Česká republika se stala 23. „nekuřáckou“ zemí v Evropě

Ve středu 31. května vstoupil v platnost tzv. protikuřácký zákon a Česká republika se definitivně zařadila mezi země uplatňující přísný zákaz kouření ve všech hospodách, restauracích, barech a na dalších veřejných místech. Lékaři v souvislosti účinností zákona očekávají celkové zlepšení zdravotního stavu populace a méně mladých kuřáků do budoucna – právo dýchat čistý vzduch je nyní nadřazeno právu kazit si zdraví kouřením.

Schválení takzvaného protikuřáckého zákona je zřejmě nejvýznamnějším počinem současné vlády v oblasti zdravotnictví a veřejného zdraví. Jeho průchod legislativním procesem však vůbec nebyl snadný. Původně ministerstvo zdravotnictví počítalo s tím, že zákaz kouření v restauracích bude platit už od ledna 2014. Tehdejší návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky tabáku, alkoholu a návykových látek z roku 2013 však od počátku narážel na aktivní odpor z mnoha stran. Revidovaný a ještě přísnější návrh tak přišel z vlády do poslanecké sněmovny až v prosinci roku 2015. K zákonu se tehdy sešlo na 200 pozměňovacích poslaneckých návrhů a v květnu následujícího roku poslanci zákon zamítli – mimo jiné i hlasy poslanců z koaličního hnutí ANO. Další pokus o protlačení této normy proto proběhl ze strany vlády o rok později v květnu 2016, přičemž ministerstvo zdravotnictví ještě pod vedením Svatopluka Němečka (ČSSD) zapracovalo do nové verze zákona i větší část pozměňovacích návrhů z roku 2015. Tato verze nakonec v roce 2016 prošla přes obě komory parlamentu a dokonce i prezidenta republiky Miloše Zemana, jenž je sám silným kuřákem.

Vítězství rozumu nad lobbingem

„Touto normou zvítězil zdravý rozum nad zájmy nejrůznějších lobbistů – těch, které živí lidské závislosti na tabáku či alkoholu. Cílem normy je posílení ochrany našeho zdraví. Normální je neničit organismus návykovými látkami. Normální je nekouřit, nepít alkohol,“ komentoval zákon – při příležitosti dne „posledního típnutí“ 30. května – ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.

Nový zákon výrazně omezuje možnost kouření na veřejných místech, jako jsou např. nekryté části zastávek hromadné dopravy, restaurace, kluby, sportoviště, kina a další. „Kuřárny budou moci i nadále fungovat v nákupních centrech a na letištích, s kuřáckým koutkem se počítá i pro zoologické zahrady. Omezení se ovšem dotkne také kuřáků elektronických cigaret, kteří je nebudou moci používat třeba v nemocnicích, ve školách a na dětských hřištích, v nákupních centrech kromě vymezených míst, v zábavních zařízeních či ve sportovních halách,“ popsala omezený prostor pro kuřáky náměstkyně ministra zdravotnictví a právnička Lenka Teska Arnoštová (ČSSD).

Michael Kocáb, foto: fkc, ZN

Poslední típnutí

Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo 30. květen – tedy poslední den legálního kouření v restauracích – dnem Posledního típnutí. V následujících měsících chce prostřednictvím stejnojmenné informační kampaně seznamovat veřejnost i média s pozitivními dopady nové právní úpravy a zároveň opakovaně upozorňovat na rizika spojená s kouřením. Kampaň odstartovala před budovou ministerstva zdravotnictví v Praze na Palackého náměstí a podporu ji přišel vyjádřit i někdejší odpůrce zákona a silný kuřák Michael Kocáb – a to pravděpodobně tím nejefektnějším způsobem, když před televizními kamerami vykouřil a následně típl svou poslední cigaretu. Akce se ovšem zúčastnila i celá řada odborníků na problematiku nikotinové závislosti. „Čísla za Českou republiku týkající se kouření jsou alarmující – zhruba tři čtvrtiny současných kuřáků začaly s kouřením už před 18. rokem života. Přibližně 13 procent žen kouří i v průběhu svého těhotenství,“ zdůraznil nutnost ochrany dětí a mladistvých před kouřením Ladislav Csemy z Národního ústavu duševního zdraví.

Kampaň samotná sice odstartovala v Praze, ale postupně se má přesunout i do krajů. „Rádi bychom, společně s odborníky na závislosti, informovali veřejnost napříč Českou republikou o negativních dopadech kouření a o tom, jakým způsobem pomáhá tuto situaci řešit tzv. protikuřácký zákon nebo kde ve svých regionech naleznou pomoc s odvykáním kouření či pomoc při nadměrné konzumaci alkoholu. Chceme lidem vysvětlovat, že si nemají ničit vlastní zdraví a že jsou tu organizace a odborníci, kteří jim pomohou ve správném rozhodnutí přestat kouřit nebo pít alkohol,“ dodal ministr zdravotnictví M.Ludvík.

