhlášky o zdravotnické dokumentaci, kdy základním cílem je zjednodušení vedení zdravotnické dokumentace a snížení administrativní zátěže pro zdravotníky,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), podle kterého právě administrativní zátěž významně přispívá k odchodu zdravotníků mimo obor.

Nadbytečné papírování zvyšuje potřebu personálu

Běžně zdravotnici tzv. papírováním stráví i několik hodin z dvanáctihodinové směny, což při současném nedostatku personálu významně ovlivňuje kvalitu zejména ošetřovatelské péče. I proto má podle ministra Adama Vojtěcha nadbytečná administrativa přímý dopad na vnímání nedostatku personálu. Podle ohlasů z praxe by prý nižší administrativní zátěž kromě snížení celkové pracovní zátěže zdravotníků znamenala „v zásadě i nižší personální potřebu“. „Stávající práci by bylo možné zvládat lépe s těmi sestrami, které tu jsou. Nebyl by tedy tak zásadní nedostatek zdravotnického personálu,“ myslí si ministr zdravotnictví.

Vyhláška neuspokojí individuální potřebu pracovišť

Představa, že ministerstvo prostřednictvím vyhlášky určí konkrétní podobu zdravotnické dokumentace, je však poměrně naivní. „Je třeba si uvědomit, že péče o každého pacienta je skutečně individuální. Není na místě mít jednotný formulář pro nějaké banální výkony jako je třeba odstranění bradavic a zároveň pro souhlas s transplantací srdce. Stejně tak jsou různé typy zdravotnických zařízení a různé typy poskytované péče. Mít jednotná pravidla pro velkou fakultní nemocnici stejně jako pro nějaké ambulantní zařízení zkrátka nedává přílišnou logiku a může to být skutečně velmi, velmi zatěžující,“ říká ministr zdravotnictví.

Jednotný formulář by praxi spíše komplikoval i podle náměstka zdravotnictví pro legislativu a právo Radka Policara. „Zdravotnická dokumentace musí odrážet reálnou podobu zdravotní péče, která se liší, a podle toho tedy musí být přizpůsobena. Nějaká historická touha, kdy bude vše v jednom formuláři, opravdu není na místě, praxi komplikuje a nijak jí nepomáhá. Já si dovolím říci, že v této oblasti existuje v České republice řada publikací a článků, které se věnují tomu, jak to má správě vypadat. A není důvod, aby to ministerstvo dávalo do jedné podoby,“ vysvětlil náměstek pro legislativu a právo Radek Policar.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha však nesou významnou část odpovědnosti za nadbytečné papírování i sama zdravotnická zařízení. „Je pravda, že v mnoha případech jdou poskytovatelé zdravotních služeb ve svých vnitřních předpisech i nad rámec zákona a dané vyhlášky,“ dodává ministr s tím, že to ve výsledku vede k většímu zatěžování zdravotníků. Poskytovatelé mají podle ministra nyní – resp. od 24. července, kdy vyhláška vstoupí v platnost – jedinečnou příležitost k důkladné revizi svých vnitřních předpisů a ovlivnění celkové administrativní zátěže kladené na jejich zdravotníky, zvláště pak na sestry. „V tomto jim otevíráme cestu, protože primárně rušíme povinné požadavky u ošetřovatelské dokumentace. Vyhláška nově vyžaduje pouze to, aby dokumentace byla vedena. Ale umožňuje adaptaci podle typu zařízení a podle typu poskytované zdravotní péče. To znamená, že nestanoví již povinné náležitosti,“ vysvětluje ministr.

Méně papírů, kratší lhůty uchovávání

Novela vyhlášky vznikla podle náměstka Policara mimo jiné i na podkladě ohlasů, zkušeností a podnětů z praxe ke stávající podobě vyhlášky, která nedávno oslavila své šesté narozeniny. Některé náležitosti listinných záznamů z vyhlášky zmizely – ve vyhlášce byly zrušeny listinné záznamy o informovaném souhlasu, negativním reversu či dříve vysloveném přání. Radek Policar však v této souvislosti zdůrazňuje, že tyto klíčové instituty v žádném případě z našeho zdravotnictví nezmizí. „Všechny jsou popsány na úrovni zákona o zdravotních službách. Částečně také na úrovni občanského zákoníku nebo úmluvy Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně. A to včetně těch zásadních klíčových obsahových náležitostí. To znamená, že listinný záznam bude vždy obsahovat pouze to, co reálně probíhá v praxi,“ říká Policar.

Další novinkou, kterou nová vyhláška zavádí, je významné zkrácení povinné lhůty uchovávání staré zdravotnické dokumentace a také zjednodušuje pravidla pro její likvidaci. „Je jasné, že zdravotníci si nemohou likvidovat dokumentaci, jak chtějí. Jsou pro to docela přísná pravidla. Na druhou stranu ten proces by neměl být příliš složitý a i ambulance praktického lékaře by měla celkem snadno ten proces udělat tak, aby na konci měla jasný záznam o tom, které dokumenty a jak byly zlikvidovány, a nepotřebuje k tomu vést nějaká složitá řízení – tedy došlo k zjednodušení tohoto procesu,“ přibližuje Radek Policar. Už samotné uchovávání množství zdravotnické dokumentace po desítky let představuje pro zdravotnická zařízení velkou zátěž, kterou se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo novou úpravou povinné doby uchovávání také zmírnit. „Historicky byly nastaveny docela dlouhé doby uchovávání. Diskutovali jsme to právě s těmi jednotlivými sdruženími poskytovatelů – od praktických lékařů po nemocnice. A v některých případech, tam kde to třeba nevyžadují jiné předpisy nebo evropská pravidla v oblasti lékařského ozáření a podobně, jsme zkracovali tak, aby to dávalo smysl. Tak, aby byla doba uchovávání dokumentů dostatečná a současně, aby se zbytečně se nezaplňovaly nějaké sklady,“ říká Radek Policar. Zejména velké nemocnice si totiž prý musejí často najímat pro úschovu staré dokumentace další sklady a úložiště. „Například v případě zubařů a gynekologů jsme zkrátili dobu uchovávání z 10 na 5 let od posledního poskytnutí zdravotních služeb. V té nemocniční sféře jsme zvážili změnu – ta se týká poskytovatelů následné a dlouhodobé péče. Zkrácení ze 40 na 20 let,“ uvedl příklady náměstek.