Češi budou zdravější

Odborníci na závislosti přísný zákon vítají – jediný, kdo na zákonu může prodělat, jsou podle přední české bojovnice proti nikotinismu prof. Evy Králíkové výrobci a lobbisté působící v tabákovém průmyslu. „Byl to mnohaletý zápas s velkým protivníkem, který jediný prodělá – s výrobci cigaret. Jejich prodej totiž o pár procent klesne. Důvody jsou tři – někteří lidé přestanou kouřit (byla to poslední kapka pro jejich rozhodnutí), jiní s kouřením nepřestanou, ale omezí ho (musí s cigaretou ven) a hlavně méně mladých kouřit začne,“ přibližuje situaci E. Králíková, která je současně i předsedkyní Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku a vedoucí centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN. Podle ní byl v zemích, kde se začaly uplatňovat obdobné zákony, zaznamenán pokles počtu infarktů. Studie prý uvádějí přibližně 17 procentní snížení. Profesorka Králíková sice očekává pokles spíše v řádu procent, ale i to by ve výsledku mohlo vést k záchraně až tisíců životů už jen v případě této diagnózy – o onkologických a dalších onemocněních nemluvě. Stejně tak náklady na léčbu chorob spojovaných s kouřením cigaret jsou nezanedbatelné – úspory by tedy mohly být významné. Podle E. Králíkové nejsou na místě ani obavy hospodských z úbytku klientely a následného poklesu tržeb. „Pohostinský průmysl naopak s nekuřáckým prostředím všude na světě své zisky zvýšil. Také u nás nekouří tři čtvrtiny obyvatel a někteří do restaurací nechodili právě proto, že se tam kouřilo,“ připomněla často opomíjený fakt prof. Králíková (Jak jsou na tom Češi s návykovými látkami, viz ZN23/2017).

Náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová, foto: fkc

Pokuty až za 90 dní

Hospodští se ovšem nebojí jen vylidnění svých podniků, do kterých by možná někteří kuřáci mohli přestat chodit, ale i zvýšených nákladů. Tyto náklady bude mít na svědomí nutnost zbudování provizorních kuřáren, přístřešků a celkového zázemí pro kouřící klientelu. Už jen cena za pronájem prostoru před restaurací se totiž může vyšplhat v některých případech i na desítky tisíc korun ročně.

Vymahatelnost zákona je zajištěna vysokými sankcemi, ministerstvo zdravotnictví však oznámilo, že dá hospodským a restauratérům určitý čas na adaptaci. Konkrétně by se mělo jednat o 90 denní období od účinnosti zákona, po které se nebudou udělovat pokuty. V této lhůtě musejí provozovatelé přizpůsobit svou činnost novým pravidlům. „Je 90 dní, kdy by provozovatelé stravovacích služeb a všichni ti, na které se zákon vztahuje, měli zákon aplikovat, nicméně pokuty lze udělit až za 90 dnů,“ řekla na tiskové konferenci náměstkyně ministra zdravotnictví L. Teska Arnoštová s tím, že tato ochranná lhůta se ovšem netýká fyzických osob – ty mohou být pokutovány už od 31. května.

Kuřáky omezuje celá Evropa

Česká republika se uplatněním tohoto zákona zařadila mezi větší část Evropy, která zavedla přísné omezení kouření na veřejných místech. Různou formu zákazu kouření však uplatňují prakticky všechny země na starém kontinentu. Jistou inspirací v „boji za čistší vzduch“ poskytlo (nejen Evropanům) Irsko, které již v roce 2004 uzákonilo jako první země na světě celostátní zákaz kouření na všech pracovištích. Volnější režim pro kuřáky i provozovatele stravovacích provozů, kdy je například povoleno zřizování oddělených kuřáckých prostor uvnitř restaurací, stále existuje v sousedních zemích včetně Německa. Česká republika se tak stává nekuřáckým ostrovem v srdci Evropy. Zavádění striktních pravidel pro kouření na veřejnosti je však celoevropským trendem a lze tedy očekávat další zpřísňování legislativy i v těchto okolních zemích.

Filip Kůt Citores

 

Více o tzv. protikuřáckém zákoně se dočtete ve Zdravotnických novinách č. 23/2017.

Objednejte si předplatné a získejte kompletní informace.

 

TIŠTĚNÁ VERZE PRO LÉKAŘE (s odbornou přílohou ZN Plus) – ON-LINE OBJEDNÁVKOVÝ FORMULÁŘ >

Roční předplatné 1196 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 30 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

Roční předplatné 988 Kč (52 čísel)

Jednotlivý výtisk 26 Kč

Distribuci zajišťuje společnost SEND Předplatné.

 

 

foto: fkc, ZN
Share