Vedení elektronické dokumentace

Další změna je v oblasti elektronizace zdravotnictví. Ministerstvo se v letošním roce chystá předložit věcný záměr zákona o elektronizaci zdravotnictví, kde se chce elektronické formě zdravotnické dokumentace podrobně věnovat. V této vyhlášce ale ministerstvo učinilo krok, který zdravotnickým zařízením, jež vedou dokumentaci i elektronicky, umožní listinné záznamy prakticky ihned po zpracování skartovat a dále je nehromadit. „Budeme mít elektronický obraz, který bude garantovaný. Jsou tam dány jasné podmínky vyžadované zákonem o archivnictví a spisové službě,“ vysvětlil Policar.

V tomto případě však hrozí konflikt se zákonem o zdravotních službách. Upozorňuje na něj v komentáři pro Zdravotnický deník (ZD) zdravotnický expert Pirátů a člen Správní rady VZP MUDr. Zdeněk Hřib. „Novela je v rovině elektronické zdravotnické dokumentace v přímém rozporu se zákonem o zdravotních službách. Listinný dokument digitalizovaný dle vyhlášky nebude digitalizovaný správně podle zákona a naopak. Já bych pak opravdu nechtěl být u soudu v kůži lékaře, který provedl nějaký výkon, a papír s informovaným souhlasem pacienta byl digitalizován podle vyhlášky a tedy v rozporu se zákonem a následně zničen. Přístup ministerstva je v tomto velice nekoncepční. Kdyby byla pořádně legislativně vyřešena elektronická zdravotnická dokumentace, tak by skartační lhůty nebyly zásadním tématem,“ uvádí v komentáři pro ZD Zdeněk Hřib.

 Česká asociace sester změny vítá

Změny prezentované v nové podobě vyhlášky se významně dotýkají zejména ošetřovatelské dokumentace, tedy dokumentace vedené převážně všeobecnými sestrami a porodními asistentkami. Podle prezidentky České asociace sester (ČAS) a náměstkyně ošetřovatelské péče a kvalitu v IKEM PhDr. Martiny Šochmanové, MBA. vyhláška poskytuje obrovský prostor managementům zdravotnických zařízení pro revizi a následné odlehčení administrativní zátěže.  Ošetřovatelská dokumentace by měla odrážet péči, která se poskytuje v daném zdravotnickém zařízení. Každé má jiné potřeby, jiný druh péče, a je zbytečné nás zatěžovat nějakými normami, které vlastně shrnují obecně pro všechny typy zdravotnických zařízení nějaká nařízení. Je velký prostor pro to, aby si každé zařízení vytvořilo zdravotnickou dokumentaci, která bude svým obsahem přesně odrážet to, co je poskytováno.

Já pevně doufám, že se nejedná o první krok v rámci snižování administrativní zátěže, že bude navazovat revize ostatních záznamů, které sestry velmi zatěžují – ať už jsou to většinou technické dokumentace, ať se jedná o dokumentování různých teplot, teplotních křivek, záznamy zdravotnických prostředků atd.,“ myslí si prezidentka ČAS Martina Šochmanová, podle níž už asociace v souvislosti s vyhláškou připravila speciální metodický pokyn a na konci tohoto roku se na toto téma uspořádá bilanční konferenci ČAS, kde mají být shrnuty první poznatky z praxe s novou vyhláškou o zdravotnické dokumentaci.

Podmínky pro snížení administrativní zátěže sice byly vytvořeny, realizace konkrétních změn však zůstává v gesci jednotlivých managementů zdravotnických zařízení. Otázkou zůstává, jak se k ní jednotlivá zdravotnická zařízení postaví. Ostatně zcela jasno v tom nemá a změny ve zdravotnické dokumentaci nechystá ani Martina Šochmanová, která působí v managementu pražského IKEM. „Myslím si, že u nás ta změna nebude tak zásadní, protože my v tomto duchu již ty záznamy máme dnes. Samozřejmě znovu se nad tím zamyslíme, zdali nedochází právě k dublování nějakých záznamů. Pokud některé takové najdeme, tak určitě se je budeme snažit odstranit,“ odpověděla na dotaz Zdravotnických novin Martina Šochmanová.

(Ministerstvo zdravotnictví také zřídilo speciální e-mailovou adresu zdrdok@mzcr.cz, kam mohou zdravotníci zasílat své dotazy a první poznatky k vyhlášce.)

Filip Kůt Citores

Foto: Depositphotos


Více se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 28-29/2018.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

Roční předplatné 2000 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 40 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 1700 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 34 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

 

Share